Osmanthus heterophyllus vonokv�tka r�znolist�
Osmanthus
Rod osmanthus, �esky vonokv�tka p�elo�eno z �e�tiny osme (v�n�) a anthos (kv�t), zahrnuje asi 25�30 druh� a �adu kultivar�, p�i�em� mnoho z nich je d�ky tvaru a tuhosti list� �asto zam��ov�no s cesm�nami. Do Evropy se rod dostal v pr�b�hu 18. stolet�, kdy se botanick� zahrady a sb�ratel� za�ali intenzivn� zaj�mat o d�eviny z v�chodn� Asie. Prvn� v�deck� popis rodu provedl Carl Linn� (1707�1778) v roce 1753, ale skute�n� rozt��d�n� jednotliv�ch druh�, jak je zn�me dnes, je z�sluhou pozd�j��ch botanik�, zejm�na japonsk�ch a evropsk�ch taxonom� 19. stolet�, kte�� m�li mo�nost studovat �iv� rostliny p��mo v jejich domovin�.
Vonokv�tky m� upoutaly hned na prvn� pohled v roce 2004 a od t� doby jsem se stal jejich sb�ratelem je�t� d��ve, ne� jsem se do�etl o jejich �dajn� choulostivosti pro na�e podneb�. Zn�te to r�en� �nikdy ne��kej, �e to nejde, proto�e m��e p�ij�t n�kdo, kdo to nev� a ud�l� to�? Prost� jsem s�zel jednu za druhou do sv� zahrady a sledoval jejich chov�n�. Nejv�c dostaly zabrat b�hem tuh� zimy 2006/2007, ale nezem�ela ani jedna. Sp�len� listy znovu narostly, omrzl� v�tvi�ky se ost��haly a n�kter� jsou dnes v�t�� ne� j�. Nav�c si v��m�m jejich genetick� odolnosti v��i suchu, ale zde pot�ebuji je�t� n�jak� �as na rozd�len� t�ch, kter� zvl�dnou sucho letn� i zimn� a kter� je nutn� v zim� zal�vat.
Vonokv�tka r�znolist�, Osmanthus heterophyllus, poch�z� z centr�ln�ho a ji�n�ho Japonska (Hon��, �ikoku, Kj���) a z Tchaj‑wanu a v�ude tam je pova�ovan� za ned�lnou sou��st �ivota lid� po stalet� i d�le. Botanicky popsan� byla d�ky Carl Peter Thunbergovi (1743�1828), �v�dsk�mu botanikovi, kter� m�l jako jeden z m�la Evropan� mo�nost studovat japonskou fl�ru p��mo na m�st�, a i d�ky n�mu se na p�elomu 18. a 19. stolet� dostala do evropsk�ch sb�rek. V Japonsku se vysazovala u dom�, chr�m� a v tradi�n�ch zahrad�ch jako tich� ochrana a cen�n� st�lezelen� kulisa. V�tvi�ky se pou��valy v novoro�n�ch vazb�ch a ritu�lech jako symbol pevnosti a vytrvalosti, d�evo slou�ilo k drobn�mu �emeslu a rostlina byla cen�na pro svou spolehlivost v bl�zkosti lidsk�ch s�del.
Botanick� druh vonokv�tky r�znolist� nese neopadav�, ko�ovit�, tmav� zelen�, vysoce leskl� a v ml�d� ostnit� listy, d�ky nim� na prvn� pohled vypad� jako cesm�na, ale zku�en�j��mu oku to ned� � n�co je jinak: cesm�ny toti� maj� listy st��dav�, kde�to vonokv�tky vst��cn�. Mo�n� pro n�koho zanedbateln� detail, ale tento klad list� pom�rn� siln� charakterizuje stavbu v�tv� a n�sledn� cel�ho ke�e. Bohat� kvete drobou�k�mi, zato sladce a siln� vonn�mi kv�ty na podzim. Pokud jsou opylen� sam�� rostlinou, n�sleduj� mal�, t�m�� �ern�, nejedovat� plody, ale k tomu doch�z� v�jime�n�.
P�irozen� tvo�� vzp��men�, pomalu a� st�edn� rychle (20-30 cm za rok) rostouc� ke�e voln�ho, sp�e nepravideln�ho habitu se zaoblenou �pi�kou, kter� lze snadno udr�ovat a upravovat �ezem. Jarn� �ez je na podporu v�tven�, letn� �ez je tvarovac�. Ostnitost i velikost list� se li�� podle mate�nice, ze kter� jsou mno�en� mlad� rostliny a mno�stv� ostn� na listu se v�razn� sni�uje s v�kem. V�tvi�ky a kmeny jsou sv�tle �ed� a hladk�.
Vonokv�tky s ostnit�mi listy se oded�vna vyu��valy jako p�irozen� bari�ry proti zv��i, kter� se jim r�da vyhne. Rovn� i proto, �e se jedn� o dlouhov�k� ke�e �i stromy � nemluv�me tu o des�tk�ch let ale o stovk�ch � jsou zaznamenan� exempl��e, jim� bylo odhadnut� st��� na 950 let. Na zahrad�ch v dob�e zvolen�ch lokalit�ch se m��e jednat o rostlinu, kterou si budou p�ed�vat generace. Dob�e tvarovan�, zejm�na jako v�cekmen, nab�dne v dosp�losti p�ekr�sn� solit�r s hladk�mi listy, nebo� velk� rostliny t�m�� postr�daj� ostny a p�ipom�naj� sp�e kam�lie.
Posledn� revize 11-03-2022
Dop�ejte vonokv�tce kvalitn�, ide�ln� m�rn� kyselou p�du, kter� z�st�v� rovnom�rn� vlhk�, ale nikdy podm��en�, a m� dostatek �ivin. Pro ochranu ko�en� p�ed rychl�m promrz�n�m je vhodn� bohat� mul�ov�n�. P�stuje se na pln�m slunci nebo v polost�nu, p�i�em� v chladn�j��ch regionech ocen� stanovi�t� chr�n�n� p�ed zimn�m sluncem, zat�mco v l�t� mu sv�tlo prosp�v�. Doporu�ujeme vysazovat siln�j��, dob�e zako�en�n� rostliny. Pokud po prvn�ch zim�ch dojde k pop�len� list� sluncem, ke� se na ja�e spolehliv� zregeneruje a vytvo�� nov� olist�n�. Mrazuvzdornost je velmi dobr�, a� do -24 �C v chr�n�n�ch poloh�ch. Chorobami netrp�, ale m��e b�t napad�n lalokonoscem, tak bacha na n�j!







































Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)



