Morus trilobata 'TESI UBALDO' moru�e trojlalo�n�
Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)Morus
Moru�e trojlalo�n� nese synonymum moru�e australsk�, p�esto�e poch�z� s nejv�t�� pravd�podobnost� z ��ny, z provincie Guizhou. Poprv� ji jako samostatn� druh za�adil a popsal ��nsk� botanik Siu Shih Chang teprve ned�vno � roku 1991. Jedn� se o vz�cn� a� nezn�m� druh, jen� se docela podob� platanolist� moru�i �Macrophylla� a existuje domn�nka, �e pr�v� �Macrophylla� vznikla d�ky kombinaci s geny moru�e trojlalo�n�.
Tesi Ubaldo byla do roku 2015 rostlinn� �kolka v Tosk�nsku, kter� za svou dlouhou dobu existence od roku 1928 p�edstavila n�kolik zaj�mav�ch selekc� rostlin, v�etn� stejnojmenn� odr�dy t�to moru�e trojlalo�n�. Od botanick�ho druhu se li�� v�razn�j��mi lal��ky pod�l list� a krat�� �epel� hlavn�ho laloku, tak�e jej� listy u� nevypadaj� tak, jak je popisuje anglick� pojmenov�n� Chicken Claw Mulberry � moru�e ku�ec�ho pa��tu. Pr�v� jejich nepravidelnost jim dod�v� na estetice i v�jime�nosti: jsou troj�heln�kovit� trojlalo�n� s mno�stv�m men��ch, nepravideln�ch, pap�rovn�ku podobn�ch lal��k� pod�l okraj�. Jsou opadav�, 15�25 cm dlouh� (v�t�inu d�lky ale tvo�� �zce prot�hl�, tenou�k� �pi�ka), 10�15 cm �irok�, velmi leskl�, sv�e zelen� v sez�n� a na podzim se barv� do fantasticky m�slov� �lut�.
Vykv�t� za��tkem l�ta a brzy (od �ervence) dozr�vaj� cca 3 cm dlouh� jedl� plody � moru�e. Hned na za��tku mus�m nekompromisn� ��ct, �e pro m� jsou to nejchutn�j�� plody ze v�ech moru��, kter� jsem kdy jedl. Jsou ��avnat�, chu�ov� v�razn� a bylo zm��eno, �e na Brixov� stupnici maj� nejvy��� cukernatost ze sledovan�ch kultivar�. Nav�c jsou velmi zdrav� a �ad� se mezi superpotraviny: jsou cenn�m zdrojem vitam�nu C, �eleza, drasl�ku a vl�kniny, z�rove� obsahuj� siln� antioxidanty jako anthokyany, rutin a resveratrol. D�ky n�zk�mu glykemick�mu indexu a l�tce DNJ, kter� zpomaluje vst�eb�v�n� cukr�, jsou vhodn� i pro diabetiky. Maj� p��zniv� vliv na imunitu, tr�ven�, c�vn� zdrav� � a d�ky ni���mu obsahu kalori� poslou�� jako zdrav� pochoutka bez v��itek.
Skl�zet se daj� ji� v�nov� �erven�, kdy� je lze snadno utrhnout, ale m��ete je nechat dozr�t do t�m�� �ern� barvy, kdy v�ak hroz� riziko, �e za�nou ze stromu padat. Zaj�mav� je, �e velmi m�lo barv� � tak�e va�e prsty ani d�ti po jejich sb�ru �i konzumaci nebudou �pln� fialov� 😊 Plod� hojn�, a to na kr�tk�ch v�tvi�k�ch pod�l lo�sk�ch v�tv�, tud� p�stujete-li strom kv�li ovoci, ne�e�te jej zjara zp�tn�m �ezem. Kdy� to bude pot�eba, aby nedo�lo k oslaben� plodnosti v n�sleduj�c�m roce, m��ete strom lehce pro�ezat hned po sklizni.
Jedn� se sp�e o n�zk�, st�edn� rychle rostouc� strom. Koruna je rozprost�en� de�tn�kovit� a� kloboukovit� � pokud na ja�e o�e�ete v�echny lo�sk� v�tve na cca 10�20 cm, bude koruna sp�e de�tn�kovit� a plo���, s minimem plod� (t�m�� ��dn�). B�hem l�ta pak narostou v�tve o d�lce a� jeden metr, n�kdy i v�ce. Bez �ezu bude koruna sp�e kloboukovit� s ro�n�mi p��r�stky mezi 30 a 40 cm. V ka�d�m p��pad� v�dy vytvo�� p�ekr�sn�, nevelk� strom s romanticky rozkladitou korunou, pod n� u� chyb� jen lavi�ka nebo piknikov� ko� 🧺🍷🍰.
Posledn� revize 15-02-2018; 22-07-2025
Najd�te moru�i p�kn� a p�ed nejsiln�j��m v�trem chr�n�n� m�sto, kde se bude vyj�mat jako solit�r. Sn�� jakoukoli dob�e odvodn�nou p�du, ale v hlubok�, �ivn� zemi poroste rychleji a bude m�t v�t��, atraktivn�j�� listy. Miluje j�l ve spodn�ch vrstv�ch p�dy, d�ky kter�mu bude siln�j�� a bohat��, a� se do n�j sama proroste � nikdy ji ale nesm�te do samotn�ho j�lu vysadit. Pot�ebuje zem s dobr�m odtokem vody, aby se neutopila. Hnojen� nen� nutn�. Stromy s kmenem vy�aduj� na 3�4 roky po v�sadb� pevn� zav�trovac� �vaz. Spolehliv� mrazuvzdorn� do min. −27 �C, vy��� odolnost jsme zat�m nebyli schopni ov��it.
