.jpg)
Philadelphus 'LEMOINEI' pustoryl Lemoin�v, neprav� jasm�n
Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)Philadelphus
Rod Philadelphus zahrnuje kolem �edes�ti druh� opadav�ch ke�� z �eledi hortenziovit�ch. P�irozen� se vyskytuj� v Severn� a St�edn� Americe a ve v�chodn� Asii, kde rostou na svaz�ch, v k�ovin�ch a pod�l vodn�ch tok�. Do Evropy se dostaly u� v 16. stolet� a rychle si z�skaly oblibu pro sv� sn�hob�l� kv�ty a omamnou v�ni p�ipom�naj�c� pomeran�ovn�k. Botanick� jm�no odkazuje bu� na �eck� slovo philadelphos � miluj�c� bratr, nebo na egyptsk�ho kr�le Ptolemaia II. Philadelpha. V 18. a 19. stolet� se staly ned�lnou sou��st� z�meck�ch park� a m욝ansk�ch zahrad a co se �esk�ho jm�na t��e, co si budeme pov�dat, nikdo mu pustoryl ne��k�me. Pro n�s je to prost� jasm�n a basta! Botanikov� nad n�mi jist� krout� hlavami, ale my se ned�me.
Hybridn� pustoryl Lemoinei, n�kdy postaru psan� i Philadelphus � lemoinei, vznikl v Nancy ve Francii roku 1884, kdy jej vy�lechtil Victor Lemoine. Spojil pustoryl v�ncov� (P. coronarius) z ji�n� Evropy a Kavkazu s pustorylem malolist�m (P. microphyllus) poch�zej�c�m z jihoz�padu USA. V�sledkem byl ke�, kter� si zachoval bohat� kveten� a v�ni prvn�ho rodi�e, ale p�evzal kompaktn�j�� vzr�st a jemn�j�� v�tven� druh�ho. Tento hybrid se stal z�kladem cel� skupiny Lemoinov�ch pustoryl�, z nich� mnoh� se p�stuj� dodnes.
Pustoryl Lemoin�v zaujme p�edev��m svou v�n� � sladkou, jasm�novou, kter� dok�e zaplnit celou zahradu, ale nen� tak siln� jako u pustorylu v�ncov�ho. Kv�ty maj� 4 b�l� okv�tn� pl�tky, �irok� 2�3 cm, a jsou uspo��dan� po 3�7 v koncov�ch hroznech. Kveten� nast�v� od prvn� dek�dy �ervna a pat�� k nejbohat��m v r�mci rodu. Ke� m� vzp��men� a� obloukovit� habitus ve st��� a dor�st� obvykle 1,5 a� 2 metry, v p��zniv�ch podm�nk�ch i o kousek v�ce. Listy jsou opadav�, men��, vej�it�, na l�ci hladk� a na rubu jemn� chlupat�. Oproti pustorylu v�ncov�mu p�sob� jemn�ji a subtiln�ji, co� jej �in� vhodn�m i do men��ch zahrad.
V zahradn� architektu�e se pustoryl Lemoin�v uplatn� jako solit�ra, kde vynikne jeho bohat� kveten�, ale i ve voln�ch �iv�ch plotech. Kr�sn� se kombinuje s r��emi, �e��ky nebo tavoln�ky, kter� kvetou ve stejn�m obdob� a dopl�uj� jeho b�lou z�plavu barvami. V parc�ch se vysazuje pobl� cest a lavi�ek, aby si kolemjdouc� mohli vychutnat jeho v�ni. V men��ch zahrad�ch se hod� do sm�en�ch ke�ov�ch skupin, kde d�ky sv� kompaktnosti nep�sob� p�erostle.
Posledn� revize 27-06-2008; 02-11-2025
Na p�stov�n� je nen�ro�n�. Nejl�pe prosp�v� na pln�m slunci a� v polost�nu, v propustn�, m�rn� vlhk� p�d�. Snese i hor�� podm�nky, ale v t�k�, podm��en� p�d� trp�. Hnojen� nevy�aduje. Po odkv�tu je vhodn� prov�st �ez � odstranit odkvetl� v�hony a nejstar�� v�tve, aby ke� z�stal vit�ln� a sv�� a bohat� kvetl. P�stov�n� v n�dob�ch nen� vhodn�, proto�e vy�aduje dostatek prostoru pro ko�eny. Nen� jedovat� ani alergenn�. Pln� mrazuvzdorn� je do −30 �C a nevy�aduje ��dnou zimn� ochranu.
