.jpg)
Prunus cerasifera 'PISSARDII' myrobal�n
Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)Prunus
Myrobal�n s �erven�mi listy je jedn�m z nejobl�ben�j��ch listnat�ch strom�, kter� si z�skal popularitu d�ky sv� barv�, minim�ln� pot�eb� �dr�by a nen�ro�nosti na p�du i teplotu. Poch�z� z jihov�chodn� Evropy a z�padn� Asie, odkud se rychle roz���il do v�ech zem� m�rn�ho klimatu, a v Austr�lii se mu da�� natolik, �e za��n� b�t m�rn� invazn�. U n�s toto nebezpe�� na�t�st� nehroz�.
�ervenolistou formu do Evropy p�ivezl M. Pissard roku 1880, tehdej�� zahradn�k na dvo�e persk�ho ��ha N�sira ad-D�n ��ha (vl�dl 1848�1896), kdy� poslal prvn� rostlinu z pal�ce v Tabr�zu na zkou�ku do Francie. Z�skala okam�it� obdiv a netrvalo dlouho, ne� se stala favoritem ��slo jedna, co� potvrzuje i presti�n� ocen�n� AGM (Award of Garden Merit) ud�len� anglickou Kr�lovskou zahradnickou spole�nost� (RHS) v roce 1928.
Myrobal�n Pissardii je v�bec prvn� tmavolistou odr�dou, kter� se k n�m dostala z Orientu, p�irozen� pojmenovanou po sv�m objeviteli. Brzy zjara, je�t� p�ed trnkami a sakurami, vykv�t� z�plavou drobn�ch, t�m�� b�l�ch kv�t� s purpurov�mi kal�ky, co� z d�lky m��e p�sobit jako sv�tle r��ov� kveten�. V l�t� se z opylen�ch kv�t� vyv�jej� mal� peckovice s temn� v�nov� �ervenou slupkou, kter� jsou jedl� a v n�kter�ch zem�ch (Anglie, Francie) se vypeckovan� pou��vaj� jako ozdoby dezert�, i kdy� z hlediska chuti zn�m lep�� slivon�.
Opadav� listy jsou podlouhle vej�it� a� ov�ln� a objevuj� se a� v posledn� f�zi kveten� stromu. Zjara z��� sv�tiv� v�nov� �ervenou barvou, jako kdy� se d�v�te do slunce skrze sklenku dobr�ho klaretu. Pozd�ji v sez�n� barva m�rn� tmavne, ale �erven� odst�n z�st�v� patrn�, na rozd�l od odr�dy Nigra, kter� je temn� purpurov� a� t�m�� �ern�.
Ve �kolk�ch se formuje do jednokmenn�ho stromu nebo atraktivn�ho v�cekmene, p�irozen� v�ak vytv��� bohat� v�tven� ke�e se zav�tven�m ji� od zem� a �iroce trycht��ovit�m tvarem. Pokud je p�stov�n jako strom, jeho koruna se �asem zaobl� do �iroce ov�ln�ho a� kulat�ho tvaru. Neb�v� vysok� � b�n� dor�st� kolem �esti metr� do v��ky i ���ky, pouze star�� exempl��e v parc�ch bez ko�enov�ch omezen� mohou b�t o n�co v�t��.
Takto syt� vybarven� men�� strom se skv�le hod� k naru�en� jednolit� zelen� v zahrad� nebo jako solit�ra vedle kontrastn� zbarven� fas�dy. V�born� lad� s urbanistickou �ed� i odst�ny kr�mov� barvy. Lze jej libovoln� tvarovat a st��hat, ide�ln� po odkv�tu a nejpozd�ji za��tkem l�ta. Toho se vyu��v� zejm�na v Anglii, kde se �asto vysazuje i do vy���ch �iv�ch plot�, jejich� barva je nep�ehl�dnuteln�.
Posledn� revize 23-05-2025.
Myrobal�n je velmi odoln� a spolehliv� strom. Je vhodn� do m�st i pr�myslov�ch center, jeliko� v�born� sn�� zne�i�t�n� ovzdu��. Nen� n�ro�n� na p�du, ale pokud chcete opravdu kr�sn� strom s bohat�m olist�n�m a v�tven�m, zasa�te jej do m�rn� kysel� zem�, kter� nebude vysychat, ale nebude st�t ve vod� a v prvn�ch letech mu dop�ejete zjara n�kolik hrst� pomalu rozpustn�ho organick�ho hnojiva. Stromov� formy je nutno na prvn�ch 3-5 let p�iv�zat k pevn� opo�e (zav�trovac� �vaz) a nenechat tr�vn�k r�st nad jeho ko�eny. Naprosto mrazuvzdorn� do cca -40 �C a vhodn� i do mobiln� zelen� ve velk�ch kontejnerech.
.jpg)
