Oenothera fruticosa 'FYRVERKERI' pupalka k�ovit�
Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)Oenothera
Oenothera je rozs�hl� rod zahrnuj�c� v�ce ne� stovku druh� roz���en�ch p�edev��m v Severn� a Ji�n� Americe. Pat�� do �eledi pupalkovit�ch (Onagraceae) a zahrnuje mimo��dn� r�znorod� byliny i poloke�e s charakteristick�mi �ty��etn�mi kv�ty, kter� �asto reaguj� na sv�teln� podm�nky � mnoh� druhy se otev�raj� p�i soumraku nebo v noci. Do rodu pat�� jak n�zk�, r��ov� kvetouc� druhy tvo��c� kompaktn� trsy (Oenothera speciosa, O. berlandieri), tak vysok�, �lut� kvetouc� pupalky (O. biennis, O. glazioviana), kter� se v Evrop� p�stuj� ji� od 17. stolet� a prosluly sv�mi velk�mi, ve�er se otev�raj�c�mi kv�ty. Rod zahrnuje i druhy pr�rijn�ho typu s vysokou toleranc� k suchu, stejn� jako druhy stepn�, p�s�it� �i skaln�. Pom�rn� nov� sem pat�� i kdysi samostatn� monotypick� rod Gaura, jeho� modern� molekul�rn� studie prok�zaly taxonomickou n�le�itost k Oenothera. Druhy d��ve ozna�ovan� jako Gaura v�ak v r�mci rodu p�edstavuj� specifickou a morfologicky v�jime�nou linii: jedinou skupinu s lehkou, vzdu�nou stavbou, dlouh�mi tenk�mi stonky a drobn�mi kv�ty p�ipom�naj�c�mi mot�ly, kter� kvetou po cel� l�to. Jejich p�vod v such�ch pr�ri�ch ji�n�ho Texasu a severov�chodn�ho Mexika se odr�� v mimo��dn� toleranci k horku, v�tru a chud�m, kamenit�m p�d�m.
Oenothera fruticosa, pupalka k�ovit�, pat�� k nejd�le p�stovan�m severoamerick�m trvalk�m v evropsk�ch zahrad�ch. Poch�z� z v�chodn� ��sti USA, kde roste na such�ch lesn�ch okraj�ch, sv�tl�ch pasek�ch a kamenit�ch svaz�ch, tedy v prost�ed�, kter� se v mnoh�m podob� na�im tepl�m str�n� a mez�m. Druh popsal Carl Linn� (1707�1778) v roce 1753 a u� tehdy si v�iml jeho n�padn�ho letn�ho kveten�, kter� se v domovsk� oblasti kryje s obdob�m nejdel��ch dn�. Pupalka se rychle stala obl�benou zahradn� rostlinou � nejen pro svou spolehlivost, ale i pro to, �e jej� jasn� �lut� kv�ty p�sob� jako mal� lucerny v dob�, kdy v�t�ina trvalek teprve nab�r� s�lu. V americk� tradici se objevuje i v lidov�m l��itelstv� a v zahrad�ch starousedl�k� byla cen�na jako �sun drop�, kapka slunce, kter� rozsv�t� i chud� p�dy a such� okraje pozemk�. Oproti jin�m pupalk�m je tento druh kompaktn�j��, m�n� agresivn� a l�pe dr�� tvar, co� z n�j ud�lalo ide�ln� z�klad pro modern� �lecht�n�.
Pupalka Fyrverkeri (Oh�ostroj) sice druhov� pat�� mezi pupalky k�ovit�, co� jsou st�edn� vysok� a� vysok� trvalky, ale tato odr�da nab�z� kompaktn�j�� r�st a ni��� v��ku, nebo� stonky m�vaj� jen kolem 50 cm. �sv�dsk� jm�no s nejv�t�� pravd�podobnost� odkazuje na skandin�vsk� p�vod, ale �lechtitele t�to krasavice jsem nevyp�tral. Tvo�� z��iv� �lut�, velk� kv�ty na vrcholech a pozd�ji i pod�l stonk� od druh� polovina �ervna na 4-8 t�dn�. Kv�ty jsou jednoduch�, miskovit� tvarovan� a otev�raj� se z �erven�ch poupat. Listy jsou kr�tce kopinat�, st�edn� zelen�, mlad� maj� v�nov� �erven� p�eliv a na podzim se m�n� do v�razn� �erven�.
Posledn� revize 18-06-2020
Pupalka nejl�pe prosp�v� na pln�m slunci a v propustn�ch, lehk�ch p�d�ch, kter� se na ja�e rychle proh��vaj�. Nesn�� t�k�, dlouhodob� mokr� substr�ty, kde mohou zahn�vat ko�eny; naopak ocen� p�s�it� nebo �t�rkovit� sm�si. Po v�sadb� vy�aduje pravidelnou z�livku, ale po zako�en�n� je velmi tolerantn� k suchu. Hnojen� je vhodn� jen st��dm�, proto�e p�ebytek dus�ku vede k bujn�j��mu, m�n� stabiln�mu r�stu. Na ja�e je pot�eba rostlinu se��znout t�sn� nad zem�, aby vytvo�ila nov�, pevn� stonky. V n�dob�ch je p�stov�n� mo�n�, ale vy�aduje velmi propustn� substr�t a zimn� ochranu. Mrazuvzdornost se podle americk�ch zdroj� pohybuje kolem �34 �C.
