Phlox paniculata 'OLYMPUS' plamenka latnat�, flox
Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)Phlox
Rod Phlox popsal Carl Linn� (1707�1778) v roce 1753 a za�adil jej do �eledi jirnicovit�ch � Polemoniaceae, kter� je dnes jedn�m z botanicky nejrozmanit�j��ch severoamerick�ch rod�. Kew uv�d� 69 akceptovan�ch druh� a v�t�ina z nich poch�z� z r�znorod�ch stanovi�� Severn� Ameriky � od vlhk�ch les� a ���n�ch niv p�es pr�rie a� po skaln� v�chozy a horsk� tundry. N�zev poch�z� z �eck�ho phlox, tedy �plamen�, co� dob�e vystihuje dojem, kter� jejich barvy ud�laly na prvn� botaniky. U� v 18. stolet� se rod stal p�edm�tem z�jmu evropsk�ch p�stitel�, proto�e p�in�el do zahrad n�co, co tehdej�� fl�ra postr�dala: v�razn� barvy, dlouh� kveten� a v�ni. V taxonomii se objevilo n�kolik historick�ch synonym, nap��klad Lychnidea Hill (1756) nebo Armeria Kuntze (1891), co� odr�� snahu r�zn�ch autor� zachytit morfologickou prom�nlivost rodu. Nejhlub�� odborn� vhled do evoluce a variability p�inesl americk� botanik Verne Grant (1917�2004), jeho� pr�ce o rodu Phlox z roku 1959 dodnes tvo�� z�kladn� k�men modern�ho ch�p�n� t�to skupiny. Semena �pln� prvn�ch Phlox� dorazila do Evropy z Virginie v prvn� t�etin� 18. stolet�, a to do Anglie.
Phlox paniculata, plamenka latnat�, popsan� Carlem Linn�m (1707�1778) roku 1753, poch�z� z v�chodn�ch oblast� USA, kde roste v lu�n�ch lemech, na okraj�ch les� a pod�l potok�. Do Evropy se dostala u� kolem roku 1732, tedy je�t� p�ed form�ln�m popisem. Severn� Ameriku tehdy systematicky prozkoum�vali John Bartram (1699�1777) a jeho syn William Bartram (1739�1823), kte�� z�sobovali evropsk� zahrady semeny a rostlinami, a pr�v� jejich sb�ry pravd�podobn� st�ly za roz���en�m plamenek v Anglii i Francii. V �esk�ch zem�ch se objevuj� od konce 19. stolet� a kolem roku 1900 u� pat�ily k nejp�stovan�j��m trvalk�m � �kolky nab�zely des�tky odr�d a velk� zahrady je vysazovaly ve skupin�ch, kter� byly vid�t z d�lky. Obliba byla celoevropsk�, zejm�na v Anglii, kter� je dodnes trvalkov�m r�jem, a kde v�novali plamenk�m v kr�lovsk� encyklopedii t�i cel� str�nky form�tu A4. Od 19. stolet� se rozv�jelo �lecht�n�, nejprve v Anglii a Francii, pozd�ji v N�mecku, kde Georg Arends (1863�1952) vytvo�il prvn� hybridy P. paniculata � P. divaricata. Modern� �lecht�n� se soust�ed� na kompaktn�j�� r�st, odolnost v��i padl� a �ist�, neokoukan� barvy.
Olympus je skvostn� v�tvor mezi latnat�mi plamenkami, kter�m si zaslou�il v�znamn� z��ez na pa�b� nizozemsk� �lechtitel Peter Geerlings. Vznikl k��en�m odr�dy Pixie Miracle a nepojmenovan� selekce a prvn� rostlina spat�ila sv�tlo sv�ta roku 2014. Jedn� se o st�edn� vysokou odr�du s n�padn� pana�ovan�mi listy a purpurov� r��ov�mi kv�ty.
�iroce a prot�hle elip�it� listy jsou velk�, 12-14 cm dlouh� a 3-4 cm �irok�, st�edn� zelen� uprost�ed, sv�tle �lut� a� smetanov� p�i okraj�ch a nov� ra�en� m� v�razn� purpurovou barvu a to nejenom p�i jarn�m ra�en� ze zem�. Vrcholov� listy si zachov�vaj� purpurov� odst�n a� do l�ta, ne� se za�nou tvo�it kv�tenstv�.
Kv�ty jsou uspo��dan� v bohat�ch, vrcholov�ch, kulat�ch lat�ch, jsou sv�tiv� neonov� purpurov� r��ov� a vykv�taj� od �ervence a� do z���, pokud je slune�n� a tepl� konec l�ta. Nesou typickou v�ni jako ostatn� plamenky, st�edn� silnou. Stonky dosahuj� mezi 60 a 80 cm. Plamenka Olympus je chr�n�na t�mito patenty: PP33077 (2021 � USA) a EU 61190 (2022 � Evropa).
Posledn� revize 15-08-2022
Latnat� plamenky a jejich hybridy pot�ebuj� slunn� m�sto a �ivnou, rovnom�rn� vlhkou p�du, kter� v l�t� nevysych�. Nejl�pe rostou v hlinit�ch, m�rn� kysel�ch a� neutr�ln�ch p�d�ch s dostatkem humusu; t�k� j�ly je vhodn� vyleh�it kompostem a p�skem, ale jakmile zako�en�, rostou �sp�n� i v nich. Zal�v�n� je kl��ov� hlavn� v �ervenci a srpnu, kdy tvo�� nejv�t�� kv�tn� laty � sucho vede k men��m kv�t�m, krat��mu kveten� a je jednou z p���in v�skytu padl� u star��ch, netolerantn�ch odr�d, stejn� jako p��li� vlhko b�hem nadm�rn� de�tiv�ho l�ta. Rostliny maj� r�dy stabiln� p��sun �ivin: na ja�e jim prosp�v� d�vka kompostu nebo pomalu rozpustn�ho hnojiva, b�hem l�ta lehk� p�ihnojen� podporuje tvorbu sekund�rn�ch lat.
Aby si udr�ely kompaktn� tvar, je dobr� je s�zet do m�st, kde maj� prostor pro proud�n� vzduchu; hust� v�sadby zvy�uj� riziko padl�, i kdy� modern� kultivary jsou odoln�j��. Odkvetl� laty je vhodn� odstra�ovat, proto�e t�m podpo�� tvorbu men��ch, pozdn�ch kv�tenstv� pod�l stonku. Na podzim je mo�n� se��znout stonky a� u zem�, aby z�hon vypadal �ist�, ale stejn� dob�e lze �ez prov�st a� brzy na ja�e. Jsou pln� mrazuvzdorn� minim�ln� do −34 �C, a n�kter� zdroje uv�d�j�, �e dob�e zako�en�n� rostliny ve sn�hov� pokr�vce zvl�dnou i −40 �C (nem�li jsme mo�nost ov��it). V dobr�ch podm�nk�ch vydr�� na stanovi�ti mnoho let a postupn� vytv��ej� �ir��, stabiln� trsy, ani� by vy�adovaly d�len� jako mnoh� jin� trvalky.
