Prunus laurocerasus 'GAJO'® bobkovi�e� l�ka�sk�
Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)Prunus
Rod Prunus je docela obs�hl� a hlavn� rozmanit� � zahrnuje na 350 r�zn�ch druh�, z nich� n�kter� byste do stejn�ho pytle rozhodn� nehodili. Jeho z�stupce najdete od Asie p�es Evropu a severn� Afriku a� po severn� Ameriku. Jedn� se o stromy a ke�e cen�n� v�t�inou pro bohat� a atraktivn� kveten� nebo ovocn� d�eviny s lahodn�mi plody, a v tomto konkr�tn�m p��pad� o st�lezelen� druh, jeho� neopadav� listy jsou d�le�it�m prvkem hlavn� v obdob� vegeta�n�ho klidu, kdy ostatn� d�eviny jsou bez list�. Jmenuje se bobkovi�e� l�ka�sk� (Prunus laurocerasus) a jeho star�� jm�no, kter� mo�n� l�pe vystihovalo jej� charakter, zn�lo st�emcha vav��nolist�. Poch�z� z oblast� kolem �ern�ho mo�e, z Kavkazu a severn�ho Turecka, kde roste v podhorsk�ch les�ch a na vlhk�ch, stinn�ch svaz�ch. Jej� leskl�, ko�ovit� listy p�ipom�naj� vav��n, a pr�v� d�ky t�to podobnosti z�skala sv� jm�no � �lauro cerasus�, tedy �vav��nov� t�e�e�. Do Evropy se dostala u� v 16. stolet� a d�ky sv� mrazuvzdornosti i u n�s pat�� k nejz�sadn�j��m st�lezelen�m druh�m.
Bobkovi�e� byla v�decky pops�na v roce 1753 Carlem Linn�m ve slavn�m d�le Species Plantarum, kde z�skala sv� dodnes platn� jm�no Prunus laurocerasus. Pozd�j��, dnes ji� zastaral� ozna�en� Laurocerasus officinalis v�ak odkazuje na mnohem star�� historii jej�ho p�stov�n� a vyu��v�n�. Rostlinu podobnou vav��nu, ztoto��ovanou s bobkovi�n�, zmi�uj� ji� Theofrastos, Dioskorid�s i Plinius, kte�� upozor�ovali na jej� zvl�tn� ��inky. Pr�v� z list� bobkovi�n� se p�ipravoval destil�t zn�m� jako aqua laurocerasi, u��van� s pat�i�nou opatrnost� jako sedativum � a odtud tak� latinsk� ozna�en� officinalis, tedy l�ka�sk�. Historicky a dolo�en� se bobkovi�e�, jej� introdukce a prvn� p�stov�n� v evropsk�ch zahrad�ch objevuj� roku 1576. Tento �asov� bod zapad� do obdob� diplomatick�ch mis� mezi Osmanskou ��� a Habsburky, kdy se z Konstantinopole do st�edn� Evropy dost�valy semena, ��zky a mlad� rostliny dosud nezn�m�ch druh� prost�ednictv�m okruhu osob kolem c�sa�sk�ho vyslance Davida Ungnada (1530�1600) a botanika Caroluse Clusia (1526�1609). P�enos nov� objeven�ch rostlin pat�il k rovnocenn�m dar�m jako zlato, um�leck� p�edm�ty �i vykop�vky a byl d�le�it�m projevem vzd�lanosti, presti�e i praktick�ho pozn�n� p��rody.
Gajo je jako mal� klenot mezi bobkovi�n�mi. Jedn� se o zakrslou odr�du s drobn�mi, elegantn�mi listy a kompaktn�m, klidn�m r�stem. Vznikla jako n�hodn� mutace n�kolika v�tvi�ek na star�� bobkovi�ni �Otto Luyken�, kter� si v roce 1996 v�iml nizozemsk� p�stitel Wilhelmus P. C. Nouws. Na trh byla uvedena v roce 2006 a t�ho� roku byla bobkovi�e� �Gajo� patentov�na v USA pod ��slem PP 19 334.
Jej� listy jsou eliptick�, kr�tk� a �zk�, p�ibli�n� 4 � 2 cm velk�. Jsou neopadav�, tmav� zelen�, vysoce leskl� a p�sob� jemn�ji a uhlazen�ji ne� u v�t�iny b�n�ch, velkolist�ch odr�d. Roste pomalu a vytv��� hust�, pravideln� ke� s omezen�m rozkl�d�n�m do ���ky, d�ky �emu� si dlouhodob� zachov�v� upraven� vzhled i bez �ast�ho �ezu. D�ky tomu je ide�ln� do mal�ch zahrad, p�edzahr�dek i do n�dob.
V kv�tnu rostlinu zdob� bohat� n�sada vo�av�ch kv�t� uspo��dan�ch v krat��ch, vzp��men�ch hroznech, po nich� n�sleduj� drobn�, �ern� plody. Ty jsou vyhled�vanou potravou ptactva. Podle dostupn�ch �daj� (Plants For A Future) spo��v� jedovatost bobkovi�n� p�edev��m v listech a semenech nezral�ch plod�; vyzr�l� plody se b�n� pova�uj� za m�n� rizikov�, p�esto nejsou ur�eny ke konzumaci. Pokud o plody nestoj�te, lze rostlinu po odkv�tu lehce sest�ihnout � vytvo�� nov�, �ist� v�hony, a je�t� v�ce zhoustne. Na p�elomu l�ta a podzimu se �asto objevuje slab� opakovan� kveten�.
Posledn� revize 26-03-2013; 31-12-2025
Bobkovi�n� vy�aduj� vlhkou, ale dob�e propustnou, ide�ln� kyselou a� neutr�ln� p�du bohatou na �iviny. Neprody�nou, t�ce j�lovitou, bahnitou �i trvale podm��enou zem netoleruj�. Jsou citliv� na v�pno v p�d�, co� se nej�ast�ji projev� tzv. chlor�zou � listy ztr�cej� zele� a vystupuje kresba �ilnatiny. K podobn�m p��znak�m m��e doj�t i p�i nedostatku �ivin. V obou p��padech pom��e p�id�n� ho�k� soli, organick�ch �ivin (hnojen�) nebo �prava p�dn� reakce sm�rem ke kysel�. Lze je jakkoli st��hat; v�born� sn�ej� i zmlazovac� hlubok� �ez do star�ho d�eva, ze kter�ho ochotn� regeneruj�. Nejvhodn�j�� doba �ezu je zjara po mrazech, tvarovac� st�ih se prov�d� v polovin� l�ta. Proto�e maj� listy po cel� rok � i v zim� � a neust�le z nich odpa�uj� vodu, pot�ebuj� dostate�n� p��sun vl�hy. Ne� si vytvo�� hlub�� ko�enov� syst�m, je vhodn� je b�hem such� zimy alespo� jednou za m�s�c zal�t, aby netrp�ly vysou�en�m a n�sledn�m pop�len�m list� ostr�m zimn�m sluncem. Pro udr�en� vlhkosti i jako ochranu proti teplotn�m v�kyv�m doporu�ujeme celoro�n� mul�ov�n�. Gajo je perfektn� mrazuvzdorn� a� do cca -29 �C bez po�kozen� a d� se p�stovat i v�t��ch venkovn�ch n�dob�ch po cel� rok.
