Podocarpus lawrencei (syn. p.alpinus) 'BLUE GEM' nohoplod Lawrenc�v
Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)Podocarpus
Nohoplod, u n�s t�m�� nezn�m� a proto daleko �ast�ji naz�van� latinsky podocarpus, je druh� nejhojn�j�� jehli�nat� rod po borovici, kter� se b�n� vyskytuje v teplej��m a� tropick�m klimatu a zahrnuje celkem 107 druh�. I u n�s se doned�vna v��ilo, �e je p��li� choulostiv�, p�esto nad�en� milovn�ci tohoto jehli�nanu hledali druhy, je� by zvl�dly b�n� zimy na�� z�ny bez po�kozen�. Zat�m se poda�il jeden druh - p�vodn� naz�van� nohoplod alpsk�, jak jej nazval Robert Brown, kter� ale nikdy nepodal popis rostliny, proto dostal p�ednost nohoplod Lawrenc�v, kter� roku 1857 popsal a p�ejmenoval J.D.Hooker. D�vodem bylo z�ejm� i to, �e d�ky tasm�nsk�mu a australsk�mu p�vodu nem� s Alpami pranic spole�n�ho, snad jen fakt, �e se �ad� do tzv. alpinsk�ch druh� rostouc�ch vysoko v hor�ch. Za hojn�j�� roz���en� a hybridizaci tohoto druhu a selekci n�kolika �sp�n�ch odr�d vd���me hlavn� Grahamu Hutchinsovi z County Park Nursery z anglick�ho Essexu, stejn� jako pozorov�n� n�kolika ji� v�ce jak 50 let star�ch rostlin v anglick�ch kr�lovsk�ch Kew Gardens, kde p�e�kaly bez jak�koli �jmy a� -30�C.
Blue Gem je n�padn� selekce nohoplodu s malebn�m, siv� modrav�m oj�n�n�m na kr�tk�ch, neopadav�ch jehlic�ch o d�lce pouze 1-2 cm. Rostlina tvo�� p��zemn�, boch�nkovit� ke��ky s rozkladit�mi v�tvemi. U n�s z��dkakdy dos�hne p�l metru v��ky a metrov� ���e a to a� ve v�ku 40 a� 50 let. Zjara nebo v polovin� l�ta lze st��hat a tvarovat, co� p�isp�v� k hustot� ke�e a pravideln�mu habitu. Sami�� rostliny, pokud jsou opyleny pylem ze sam�� rostliny, tvo�� koncem l�ta drobn� �erven� plody. I kdy� je podocarpus podobn� tisu, nen� jedovat�.
Posledn� revize 19-03-2018
Nohoplod je nen�ro�n� na p�dn� typ ani pH, ale vy�aduje �ivnou, kyprou, propustnou a neust�le vlhkou (nikoli mokrou) zem. Docela zvl�d� i st�edn� j�lovit� p�dy, kde o n�co pomaleji roste. P�irozen� roste na okraj�ch vlhk�ch les� ve vy���ch horsk�ch poloh�ch jihov�chodn� Austr�lie a Tasm�nie a i kdy� m� r�d slunce a zvl�dne hodn� horka, nen� stav�n� na vyschlou zem. Doporu�ujeme slunn� um�st�n�, pop��pad� ��ste�n� polost�n. V nejchladn�j��ch poloh�ch s dlouhotrvaj�c�m (holo)mrazem m��ete chr�nit chvoj�m, ale �dajn� to nen� nutn�, nebo� rostlina stahuje na zimu chlorofyl do ko�en�, ��m� m�n� barvu na hn�dav� �ervenofialovou a sama se t�m chr�n�. Jeho siln� mrazuvzdornost byla prok�z�na b�hem posledn�ch 50 let a spolehliv� zvl�d� -25�C.
