.jpg)
Prunus avium 'VICTORIA' t�e�e� chrupka - sloupovit� - samospra�n�
Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)Prunus
T�e�e� pta�� je p�vodn� d�evina Evropy a z�padn� Asie, od atlantick�ch oblast� a� po Kavkaz, kde roste v listnat�ch les�ch na hlub��ch, propustn�ch p�d�ch. Pat�� do �eledi r��ovit�ch (Rosaceae) a jako samostatn� druh byla botanicky pops�na v 18. stolet�. Jej� p�vod lze hledat v �to�i�t�ch m�rn�ho p�sma po posledn� dob� ledov�, odkud se postupn� ���ila p�irozen� i s pomoc� �lov�ka a pt�k�. Archeobotanick� n�lezy dokonce nazna�uj�, �e na drobn�ch plan�ch t�e�n�ch si mohli pochutn�vat u� na�i prap�edci v dob� kamenn� � v�etn� neandert�lc�. V r�mci druhu existuje velk� prom�nlivost plod� i fenologie, kter� se stala z�kladem pro tradi�n� evropsk� �lecht�n� stoln�ch t�e�n�.
Historicky byly plody t�e�n� cen�ny u� ve starov�ku � konzumovaly se �erstv�, su�ily, zava�ovaly a lisovaly na ���vy �i v�na, v novov�ku se p�idaly kompoty a d�emy. Prvn� systematick� sb�ry a popisy odr�d vznikaly v 17.�19. stolet� v z�padn� Evrop�, zejm�na ve Francii a N�mecku, kde se z t�e�n� stala ikonick� ovocn� d�evina zahrad i alej�. V kultu�e se objevuj� odkazy na symboliku jara a plodnosti, etymologicky se evropsk� n�zvy �asto odv�jej� od latinsk�ho cerasus, by� jde u t�e�n� pta�� o sladk� druh (na rozd�l od vi�n� � Prunus cerasus). �lecht�n� a selekce se soust�edily na velikost a pevnost plodu, harmonickou sladkost, pravidelnou plodnost a v nov�j�� dob� tak� na odolnost v��i ����c�m se chorob�m, co� vedlo k pestr� palet� star�ch i nov�ch kultivar�.
Victoria je v�jime�n� odr�da t�e�n� typu chrupka s u���m r�stem, d�ky �emu� se �asto �ad� mezi tzv. sloupovit� ovocn� stromky. Tvo�� velk�, kulat� plody s tmav� �ervenou a� �ervenohn�dou slupkou. Du�nina je pevn�, ��avnat� a sladk�, s p��jemn�m aromatem vhodn�m ke stoln�mu konzumu i ke konzervaci. Dozr�v�n� spad� do st�edn� sez�ny, obvykle za��tkem �ervence v na�ich podm�nk�ch, s vyrovnanou sklizn� a dobrou odolnost� plod� v��i prask�n� v b�n�m letn�m po�as�. V�raznou p�ednost� je samospra�nost � odr�da plod� spolehliv� i jako solit�r, bez nutnosti vysazovat opylova�e se shodn�m term�nem kveten�.
S�m od sebe strom roste �zce a vzp��men�, s plody nasazovan�mi v kr�tk�ch hroznech pod�l hlavn�ho osov�ho v�honu, co� mu dod�v� charakteristick� sloupovit� habitus; d�ky tomu je ide�ln� do men��ch zahrad, �zk�ch prostor a vhodn� i pro p�stov�n� ve v�t��ch n�dob�ch o objemu 40 litr� a v�ce. �ez nen� nutn� a u t�e�n� (a peckovin obecn�) se nedoporu�uje, proto�e velk� r�ny �patn� sr�staj� a i men�� �ezy se mohou st�t vstupn� branou pro houbov� choroby, nap�. moniliov� sp�la. V�jimkou je v�chovn� nebo udr�ovac� �ez, jeho� c�lem je udr�et kompaktn�, sloupovit� tvar a p��stupnost pro sklize� � ten se prov�d� v l�t� po sklizni, kdy se r�ny l�pe hoj�; postrann� v�hony se zkracuj� na 20�40 cm, hlavn� v�hon se vede vzh�ru. Co se t��e podno�e, nej�ast�ji se vol� kompaktn� podno�e typu Gisela 5 pro ranou plodnost a stabiln� sloupovit� r�st, p��padn� Colt pro o n�co robustn�j��, ale st�le p�im��en� kompaktn� strom v zahradn�ch podm�nk�ch.
Posledn� revize: 22-10-2025
T�e�n� vy�aduj� pln� slunce, hlub��, �ivn� a dob�e odvodn�n� p�dy se slab� kyselou a� neutr�ln� reakc�, pravideln� z�vlahov� re�im v such�ch obdob�ch a p�im��en� hnojen� bez p�ebytku dus�ku. Po v�sadb� je nutn� pevn� opora � u mlad�ch stromk� a polokmen� sta�� i k�l ke kmeni nebo �ikmo, zat�mco vysokokmeny vy�aduj� kompletn� zav�trovac� �vaz (trojno�ku) alespo� na t�i roky po v�sadb�. Po tuto dobu nenechte nad ko�eny r�st tr�vu ani jin� plevel; i pozd�ji je vhodn� udr�ovat p�du �istou. T�e�n� obecn� vytv��ej� siln�, �asto m�lce rozprost�en� ko�enov� syst�m, kter� zaji��uje stabilitu a schopnost �erpat vodu z okol�, ale m��e naru�ovat dla�by, chodn�ky �i n�zk� z�dky, pokud jsou stromy vysazeny p��li� bl�zko stavebn�ch prvk�. Mrazuvzdornost je minim�ln� �29 �C, proto je vhodn� i do chladn�j��ch oblast� st�edn� Evropy.
