Prunus laurocerasus (Syn. 'Mt. Vernon') 'MOUNT VERNON' bobkovi�e� l�ka�sk�
Prunus
Rod Prunus je docela obs�hl� a hlavn� rozmanit� � zahrnuje na 350 r�zn�ch druh�, z nich� n�kter� byste do stejn�ho pytle rozhodn� nehodili. Jeho z�stupce najdete od Asie p�es Evropu a severn� Afriku a� po severn� Ameriku. Jedn� se o stromy a ke�e cen�n� v�t�inou pro bohat� a atraktivn� kveten� nebo ovocn� d�eviny s lahodn�mi plody, a v tomto konkr�tn�m p��pad� o st�lezelen� druh, jeho� neopadav� listy jsou d�le�it�m prvkem hlavn� v obdob� vegeta�n�ho klidu, kdy ostatn� d�eviny jsou bez list�. Jmenuje se bobkovi�e� l�ka�sk� (Prunus laurocerasus) a jeho star�� jm�no, kter� mo�n� l�pe vystihovalo jej� charakter, zn�lo st�emcha vav��nolist�. Poch�z� z oblast� kolem �ern�ho mo�e, z Kavkazu a severn�ho Turecka, kde roste v podhorsk�ch les�ch a na vlhk�ch, stinn�ch svaz�ch. Jej� leskl�, ko�ovit� listy p�ipom�naj� vav��n, a pr�v� d�ky t�to podobnosti z�skala sv� jm�no � �lauro cerasus�, tedy �vav��nov� t�e�e�. Do Evropy se dostala u� v 16. stolet� a d�ky sv� mrazuvzdornosti i u n�s pat�� k nejz�sadn�j��m st�lezelen�m druh�m.
Bobkovi�e� byla v�decky pops�na v roce 1753 Carlem Linn�m ve slavn�m d�le Species Plantarum, kde z�skala sv� dodnes platn� jm�no Prunus laurocerasus. Pozd�j��, dnes ji� zastaral� ozna�en� Laurocerasus officinalis v�ak odkazuje na mnohem star�� historii jej�ho p�stov�n� a vyu��v�n�. Rostlinu podobnou vav��nu, ztoto��ovanou s bobkovi�n�, zmi�uj� ji� Theofrastos, Dioskorid�s i Plinius, kte�� upozor�ovali na jej� zvl�tn� ��inky. Pr�v� z list� bobkovi�n� se p�ipravoval destil�t zn�m� jako aqua laurocerasi, u��van� s pat�i�nou opatrnost� jako sedativum � a odtud tak� latinsk� ozna�en� officinalis, tedy l�ka�sk�. Historicky a dolo�en� se bobkovi�e�, jej� introdukce a prvn� p�stov�n� v evropsk�ch zahrad�ch objevuj� roku 1576. Tento �asov� bod zapad� do obdob� diplomatick�ch mis� mezi Osmanskou ��� a Habsburky, kdy se z Konstantinopole do st�edn� Evropy dost�valy semena, ��zky a mlad� rostliny dosud nezn�m�ch druh� prost�ednictv�m okruhu osob kolem c�sa�sk�ho vyslance Davida Ungnada (1530�1600) a botanika Caroluse Clusia (1526�1609). P�enos nov� objeven�ch rostlin pat�il k rovnocenn�m dar�m jako zlato, um�leck� p�edm�ty �i vykop�vky a byl d�le�it�m projevem vzd�lanosti, presti�e i praktick�ho pozn�n� p��rody.
Bobkovi�e� Mount Vernon p�edstavuje zcela odli�n� typ bobkovi�n�, ne� jak� zn�me z klasick�ch �iv�ch plot�. Jde o n�zk�, v�razn� rozlo�it� kultivar, kter� roste sp�e do ���ky ne� do v��ky a vytv��� hust�, souvisl� st�lezelen� porost. V dosp�losti dosahuje obvykle jen 30�60 cm v��ky, zato se postupn� rozprost�r� do ���ky n�kolika metr�. V�tve jsou siln�, rozkl�daj� se p�i zemi a vz�jemn� se p�ekr�vaj�, ��m� vznik� kompaktn�, t�m�� neproniknuteln� koberec. O to mo�n� p�ekvapiv�j�� jsou jeho listy, kter� jsou obzvl velk� a kr�sn�. Jsou neopadav�, �zce ov�ln� a� �iroce eliptick�, ko�ovit�, tmav� zelen� a velmi leskl�, uspo��dan� tak hust�, �e p�da pod rostlinou z�st�v� trvale zast�n�n�. Celkov� dojem je klidn�, uhlazen� a velmi stabiln� � bez pot�eby tvarov�n� �i �ast�ch z�sah�.
Kultivar byl vy�lecht�n ve Spojen�ch st�tech v roce 1967 ve �kolce Wells Nursery a sv� jm�no nese po Mount Vernon ve Virginii, historick�m s�dle George Washingtona. Pr�v� zde m�la bobkovi�e� dlouhou tradici a byla oded�vka vysoce cen�n�m ke�em. Mohli jste ji naj�t t�m�� na ka�d�m kroku jako sou��st komponovan� krajiny � a� u� jako p�kn� solit�r nebo ve form� udr�ovan�ho �iv�ho plotu. Je naprosto logick�, �e �Mount Vernon� se se svou ojedin�lou stavbou musela st�t mil��kem v dob� jej�ho uveden� a propojila v�sadby vy���ch ke�� s trvalkov�mi z�hony a bordurami, aby uk�zala, �e um� zaz��it i ve sv� skrovn� v��ce.
Posledn� revize: 07-02-2007; 22-12-2025
Bobkovi�n� vy�aduj� vlhkou, ale dob�e propustnou, ide�ln� kyselou a� neutr�ln� p�du bohatou na �iviny. Neprody�nou, t�ce j�lovitou, bahnitou �i trvale podm��enou zem netoleruj�. Jsou citliv� na v�pno v p�d�, co� se nej�ast�ji projev� tzv. chlor�zou � listy ztr�cej� zele� a vystupuje kresba �ilnatiny. K podobn�m p��znak�m m��e doj�t i p�i nedostatku �ivin. V obou p��padech pom��e p�id�n� ho�k� soli, organick�ch �ivin (hnojen�) nebo �prava p�dn� reakce sm�rem ke kysel�. Lze je jakkoli st��hat; v�born� sn�ej� i zmlazovac� hlubok� �ez do star�ho d�eva, ze kter�ho ochotn� regeneruj�. Nejvhodn�j�� doba �ezu je zjara po mrazech, tvarovac� st�ih se prov�d� v polovin� l�ta. Proto�e maj� listy po cel� rok � i v zim� � a neust�le z nich odpa�uj� vodu, pot�ebuj� dostate�n� p��sun vl�hy. Ne� si vytvo�� hlub�� ko�enov� syst�m, je vhodn� je b�hem such� zimy alespo� jednou za m�s�c zal�t, aby netrp�ly vysou�en�m a n�sledn�m pop�len�m list� ostr�m zimn�m sluncem. Pro udr�en� vlhkosti i jako ochranu proti teplotn�m v�kyv�m doporu�ujeme celoro�n� mul�ov�n�. Mount Vernon je v�born� mrazuvzdorn� do min. -25 �C, ale ur�it� zvl�dne i v�ce � zejm�na tam, kde je b�hem siln�ch mraz� schovan� pod sn�hem.





































Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)


