Polystichum setiferum 'PROLIFERUM' kapra� �t�tinonosn�
Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)Polystichum
Rod Polystichum, �esky kapra�ovec, pat�� k nejv�t��m a z�rove� nejd�le studovan�m skupin�m kapradin v�bec. Botanici dnes rozli�uj� p�ibli�n� p�t set druh�, roz���en�ch t�m�� po cel�m sv�t�, od m�rn�ho p�sma severn� polokoule a� po horsk� oblasti trop�, p�i�em� nejv�t�� druhov� pestrost se soust�e�uje ve v�chodn� Asii, zejm�na v ��n� a Japonsku. Pr�v� zde se polystichy vyv�jely po miliony let v relativn� stabiln�ch lesn�ch ekosyst�mech, co� nep��mo dokl�daj� i fosiln� n�lezy kapradin s velmi podobnou stavbou list� z obdob� t�etihor. Rod je �azen do �eledi Dryopteridaceae a jeho systematick� vymezen� pat�� k nejslo�it�j��m kapitol�m kapradinov� taxonomie, proto�e zahrnuje mno�stv� p�echodov�ch forem, p�irozen�ch hybrid� i apomiktick�ch druh�, kter� se rozmno�uj� bez oplozen�. Prvn� form�ln� popis rodu publikoval Albrecht Wilhelm Roth (1757�1834) na p�elomu 18. a 19. stolet�, v dob�, kdy se evropsk� botanika za�ala kapradinami zab�vat nejen jako sou��st� lesn�ho podrostu, ale jako samostatnou a evolu�n� pozoruhodnou skupinou rostlin.
Samotn� n�zev Polystichum vych�z� z �eck�ch slov polys a stichos a odkazuje na hust�, pravideln� uspo��dan� �ady v�trusnic na spodn� stran� list�, kter� jsou pro tento rod typick� a p�i bli���m pohledu p�sob� a� p�ekvapiv� geometricky. V 19. stolet� se kapra�ovce staly sou��st� fenom�nu zn�m�ho jako pteridom�nie, kdy kapradiny doslova ovl�dly evropsk� zahrady, sklen�ky i interi�ry a byly sb�r�ny s v�n�, kterou dnes zn�me sp�e ze sv�ta orchidej� nebo sukulent�. D�ky st�lezelen�m list�m a schopnosti r�st ve st�nu se mnoh� druhy dostaly do zahradn� kultury d��ve, ne� byly botanicky d�kladn� prozkoum�ny. P�esto�e by se mohlo zd�t, �e rod s tak dlouhou histori� u� nem� ��m p�ekvapit, modern� molekul�rn� metody ukazuj�, �e v�zkum kapra�ovc� zdaleka nen� uzav�en� a jejich p��buzensk� vztahy i p�vod jednotliv�ch druh� se st�le p�ehodnocuj�.
Kapra�ovec �t�tinat�, Polystichum setiferum, je p�vodn� evropsk� druh roz���en� od atlantsk� Evropy p�es St�edomo�� a� do Mal� Asie a severn� Afriky, kde ob�v� stinn�, vlhk� lesy, rokle a kamenn� z�dky s dlouhodob� vyrovnan�m mikroklimatem. Botanicky jej popsal Johann Christian Daniel von Schreber (1739�1810) v roce 1775, n�meck� l�ka�, p��rodov�dec a ��k Carla Linn�ho, kter� se krom� botaniky v�noval tak� zoologii a pat�il k v�znamn�m postav�m osv�censk� p��rodov�dy. D�ky sv� p�irozen� prom�nlivosti, schopnosti vytv��et stabiln� odchylky a dobr� sn�enlivosti zahradn�ch podm�nek se Polystichum setiferum stal jedn�m z nej�ast�ji p�stovan�ch evropsk�ch kapra�ovc� a v�choz�m druhem pro �adu zahradn�ch forem, kter� si na�ly cestu do historick�ch park� i sou�asn�ch zahrad jako spolehliv� prvek stinn�ch parti�.
Kapra�ovec �t�tinat� Proliferum lze pova�ovat za vzor typick� lesn� kapradiny, kter� v sob� spojuje p�irozenou eleganci s jemnou hravost�. Vytv��� vzp��men�, m�kce a� syt� zelen� v�j��e list�, je� si obvykle zachov�vaj� p�kn�, st�lezelen� vzhled a� do p�ibli�n� −15 �C a teprve p�i siln�j��ch mrazech se ukl�daj� k zimn�mu klidu, aby na ja�e znovu vyra�ily �erstv�mi listy. Trsy p�sob� p�irozen�, lehce rozvoln�n�, ale z�rove� pevn� a stabiln�. Odr�da m� dvakr�t zpe�en� listy, co� znamen�, �e pod�l hlavn�ho �ap�ku nevyr�staj� jednoduch� prot�hl� l�stky, ale dal�� jemn� osy, kter� teprve nesou drobn�, bohat� vykrajovan� segmenty. D�ky t�to stavb� p�sob� kapradina velmi nad�chan� a n�n�, p�esto�e vytv��� pom�rn� pevn� trs. Zvl n�padn� je jej� jemn� trojbarevn� efekt, kdy hlavn� �ap�k m� oran�ov� na�ervenal� odst�n a listy plynule p�ech�zej� od tmav� zelen� u st�edu ke sv�tlej��m t�n�m p�i okraj�ch. Celek p�sob� �iv�, m�kce a p��v�tiv�, s lehk�m n�dechem pohybu, kter� se kr�sn� uplatn� v p��rodn�ch, lesn�ch v�sadb�ch i v klidn�j��ch zahradn�ch kompozic�ch.
Posledn� revize: 18-01-2013; 27-03-2026
Kapra�ovce jsou lesn� kapradiny vhodn� do st�nu a� polost�nu, kde prosp�vaj� v hum�zn�, dob�e propustn� p�d� s dostatkem organick� hmoty a rovnom�rnou vlhkost�. Nejsou citliv� na pH a rostou v p�d�ch m�rn� kysel�ch a� neutr�ln�ch, pokud nejsou vystaveny dlouhodob�mu p�emok�en� ani vysych�n�. Celoro�n� mul� z list� nebo rozlo�en�ho d�eva pom�h� udr�et stabiln� p�dn� podm�nky a chr�n� ko�enov� syst�m; v b�n�ch zahradn�ch p�d�ch se p�i v�sadb� osv�d�uje pou�it� mykorhizn�ho p��pravku. Nejl�pe se jim da�� na stanovi�t�ch chr�n�n�ch p�ed zimn�m sluncem a vysu�uj�c�m v�trem, p�i�em� na ja�e je vhodn� v�echny star� listy se��znout. Zat�mco listy odr�dy �Herrenhausen� mohou b�t p�i siln�ch mrazech po�kozeny, samotn� rostlina je mimo��dn� mrazuvzdorn� a p�i dobr�m zako�en�n� a propustn� p�d� spolehliv� p�e��v� teploty hluboko pod −25 �C, �asto i bl��c� se −30 �C, ani� by to ovlivnilo jarn� ra�en� a vitalitu
