.jpg)
Prunus Pluot� 'DAPPLE DANDY' �vestkomeru�ka
Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)Prunus
Kdy� se japonsk� �vestka rozhodla spojit s�ly s meru�kou, vznikl z toho jeden z nejlahodn�j��ch experiment� modern�ho �lecht�n� � pluot. Tento mezidruhov� k��enec, odborn� ozna�ovan� jako interspecifick� slivo�, v sob� nese p�ibli�n� t�i �tvrtiny genetick� v�bavy �vestky a jednu �tvrtinu meru�ky [(Prunus salicina�(Prunus salicina�Prunus armeniaca))�Prunus salicina]. Jeho hladk� slupka, ��avnat� du�nina a cukernatost, kter� �asto p�ekon�v� oba rodi�e, z n�j d�laj� sladk�ho �ampiona mezi peckovinami. Pluot nen� v�plodem n�hody, ale v�sledkem c�len�ho �lecht�n�, kter� v 80. letech 20. stolet� dovedl k dokonalosti americk� p�stitel Floyd Zaiger (1926�2017). Ten nav�zal na pr�ci legend�rn�ho Luthera Burbanka (1849�1926), jen� u� na p�elomu stolet� experimentoval s tzv. plumkoty � prvn�mi k��enci �vestek a merun�k. Zat�mco Burbankovy v�p�stky byly p��li� choulostiv� pro komer�n� p�stov�n�, Zaiger �el d�l: zk��il plumkot se �vestkou a dal tak vzniknout nov� generaci hybrid�, kter� dnes zn�me pod chr�n�n�m n�zvem Pluot�.
Jestli Luther Burbank otev�el dve�e k mezidruhov�mu k��en� peckovin, Floyd Zaiger je s ne�navnou preciznost� rozrazil doko��n. Jeho celo�ivotn� v�n� bylo �lecht�n� ovocn�ch d�evin � zejm�na broskvon�, nektarinek, merun�k, t�e�n� a �vestek � s c�lem vytvo�it odr�dy s vy��� chutnost�, del�� skladovatelnost� a lep�� adaptac� na klimatick� podm�nky. V rodinn� firm� Zaiger�s Genetics, kterou zalo�il v kalifornsk�m Modestu, vy�lechtil p�es 400 patentovan�ch odr�d, a to v�hradn� klasick�m k��en�m � bez genetick�ch manipulac�. Pluot pova�oval za sv�j nejv�t�� �sp�ch: v�sledkem tis�c� ru�n� proveden�ch k��en� byl plod, kter� nejen�e chutnal l�pe ne� jeho rodi�e, ale z�rove� se dal p�stovat i p�epravovat v komer�n�m m���tku. Na rozd�l od plumkotu, kter� vznikl jako p��m� k��enec �vestky a meru�ky, je pluot v�sledkem opakovan�ho zp�tn�ho k��en� plumkotu se �vestkou, ��m� z�skal v�razn� �vestkov�j�� charakter � hladkou slupku, intenzivn� barvu a cukernatost, kter� �asto p�esahuje 20 �Brix.
�vestkomeru�ka Dapple Dandy dostala v USA velmi atraktivn� obchodn� jm�no Dinosaur Egg� � Dinosau�� vejce. Marketingov� fantazie tu pracovala na pln� obr�tky: zkamen�l� vejce prehistorick�ch tvor� zn�me jen jako fosilie s nerovnom�rnou kresbou, tak�e p�edstava strakat� slupky nen� v�bec od v�ci. A kdy� se k tomu p�id� jemn� mramorov�n�, kter� p�ipom�n� k�epel�� vejce, vznikne vzor, jak� sv�t peckovin opravdu nevid�l. Plody jsou velk�, b�n� 55�60 mm a 100�150 g, pevn� a p�i lehk�m stisku jen nepatrn� povol� � p�esn� v tom okam�iku se jejich chu� otev�e naplno. Du�nina je r��ov� a� �erven�, ��avnat� a p�ekvapiv� sv��: sladkost kolem 17�18 �Brix se tu potk�v� s jasnou kyselinkou, tak�e prvn� sousto p�sob� jako kombinace �vestky a malin s lehk�m citrusov�m z�v�rem. V chladn�m skladov�n� slupka d�le �erven�, co� n�kdy potla�� typick� �dapple� skvrny, ale chu� z�st�v� stabiln� a v�razn�. Ve st�edn� Evrop� dozr�v� obvykle na za��tku a� v polovin� z���, kdy se barva slupky ust�l� do �lutozelen�ho z�kladu s �erven�mi te�kami.
Strom roste st�edn� siln�, vytv��� �irokou, dob�e tvarovatelnou korunu o v��ce i ���ce mezi 3,5 a 4,5 m. Kvete brzy na ja�e z�plavou b�l�ch kv�t�, kter� nejsou samospra�n�, ale v�born� reaguj� na p��tomnost jin�ch �vestek nebo pluot�, je� v�razn� zvy�uj� n�sadu plod�. Nej�ast�ji se p�stuje na podno�i Citation, kter� podporuje ranou plodnost a kompaktn�j�� r�st, zat�mco myrobal�n poskytuje v�t�� vitalitu v t잚�ch p�d�ch. Dapple Dandy vy�lechtil t�m Zaiger�s Genetics veden� Chrisem F. Zaigerem (1926�2020) a uvedl ji na trh Dave Wilson Nursery v polovin� 90. let. Patent PP9254 p�esn� popisuje jej� p�vod jako k��ence japonsk� �vestky 58GA338 (Laroda � Queen Ann) s plumcotem nezn�m�ho p�vodu.
Posledn� revize 28-06-2026
Pluot vy�aduje slunn� stanovi�t� chr�n�n� p�ed ostr�m nebo trval�m v�trem a hlubokou, dob�e propustnou p�du s pH mezi 6,0 a 7,0. Nesn�� p�emok�en�, proto je v t잚�ch p�d�ch nutn� dren� nebo v�sadba na vyv��en� z�hony. Strom roste st�edn� bujn�, v prvn�ch letech je vhodn� jej vyvazovat ke k�lu. Pravideln� z�livka v such�ch obdob�ch a p�im��en� hnojen� podpo�� zdrav� r�st i n�sadu plod�. Mrazuvzdornost se pohybuje mezi -27 a� -29 �C, co� umo��uje jej� p�stov�n� ve v�t�in� oblast� st�edn� Evropy. Strom nen� n�chyln� k chorob�m, ale v de�tiv�ch letech m��e b�t citliv�j�� na moniliovou hnilobu. Co se �ezu t��e, n�zory se r�zn�, ale my doporu�ujeme pouze ob�asn� prosv�tlovac� �ez p�ehu�t�n�ch v�tv� v korun� v letn�m obdob�. Semena skryt� v peck�ch obsahuj� stopov� mno�stv� amygdalinu, proto se nekonzumuj�.
.jpg)
