Polystichum aculeatum kapra� lalo�nat�
Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)Polystichum
Rod Polystichum, �esky kapra�ovec, pat�� k nejv�t��m a z�rove� nejd�le studovan�m skupin�m kapradin v�bec. Botanici dnes rozli�uj� p�ibli�n� p�t set druh�, roz���en�ch t�m�� po cel�m sv�t�, od m�rn�ho p�sma severn� polokoule a� po horsk� oblasti trop�, p�i�em� nejv�t�� druhov� pestrost se soust�e�uje ve v�chodn� Asii, zejm�na v ��n� a Japonsku. Pr�v� zde se polystichy vyv�jely po miliony let v relativn� stabiln�ch lesn�ch ekosyst�mech, co� nep��mo dokl�daj� i fosiln� n�lezy kapradin s velmi podobnou stavbou list� z obdob� t�etihor. Rod je �azen do �eledi Dryopteridaceae a jeho systematick� vymezen� pat�� k nejslo�it�j��m kapitol�m kapradinov� taxonomie, proto�e zahrnuje mno�stv� p�echodov�ch forem, p�irozen�ch hybrid� i apomiktick�ch druh�, kter� se rozmno�uj� bez oplozen�. Prvn� form�ln� popis rodu publikoval Albrecht Wilhelm Roth (1757�1834) na p�elomu 18. a 19. stolet�, v dob�, kdy se evropsk� botanika za�ala kapradinami zab�vat nejen jako sou��st� lesn�ho podrostu, ale jako samostatnou a evolu�n� pozoruhodnou skupinou rostlin.
Samotn� n�zev Polystichum vych�z� z �eck�ch slov polys a stichos a odkazuje na hust�, pravideln� uspo��dan� �ady v�trusnic na spodn� stran� list�, kter� jsou pro tento rod typick� a p�i bli���m pohledu p�sob� a� p�ekvapiv� geometricky. V 19. stolet� se kapra�ovce staly sou��st� fenom�nu zn�m�ho jako pteridom�nie, kdy kapradiny doslova ovl�dly evropsk� zahrady, sklen�ky i interi�ry a byly sb�r�ny s v�n�, kterou dnes zn�me sp�e ze sv�ta orchidej� nebo sukulent�. D�ky st�lezelen�m list�m a schopnosti r�st ve st�nu se mnoh� druhy dostaly do zahradn� kultury d��ve, ne� byly botanicky d�kladn� prozkoum�ny. P�esto�e by se mohlo zd�t, �e rod s tak dlouhou histori� u� nem� ��m p�ekvapit, modern� molekul�rn� metody ukazuj�, �e v�zkum kapra�ovc� zdaleka nen� uzav�en� a jejich p��buzensk� vztahy i p�vod jednotliv�ch druh� se st�le p�ehodnocuj�.
Kapra� lalo�nat� je st�lezelen� druh kapradiny vyskytuj�c� se na mnoha m�stech sv�ta a bohu�el nem� spolehliv� ur�en� p�vod, nebo� to vypad�, �e botanici ka�d� zem�, v jejich� voln� p��rod� se nach�z�, maj� za to, �e poch�z� od nich. Najdete ji tak� na mnoha m�stech Evropy, zejm�na ve vy���ch poloh�ch, v severn� Africe, na D�ln�m V�chod�, ale i v severov�chodn� ��sti USA a Kanady.
Tvo�� 30-90 cm dlouh�, dvakr�t zpe�en� v�j��e list�. Krat�� listy jsou vzp��men�, del�� polehav�. Jsou slo�en� z drobn�ch, od sebe odd�len�ch, kopinat�ch l�ste�k� zakon�en�ch v�raznou �pi�kou. Jej� listy jsou temn� zelen� a leskl�, co� j� dod� na atraktivit� a ozvl�tn� jak�koli aran�m�. U�ite�n�m rozli�ovac�m znakem, kter� tomuto druhu dal i �esk� jm�no, je velikost nejspodn�j��ho l�ste�ku ze horn�ho patra, kter� je n�padn�, mnohdy a� dvakr�t v�t�� ne� ostatn� � tvo�� n�padn� lal��ek. Latinsk� druhov� jm�no naopak odkazuje na p�i�pi�at�l� konec jednotliv�ch pinnae.
Tato kapra� je tak� spolehliv� st�lezelen� i v b�n�ch �esk�ch zim�ch a je ur�it� doporu�enou volbou pro mnoho zahradn�ch kompozic i do okrasn�ch venkovn�ch n�dob.
Posledn� revize: 03-12-2020;27-03-2026
Kapra�ovce jsou lesn� kapradiny vhodn� do st�nu a� polost�nu, kde prosp�vaj� v hum�zn�, dob�e propustn� p�d� s dostatkem organick� hmoty a rovnom�rnou vlhkost�. Nejsou citliv� na pH a rostou v m�rn� kysel�ch a� neutr�ln�ch p�d�ch. Nesn�ej� p�emok�en� ani dlouhodob� sucho. Organick� mul� z list� nebo rozlo�en�ho d�eva je vhodn� po cel� rok a pom�h� udr�et stabiln� vlhkost i p�dn� strukturu. V b�n�ch zahradn�ch p�d�ch, kter� postr�daj� p�irozenou lesn� mikrofl�ru, je p�i v�sadb� vhodn� pou��t mykorhizn� p��pravek; v�razn� t�m podpo��te zako�en�n�, stabilitu a dlouhodobou vitalitu rostliny. Nejl�pe prosp�v� na stanovi�ti chr�n�n�m p�ed zimn�m sluncem a vysu�uj�c�m v�trem. Ka�d� list m� �ivotnost 1,5-2,5 roku a pot� uvad�. Pokud m�te pocit, �e trs je po zim� unaven� nebo nevzhledn�, v�echny listy ost��hejte a nechte nara�it celou rostlinu znovu nov�mi a sv��mi listy. Mrazuvzdorn� do min. -34 �C a �dajn� vydr�� na ko�enech a� -40 �C.
