.jpg)
Phlox 'Ditosnow' SWEET SUMMER� SNOW plamenka
Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)Phlox
Phlox paniculata, plamenka latnat�, je tradi�n� trvalka �esk�ch zahrad. Nen�ro�n�, dlouho kvetouc� druh s v�raznou v�n�, kter� za tepl�ch letn�ch ve�er� ���� jemn� ko�en�n� aroma. Co� ale neznamen�, �e ve dne nevon� � n�kter� kultivary dokonce m�n� charakter v�n� podle denn� doby: r�no b�v� jemn�j�� a slad��, zat�mco ve�er z�sk�v� hlub��, ko�en�n� t�ny a kv�li komu? Kv�li sv�m opylova��m, aby p�it�hly ty spr�vn� ve spr�vnou dobu 😊 Plam�nky se �ad� mezi tzv. m�ro-kv�tiny, jejich� aroma se ve�er zesiluje, aby p�il�kalo no�n� hmyz� n�v�t�vn�ky jako jsou m�ry a mot�li.
Druh poch�z� z vlhk�ch oblast� Severn� Ameriky, odkud se ji� v 18. stolet� dostal do Evropy. Poprv� jej v�decky popsal Carl Linn� roku 1753. D�ky bohat�mu kv�tenstv�, atraktivit� pro opylova�e a kultivovan� eleganci si z�skal popularitu nap��� kontinentem a v Anglii, trvalkov�m r�ji, mu v kr�lovsk� zahradnick� encyklopedii v�novali cel� t�i str�nky v�t�� ne� A4. A�koliv plam�nky dozajista pat�� mezi takzvan� starom�dn� trvalky, v tom dobr�m slova smyslu, �lechtitel�m st�le stoj� za to je vylep�ovat a z�sk�vat nov� a zdrav�j�� odr�dy.
S�rie SWEET SUMMER� ji� zahrnuje 14 kr�sn�ch odr�d latnat�ch plamenek (stav roku 2025) v�ech mo�n�ch barev. A v�te, kter� z nich m� v�dy nejv�t�� �sp�ch? Mo�n� v�s to p�ekvap�, ale �ist� b�l�. B�l� jako ne�erstv�j�� sn�h a nejkr�sn�j�� svatebn� �aty. Jedny takov� nosila Lady Nevea, zn�te ji? Tato m�tick� vl�dkyn� ob�v� vysokohorsk�ho �dol� Floriglacia, kde rostou kv�tiny b�l� jako pr�v� padl� sn�h. Jej� �aty jsou z okv�tn�ch l�stk� b�l�ch flox�, kter� nikdy nevadnou. A legenda ��k�, �e kdy� Lady Nevea projde krajinou, v�echny b�l� kv�ty vykvetou znovu � i po prvn� mraziv� noci. Tak v ��jnu nechte o�i otev�en� � snad koutkem oka zahl�dnete jej� stopu, kr�su tak pom�jivou, �e se rozplyne v jinovatce d��v, ne� se stihnete nadechnout ��asem😉.
Plamenka SWEET SUMMER� SNOW nese 15-25 cm vysok� a 10-15 cm �irok� laty slo�en� z �ist� b�l�ch kv�t�. Vykv�taj� v �ervenci a prvn� vlna kveten� trv� minim�ln� m�s�c. Pokud pravideln� odstra�ujete odkvetl� kv�ty a po dokv�tu cel� laty tuto odstran�te a pohnoj�te tekut�m hnojivem, dok�e tvo�it dal�� laty ze spodn�ch ��st� stonk� a pokra�ovat v kv�tu a� do z���. Kv�ty maj� p��jemn�, lehce nasl�dle ko�en�n� aroma. Listy jsou opadav�, �iroce kopinat�, tmav� zelen� a stejn� jako v�echny ostatn� odr�dy v t�to s�rii v�znamn� odoln� letn�mu padl� i �erni, co� b�vaj� nej�ast�j�� choroby latnat�ch plam�nek. Stonky jsou pevn�, dosahuj� 50-60 cm a neoh�baj� se ani nel�mou po de�ti. Odr�du vy�lechtila Ellen van Sambeek ze spole�nosti Ditoplant v Nizozemsku a je chr�n�na evropsk�m patentem PBR �. 36940 z roku 2014.
Posledn� revize 26-07-2025
Plamenky jsou velmi odoln� trvalky. Ra�� velice brzy na ja�e syt� v�nov�mi puky, kter� jsou vid�t v�t�inou hned po rozt�t� sn�hu. Kvetou od za��tku l�ta do konce pr�zdnin a rann� podzimn� kveten� lze podpo�it ost��h�n�m odkvetl�ch hlav po hlavn� vln� kv�t�. P�stov�n� nen� n�ro�n�. Maj� r�dy b�nou z�honovou p�du, dostatek �ivin, ale i bez hnojen� budou bohat� kv�st. Pokud za�nou trp�t na choroby, je to v�t�inou n�jak�m extr�mem � moc sucho nebo moc mokro na ko�enech. Jsou dlouhov�k� a na zahrad� vydr��, dokud je nevykopnete. Jsou ide�ln� na slune�n� z�hon, ale pokvetou i v polost�nu. Mrazuvzdorn� do cca -34�C.
