Myrica pensylvanica v�esna pensylv�nsk�, voskovn�k
Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)Myrica
Kdy� jsem poprv� uvid�l v�esny (voskovn�ky) vysazen� ve skupince kolem mal� vodn� plochy v pr�honick� dendrologick� zahrad�, byla to l�ska na prvn� pohled. Tak kr�sn� stav�n�, zdrav�, kompaktn� a hust� olist�n� ke�e, kter� jako by z oka vypadly t�m nejhez��m fotk�m z p�irozen�ch slatin a mok�adn�ch rezervac� mi tak dlouho nedaly sp�t, �e jsem se vydal hledat jejich p�stitele. Nebyl to zrovna snadn� �kol, nebo� se asi mnoho zahradn�k� domn�v�, �e v�esny nejsou tak l�kav�m artiklem a necht�j� se jimi zab�vat. Takov� �koda! No posu�te sami.
V�esna pensylv�nsk� je sv�tlolist�m druhem v�esny, kter� narozd�l od v�esny bahenn� nesn�� podm��en� podlo��, i kdy� ani trval� sucho j� ned�l� dob�e. Poch�z� ze Severn� Ameriky (v�chodn� pob�e�� od Newfoundlandu a� po Severn� Karol�nu) a mezi v�emi u n�s p�stovan�mi druhy je asi nejok�zalej�� d�ky sv�m �ir��m, m�rn� ko�ovit�m, zvln�n�m, sv�tle tr�vov� zelen�m, leskl�m list�m, kter� se na podzim barv� do �erven� a� v�nov� a pokud je m�rn� zima, nemus� ani opadat, pouze st�hnou chlorofyl. Vypadaj� trochu jako listy subtropick�ho ke�e pittosporum tobira. Jsou vonn� stejn� jako je�t� aromati�t�j�� kv�ty - drobn�, vzp��men�, kapi�kami prysky�ice te�kovan�, �lutozelen� jehn�dy od poloviny jara.
V�n� kv�t� je nepopsateln� - n�co mezi sladkou a bylinkov� myrtovou, j� bych to p�ibl�il ke stejn� v�ni lesa v m�stech, kam jsme chod�vali na bor�vky a brusinky, kdy� jsme se p�ibl�ili a� k vod�, kde rostly jedovat� vlochyn�, na kter� jsme si jako d�ti museli d�vat pozor a nesb�rat je, i kdy� vypadaly jako velk� bor�vky. Ka�dop�dn� je dostate�n� siln�, aby fungovala jako p�irozen� repelent proti kom�r�m. A n�kolik rozma�kan�ch list�, jejich� ���vou si pot�ete hol� ��sti t�la v�etn� obli�eje, v�m pomohou odpudit mal� jedovat� mu�ky.
Posledn� revize 09-01-2017
V�esny v�t�inou miluj� vlhk� m�sta, ale v�esna pensylv�nsk� pot�ebuje dobrou dren� nebo p�s�it� podlo��, aby j� neshnily ko�eny, i kdy� dob�e zvl�d� kr�tkodob� zamok�en�. M� rad�ji kyselou p�du. Dop�ejte j� pln� slunce nebo jen lehk� polost�n. �ez pro jak�koli tvarov�n� je mo�n� zjara p�ed ra�en�m, pop��pad� po odkv�tu za��tkem l�ta. Obr�� spolehliv� a bujn�, nemus�te se b�t st�ihnout i hloub�ji. Roste sp�e pomaleji, nanejv�� st�edn� rychle (cca 5-15 cm za rok) a nejl�pe vypad� sesazen� do v�t�� skupiny z v�ce rostlin. Je mrazuvzdorn� do cca -37�C.
