Photinia × fraseri 'Bourfrits' CORALLINA bl�skavka Fraserova
Photinia
Rod Photinia pat�� do �eledi r��ovit�ch a tvo�� jej asi t�icet druh� ke�� a men��ch strom� roz���en�ch od Him�laje p�es ��nu a� po Japonsko, s jedin�m severoamerick�m z�stupcem. Fosiln� n�lezy z eoc�nu potvrzuj�, �e rod na na�� planet� existuje u� des�tky milion� let a jeho taxonomie byla dlouho neklidn�: n�kter� druhy byly st��dav� �azeny do p��buzn�ch rod� Stranvaesia �i Heteromeles a zase zp�t, jak se m�nilo ch�p�n� jejich p��buzensk�ch vztah� nebo se zrovna dostaly pod mikroskop genetick�ch badatel�. Tato spletit� historie se odr�� i ve vnit�n� pestrosti rodu, kter� poprv� form�ln� popsal britsk� botanik John Lindley (1799�1865) v roce 1820 a pro jm�no rodu trefn� pou�il �eck� slovo phōteinos, tedy �z��iv��, co� je nar�ka na leskl� listy v�t�iny druh�, zejm�na t�ch st�lezelen�ch. Krom� nich v�ak existuj� i opadav� horsk� druhy, nap��klad Photinia villosa nebo Photinia beauverdiana, je� se cel�mu rodu na prvn� pohled mo�n� vymykaj�, ale d�ky modern� genetice v�me, �e sem opravdu pat��. Hlavn�m znakem rodu je toti� p�edev��m jeho geografick� kontinuita nap��� v�chodn� Asi� a stabiln� morfologie kv�t� a plod�, kter� dr�� cel� rod pohromad� navzdory jeho evolu�n�mu dobrodru�stv�.
Bl�skavka Fraserova je d�t�tem dvou asijsk�ch rodi�� � japonsk� maminky Photinia glabra a ��nsk�ho tat�nka Photinia serratifolia � kte�� se potkali a� na druh�m konci sv�ta. Proto�e jsou jejich kv�ty pln� kompatibiln�, snadno se samovoln� zk��ily a toto n�hodn� spojen� bylo poprv� zaznamen�no kolem roku 1940 v americk�m Birminghamu v Alabam�, kde se oba druhy tehdy b�n� p�stovaly. V�imli si ho p�stitel� z Fraser Nursery, podle n� hybrid nakonec dostal sv� jm�no, a sv�j p�vodn� semen�� nazvali jednodu�e podle m�sta n�lezu �Birmingham�. Form�ln� popis pod jm�nem Photinia � fraseri publikoval a� v roce 1961 americk� botanik W.J. Dress, kter� potvrdil, �e jde o stabiln� hybrid. Ot�zkou v�ak z�st�v�, zda pozd�j�� �sp�n� odr�dy z Austr�lie a Nov�ho Z�landu vznikly z importovan�ho americk�ho materi�lu, nebo zda i u protino�c� doch�zelo ke stejn�mu spont�nn�mu k��en�. Tak �i onak, d�ky sv� odolnosti a t�m�� nezni�itelnosti se bl�skavka Fraserova brzy stala jednou z nej�sp�n�j��ch st�lezelen�ch d�evin druh� poloviny 20. stolet�.
Bl�skavku CORALLINA vy�lechtil roku 1994 Andre Bourquin z jihofrancouzsk�ho m�sta Bordèrez-sur-l�Èchez samospra�n�m k��en�m odr�dy Red Robin a n�sledn� selekce semen���. Poda�ilo se mu z�skat unik�tn� kultivar ni���ho vzr�stu s neobvykl�mi listy a mus�m p�iznat, �e po tolika ji� existuj�c�ch odr�d�ch jsem byl zprvu tro�ku skeptick�, jestli pro novou bude na trhu m�sto. Ale jen co jsem ji vzal do n�ru�e, abych ji ��dn� prozkoumal, koukla mi do o�� a �ekla �jsem j� ale fe�n�, co mi pov�, zahradn�ku?�. A j� �ekl �ANO�. Vydan� patenty: PP20469 (USA � 2009) a 25131 (Evropa � 2009).
CORALLINA je neopadav� bl�skavka s n�padn� pilovit�mi okraji m�rn� zvln�n�ch list�. Jsou ov�ln� a� �iroce elip�it�, zjara ra�� z��iv� �erven� a p�ibli�n� za m�s�c zezelenaj� do st�edn� zelen� barvy. Jsou vysoce leskl�. Koncem l�ta ra�� p�irozen� podruh� a tentokr�t ji� maj� nov� listy tmav�� odst�n burgundsk�ho v�na.
Roste st�edn� rychle, asi 20-30 cm za rok do hust�ho ale nikoli strnul�ho ke�e, kter� p�sob� uvoln�n�m dojmem, proto�e jeho v�tvi�ky jsou m�kk� a ten�� ne� na vzr�stn�ch odr�d�ch, sn�ze se pohybuj� za m�rn�ho v�tru a bo�n� maj� tendenci se lehce skl�n�t. Pokud by kazily celkov� dojem, nen� probl�m je od�ezat a ke� op�tovn� nara�� nov�mi, ji� pevn�j��mi v�tvemi. CORALLINA, a� bl�skavka, kter� se b�n� vyu��v� do �iv�ch plot�, je men�� ke� a jeho vyu�it� je bu� solit�rn� nebo v z�poji men��ch ke�� odli�n�ch barev a tvar�, p��padn� v neform�ln�ch lemech kolem cesti�ek �i z�hon�.
Na listech se mohou ob�as objevit drobn� �erven� skvrny, kter� b�vaj� bu� p�irozenou pigmentac� zp�sobenou moment�ln� fyziologickou nepohodou, nebo b�nou houbovou chorobou (Entomosporium). V obou p��padech jde v�t�inou jen o estetick� probl�m. Pouze p�i masivn�m opadu skvrnit�ch list� doporu�ujeme zas�hnout vhodn�m fungicidem a popadan� listy zlikvidovat sp�len�m nebo jin�m odstran�n�m z pozemku (nekompostovat!). Rostlina brzy opadan� listy nahrad�.
Posledn� revize 24-11-2022; 30-12-2025
Bl�skavka Fraserova je p�ekvapiv� tolerantn� v��i p�dn�m podm�nk�m. Nejl�pe prosp�v� ve vlhk�, ale nezamok�en� p�d� a na �ivn�m stanovi�ti, av�ak poroste i v b�n� �i chud�� zemin� � jen bude o n�co �id��. Kysel� p�da zv�razn� sytost list�, ale nen� nezbytn�. Nejl�pe vybarvuje a nejhust�ji roste na pln�m slunci, ale dob�e sn�� i lehk� polost�n. V hlubok�m st�nu v�ak ztr�c� barvu mlad�ch list�, prodlu�uje v�hony a p�sob� ��dce. Vzhledem k vysok�mu odparu vody z list� doporu�uji zejm�na po v�sadb� bohat� mul�ovat a v letn�ch m�s�c�ch dop��t mlad�m rostlin�m z�livku nav�c. Jakmile dob�e zako�en� (obvykle po 1�2 letech), st�v� se p�ekvapiv� odolnou v��i suchu, co� je d�vod, pro� ji ve St�edomo�� potk�te t�m�� na ka�d�m kroku i v horkem vyprahl�ch zahrad�ch. Ale pozor � tamn� zimy p�in�ej� pravideln� hodn� vody, co� u n�s nen� pravidlem. Proto b�hem such�ch zim, pokud nemrzne a p�da nen� zmrzl�, je vhodn� ji jednou za m�s�c vydatn� zal�t, aby listy l�pe odolaly siln�j��m mraz�m. Vyzkou�en� mrazuvzdornost sah� k �24 �C bez po�kozen� a zvl�dne i o p�r stup�� m�n�. Po velmi siln�ch mrazech mohou b�t koncov� listy dehydrovan� �i sp�len�, ale po jarn�m �ezu spolehliv� regeneruj�. �ez sn�� v�born� � m��ete ji tvarovat prakticky kdykoli a zvl�d� i hlubok� zmlazen�. Jarn� st�ih v dubnu podporuje v�tven�, zat�mco letn� �ez slou�� k dotvarov�n� a �asto vyvol� i podzimn� vlnu nov�ch �erven�ch v�hon�. Bl�skavka je vhodn� i pro celoro�n� p�stov�n� ve velk�ch venkovn�ch n�dob�ch se z�vlahou (min. 80�80�80 cm).







































Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)



