Phlox 'Koningin Paola' JS QUEEN PAOLA plamenka (sk. paniculata)

Phlox

Rod Phlox popsal Carl Linn� (1707�1778) v roce 1753 a za�adil jej do �eledi jirnicovit�ch � Polemoniaceae, kter� je dnes jedn�m z botanicky nejrozmanit�j��ch severoamerick�ch rod�. Kew uv�d� 69 akceptovan�ch druh� a v�t�ina z nich poch�z� z r�znorod�ch stanovi�� Severn� Ameriky � od vlhk�ch les� a ���n�ch niv p�es pr�rie a� po skaln� v�chozy a horsk� tundry. N�zev poch�z� z �eck�ho phlox, tedy �plamen�, co� dob�e vystihuje dojem, kter� jejich barvy ud�laly na prvn� botaniky. U� v 18. stolet� se rod stal p�edm�tem z�jmu evropsk�ch p�stitel�, proto�e p�in�el do zahrad n�co, co tehdej�� fl�ra postr�dala: v�razn� barvy, dlouh� kveten� a v�ni. V taxonomii se objevilo n�kolik historick�ch synonym, nap��klad Lychnidea Hill (1756) nebo Armeria Kuntze (1891), co� odr�� snahu r�zn�ch autor� zachytit morfologickou prom�nlivost rodu. Nejhlub�� odborn� vhled do evoluce a variability p�inesl americk� botanik Verne Grant (1917�2004), jeho� pr�ce o rodu Phlox z roku 1959 dodnes tvo�� z�kladn� k�men modern�ho ch�p�n� t�to skupiny. Semena �pln� prvn�ch Phlox� dorazila do Evropy z Virginie v prvn� t�etin� 18. stolet�, a to do Anglie.

Phlox paniculata, plamenka latnat�, popsan� Carlem Linn�m (1707�1778) roku 1753, poch�z� z v�chodn�ch oblast� USA, kde roste v lu�n�ch lemech, na okraj�ch les� a pod�l potok�. Do Evropy se dostala u� kolem roku 1732, tedy je�t� p�ed form�ln�m popisem. Severn� Ameriku tehdy systematicky prozkoum�vali John Bartram (1699�1777) a jeho syn William Bartram (1739�1823), kte�� z�sobovali evropsk� zahrady semeny a rostlinami, a pr�v� jejich sb�ry pravd�podobn� st�ly za roz���en�m plamenek v Anglii i Francii. V �esk�ch zem�ch se objevuj� od konce 19. stolet� a kolem roku 1900 u� pat�ily k nejp�stovan�j��m trvalk�m � �kolky nab�zely des�tky odr�d a velk� zahrady je vysazovaly ve skupin�ch, kter� byly vid�t z d�lky. Obliba byla celoevropsk�, zejm�na v Anglii, kter� je dodnes trvalkov�m r�jem, a kde v�novali plamenk�m v kr�lovsk� encyklopedii t�i cel� str�nky form�tu A4. Od 19. stolet� se rozv�jelo �lecht�n�, nejprve v Anglii a Francii, pozd�ji v N�mecku, kde Georg Arends (1863�1952) vytvo�il prvn� hybridy P. paniculata � P. divaricata. Modern� �lecht�n� se soust�ed� na kompaktn�j�� r�st, odolnost v��i padl� a �ist�, neokoukan� barvy.