.jpg)
Prunus domestica 'HANNA' zakrsl� �vestka
Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)Prunus
�vestka obecn� poch�z� pravd�podobn� z oblasti Kavkazu, kde se divoce k��ily r�zn� formy slivon�, a� se zrodil tento kulturn� druh. Botanici ji �ad� mezi peckoviny z �eledi r��ovit�ch, a jej� p��b�h je stejn� spletit� jako jej� genetika � hybrid mezi trnkou a sl�vou, ��k� se. V p��rod� ji dnes u� jen st�� najdeme, zato v zahrad�ch je doma jako m�lokter� jin� strom. �vestka m� v �esk� krajin� hlub�� ko�eny ne� leckter� hrad. Na na�e �zem� se dostala u� se slovansk�mi kmeny kolem 5. stolet� n. l., a od t� doby se stala neodmyslitelnou sou��st� zdej��ho venkova. U� Karel IV. podporoval v�sadbu �vestkov�ch sad�, a v 15. a 16. stolet� za��valo �esk� ovocn��stv� sv�j zlat� v�k � �vestky tehdy p�evy�ovaly po�tem i jablon�.
Ze �vestek se v �ech�ch su�ily tzv. kraj�nky, kter� se vyu��valy jako sladidlo i v�no�n� ozdoba. P�esto�e kompoty � zava�ovan� ovoce ve sladk�m n�levu � poch�zej� u� z antiky, nejv�ce zdom�cn�ly pr�v� ve st�edn� a v�chodn� Evrop� jako skv�l� zp�sob, jak uchovat sklize� na dlouh� obdob�, kdy u n�s nic nezraje. A �vestkov� kompot? Ten najdete nej�ast�ji u n�s, nebo omezen� v sousedn�ch zem�ch. Ale to nejv�t�� d�dictv�, kter� jsme si uchovali dodnes, jsou povidla � temn� fialov� hmota, kter� vznik� pomal�m va�en�m p�ezr�l�ch �vestek bez p�idan�ho cukru. Tento zp�sob konzervace je unik�tn� pro st�edn� Evropu a pr�v� v �esk�ch zem�ch dos�hl sv�ho vrcholu. U� v 18. stolet�, za vl�dy Marie Terezie, se povidla va�ila v m�d�n�ch kotl�ch jako komunitn� ud�lost, �asto n�kolik dn� v kuse. V n�kter�ch vesnic�ch se dodnes dochovaly p�vodn� su��rny ovoce, sv�dectv� o tom, jak d�le�itou roli �vestky v na�ich �ivotech hr�ly. Zat�mco Francie dala sv�tu su�en� �vestky z Agen (od 1815), It�lie a Portugalsko polosu�en� delikatesy, my jsme dali sv�tu povidla � a to je, bez nads�zky, kulturn� export, na kter� m��eme b�t hrd�.
Hanna je zakrsl� odr�da �vestky, kter� jako by byla stvo�ena pro m�stsk� zahrady a terasy. Roste kompaktn�, s korunou tak �hlednou, �e by ji �lov�k mohl zasadit i do kv�tin��e vedle mu�k�t�. Je ide�ln� pro mal� prostory, proto�e dor�st� sotva do dvou metr�. Plody jsou st�edn� velk�, ov�ln�, s modrofialovou slupkou, kter� se leskne jako sametov� kab�tek. Du�ina je �lut� a� oran�ov�, ��avnat� a sladk� � a popravd� �e�eno, p�ekvapiv� kvalitn� vzhledem k mnohdy kompromisn� chuti zakrsl�ch ovocn�ch strome�k�. Snadno se odd�luje od pecky, co� ocen� ka�d�, kdo r�d pe�e kol��e nebo va�� d�em. Plody nejsou ani velk�, ani mal� � tak akor�t. N�co mezi polo�vestkou a pravou �vestkou.
Strom kvete v kv�tnu b�l�mi kv�ty, kter� l�kaj� v�ely jako magnet. Hanna je samospra�n�, tak�e si vysta�� sama � ��dn� slo�it� p�rov�n� s jin�mi odr�dami. Nej�ast�ji se roubuje na slab� rostouc� podno�e typu St. Julien nebo Wavit, kter� podporuj� jej� kompaktn� r�st a vhodnost pro n�doby. Plody dozr�vaj� v z��� a� ��jnu, tedy v dob�, kdy u� je v�t�ina peckovin sklizen� � Hanna tak prodlu�uje ovocnou sez�nu podobn� jako t�eba minikiwi nebo zakrsl� broskve.
Posledn� revize 19-10-2025
Co se t��e p��e, Hanna nen� ��dn� primadona. M� r�da slunce, ale snese i polost�n. P�da by m�la b�t dob�e propustn�, ide�ln� v�penit� nebo neutr�ln�, s pH kolem 6,5. Zal�vat je t�eba pravideln�, ale opatrn� � zvl�t� v n�dob�ch, kde se voda rychle ztr�c�. Mrazuvzdornost je solidn� � zvl�dne teploty do min. �27 �C, co� ji �in� vhodnou pro v�t�inu oblast� st�edn� Evropy. V n�dob�ch je vhodn� ji na zimu chr�nit jutou nebo p�esunout do chr�n�n�ho kouta a jednou za m�s�c zal�t, aby �pln� nevyschla. Nekonzumujte semena skryt� v peck�ch peckovin (krom� mandl�) � obsahuj� amygdalin, kter� se v t�le m��e p�em�nit na kyanovod�k, nebezpe�n� ve v�t��ch d�vk�ch.
