Home > Katalog > Polystichum neolobatum
Polystichum neolobatum
Ilustra�n� foto.
polystichum neolobatum polystichum neolobatum polystichum neolobatum

Polystichum neolobatum Kapra�ovec lalo�nat�

vzr�st
st�edn� vysok� trvalka
b�n� v��ka
0,6-0,9m
b�n� ���ka
0,6-0,8m
kategorie list
listnat� st�lezelen�
barva list�
zelen�
kategorie kv�t
nev�razn� kv�ty / nekvete
n�roky na slunce
polost�n a st�n
n�roky na p�du
jak�koli (od kysel� po z�saditou)
n�roky na vlhkost p�dy
m�rn� vlhk� ale s dobrou dren��
USDA z�na (nejni���)
4   (do -34�C)
k�d zimn� ochrany
 
pro z�ny 5+6
K�d zimn� ochrany z�na 5+6
pro z�nu 7
K�d zimn� ochrany z�na 7
mykorhizn� p��pravek
za�azena do kategori�

Polystichum

Rod Polystichum, �esky kapra�ovec, pat�� k nejv�t��m a z�rove� nejd�le studovan�m skupin�m kapradin v�bec. Botanici dnes rozli�uj� p�ibli�n� p�t set druh�, roz���en�ch t�m�� po cel�m sv�t�, od m�rn�ho p�sma severn� polokoule a� po horsk� oblasti trop�, p�i�em� nejv�t�� druhov� pestrost se soust�e�uje ve v�chodn� Asii, zejm�na v ��n� a Japonsku. Pr�v� zde se polystichy vyv�jely po miliony let v relativn� stabiln�ch lesn�ch ekosyst�mech, co� nep��mo dokl�daj� i fosiln� n�lezy kapradin s velmi podobnou stavbou list� z obdob� t�etihor. Rod je �azen do �eledi Dryopteridaceae a jeho systematick� vymezen� pat�� k nejslo�it�j��m kapitol�m kapradinov� taxonomie, proto�e zahrnuje mno�stv� p�echodov�ch forem, p�irozen�ch hybrid� i apomiktick�ch druh�, kter� se rozmno�uj� bez oplozen�. Prvn� form�ln� popis rodu publikoval Albrecht Wilhelm Roth (1757�1834) na p�elomu 18. a 19. stolet�, v dob�, kdy se evropsk� botanika za�ala kapradinami zab�vat nejen jako sou��st� lesn�ho podrostu, ale jako samostatnou a evolu�n� pozoruhodnou skupinou rostlin.

Samotn� n�zev Polystichum vych�z� z �eck�ch slov polys a stichos a odkazuje na hust�, pravideln� uspo��dan� �ady v�trusnic na spodn� stran� list�, kter� jsou pro tento rod typick� a p�i bli���m pohledu p�sob� a� p�ekvapiv� geometricky. V 19. stolet� se kapra�ovce staly sou��st� fenom�nu zn�m�ho jako pteridom�nie, kdy kapradiny doslova ovl�dly evropsk� zahrady, sklen�ky i interi�ry a byly sb�r�ny s v�n�, kterou dnes zn�me sp�e ze sv�ta orchidej� nebo sukulent�. D�ky st�lezelen�m list�m a schopnosti r�st ve st�nu se mnoh� druhy dostaly do zahradn� kultury d��ve, ne� byly botanicky d�kladn� prozkoum�ny. P�esto�e by se mohlo zd�t, �e rod s tak dlouhou histori� u� nem� ��m p�ekvapit, modern� molekul�rn� metody ukazuj�, �e v�zkum kapra�ovc� zdaleka nen� uzav�en� a jejich p��buzensk� vztahy i p�vod jednotliv�ch druh� se st�le p�ehodnocuj�.

Kapra�ovec lalo�nat� nen� jen �japonsk� kapradina do st�nu�, ale druh s p�ekvapiv� �irok�m domovem, kter� se t�hne od Him�laje p�es Nep�l a Tibet, velkou ��st ��ny a� po Tchaj-wan a st�edn� Japonsko.  Do evropsk�ho pov�dom� se dostal v ��e, kdy se v�chodn� Asie stala magnetem pro botaniky a sb�ratele, jen�e jeho p��b�h je trochu detektivka. Na�t�st� jsme na�li soukrom� o�ko: korejsk� botanik Takenoshin Nakai (1882�1952) jej roku 1925 form�ln� ustanovil jako Polystichum neolobatum v tokijsk�m botanick�m �asopise, a to jako nov� jm�no pro d��ve pou��van� ozna�en� odvozen� od �lobatum� u ��nsk� formy.  Pr�v� tahle taxonomick� �p�ejmenovac� epizoda hezky ukazuje, �e u kapradin se �asto neh�d� o to, zda jsou kr�sn�, ale co p�esn� vlastn� je co, a �e i u d�vno p�stovan�ch druh� se hranice a p��buznosti st�le zp�es�uj�. 

Popis rostliny

Prvn� informaci o kapra�ovci lalo�nat�m, kterou v�m pov� ka�d� nad�en� sb�ratel kapradin, nejsp� bude �tohle je asi ta nejotu�ilej�� st�lezelen� kapradina�. A nebude p�eh�n�t. Tento druh p�sob� na prvn� pohled pevn� a odoln�, p�itom mimo��dn� dekorativn�. Jeho nezvykle tuh�, a� architektonick� stavba ho okam�it� odli�uje od v�t�iny b�n�ch kapradin. Netvo�� rozvoln�n�, m�kk� trs, ale vzp��menou, jasn� definovanou siluetu, v n� jednotliv� listy p�ipom�naj� pe�liv� uspo��dan� lamely. Listy jsou syt� zelen�, dlouh�, leskl� a v�razn� �len�n�, s hluboce vykrajovan�mi l�stky, jejich� okraje nesou jemn�, ale z�eteln� �ostny�. Pr�v� kombinace lesku, tuhosti a ostnitosti d�v� rostlin� lehce exotick� v�raz, kter� evokuje sp�e subtropickou fl�ru ne� kapradinu m�rn�ho p�sma. P��jemn�m bonusem je, �e listy si dr�� tvar po cel� rok a nep�sob� unaven� ani v zimn�m obdob�. Druhov� jm�no neolobatum, doslova �nov� lalo�nat��, odkazuje pr�v� na toto n�padn� �len�n� list�, kter� bylo natolik v�razn�, �e si vynutilo samostatn� taxonomick� vymezen� a odd�len� od p��buzn�ch druh� s m�n� v�raznou segmentac�.

Kam s n�m v zahrad�? Rozhl�dn�te se po stinn�ch m�stech a hledejte m�n� atraktivn� kompozice, kde chyb� tvar a textura. Pr�v� to je toti� to, co kapra�ovec lalo�nat� um� nab�dnout. Nebude nejd�le�it�j�� rostlinou cel� zahrady, ale dok�e vytvo�it v�j��ovitou, vzp��menou strukturu, kter� pozvedne cel� z�hon. V�born� funguje jako naru�en� souvisl�ch ploch st�nomiln�ch p�dopokryvn�ch rostlin pod stromy a vy���mi ke�i, kde jeho pevn� silueta vnese do kompozice ��d a hloubku. Dopln�te‑li jej torzem star�ho pa�ezu, rozkl�daj�c�m se kusem d�eva nebo neostr�m kamenem s lesn� patinou mechu a li�ejn�k�, za�ne prostor p�sobit p�irozen� a uv��iteln�.

Posledn� revize: 18-03-2026

P�stebn� n�roky a p��e

Kapra�ovce jsou lesn� kapradiny vhodn� do st�nu a� polost�nu, do hum�zn�, dob�e propustn� p�dy s dostatkem organick� hmoty. Nejsou citliv� na pH a rostou v m�rn� kysel�ch a� neutr�ln�ch p�d�ch. Nesn�ej� p�emok�en� ani dlouhodob� sucho. Organick� mul� z list� nebo rozlo�en�ho d�eva je vhodn� po cel� rok a pom�h� udr�et stabiln� vlhkost i p�dn� strukturu. V b�n�ch zahradn�ch p�d�ch, kter� postr�daj� p�irozenou lesn� mikrofl�ru, je p�i v�sadb� vhodn� pou��t mykorhizn� p��pravek; v�razn� t�m podpo��te zako�en�n�, stabilitu a dlouhodobou vitalitu rostliny. Nejl�pe prosp�v� na stanovi�ti chr�n�n�m p�ed zimn�m sluncem a vysu�uj�c�m v�trem. Kapra�ovec lalo�nat� pat�� k nejodoln�j��m druh�m rodu a dob�e zako�en�n� rostliny sn�ej� mrazy a� kolem −34 �C a n�kter� prameny tvrd�, �e kr�tkodob� a� −40 �C.  

VELIKOSTI A CENY
MOMENT�LN� NEN� V PRODEJI
RYCHL� N�HLED CEN A VELIKOST�
MOMENT�LN� NEN� V PRODEJI
×
Produkt byl p�id�n do ko��ku