.jpg)
Prunus Pluot� 'FLAVOR CANDY' �vestkomeru�ka
Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)Prunus
Kdy� se japonsk� �vestka rozhodla spojit s�ly s meru�kou, vznikl z toho jeden z nejlahodn�j��ch experiment� modern�ho �lecht�n� � pluot. Tento mezidruhov� k��enec, odborn� ozna�ovan� jako interspecifick� slivo�, v sob� nese p�ibli�n� t�i �tvrtiny genetick� v�bavy �vestky a jednu �tvrtinu meru�ky [(Prunus salicina�(Prunus salicina�Prunus armeniaca))�Prunus salicina]. Jeho hladk� slupka, ��avnat� du�nina a cukernatost, kter� �asto p�ekon�v� oba rodi�e, z n�j d�laj� sladk�ho �ampiona mezi peckovinami. Pluot nen� v�plodem n�hody, ale v�sledkem c�len�ho �lecht�n�, kter� v 80. letech 20. stolet� dovedl k dokonalosti americk� p�stitel Floyd Zaiger (1926�2017). Ten nav�zal na pr�ci legend�rn�ho Luthera Burbanka (1849�1926), jen� u� na p�elomu stolet� experimentoval s tzv. plumkoty � prvn�mi k��enci �vestek a merun�k. Zat�mco Burbankovy v�p�stky byly p��li� choulostiv� pro komer�n� p�stov�n�, Zaiger �el d�l: zk��il plumkot se �vestkou a dal tak vzniknout nov� generaci hybrid�, kter� dnes zn�me pod chr�n�n�m n�zvem Pluot�.
Jestli Luther Burbank otev�el dve�e k mezidruhov�mu k��en� peckovin, Floyd Zaiger je s ne�navnou preciznost� rozrazil doko��n. Jeho celo�ivotn� v�n� bylo �lecht�n� ovocn�ch d�evin � zejm�na broskvon�, nektarinek, merun�k, t�e�n� a �vestek � s c�lem vytvo�it odr�dy s vy��� chutnost�, del�� skladovatelnost� a lep�� adaptac� na klimatick� podm�nky. V rodinn� firm� Zaiger�s Genetics, kterou zalo�il v kalifornsk�m Modestu, vy�lechtil p�es 400 patentovan�ch odr�d, a to v�hradn� klasick�m k��en�m � bez genetick�ch manipulac�. Pluot pova�oval za sv�j nejv�t�� �sp�ch: v�sledkem tis�c� ru�n� proveden�ch k��en� byl plod, kter� nejen�e chutnal l�pe ne� jeho rodi�e, ale z�rove� se dal p�stovat i p�epravovat v komer�n�m m���tku. Na rozd�l od plumkotu, kter� vznikl jako p��m� k��enec �vestky a meru�ky, je pluot v�sledkem opakovan�ho zp�tn�ho k��en� plumkotu se �vestkou, ��m� z�skal v�razn� �vestkov�j�� charakter � hladkou slupku, intenzivn� barvu a cukernatost, kter� �asto p�esahuje 20 �Brix.
Pluot� Flavor Candy� je jednou z t�ch odr�d, kter� sv�m n�zvem nel�ou � jej� plody skute�n� chutnaj� jako ovocn� bonb�ny. Vznikla v roce 1988 jako sou��st Zaigerova programu c�len�ho �lecht�n� a dodnes pat�� mezi nejvyv�en�j�� pluoty pro dom�c� i komer�n� p�stov�n�. Plody maj� hladkou, dvoubarevnou slupku � zpo��tku �lutou s �ervenofialov�m l��kem, kter� p�i dozr�v�n� p�ech�z� do syt� fialov�. Du�nina je jasn� �lut�, velmi sladk�, ��avnat� a vonn�, s cukernatost� p�esahuj�c� 20 �Brix. Chu�ov� p�ipom�n� meru�ku zalitou �vestkov�m sirupem, bez jak�koli trpkosti. Plody dozr�vaj� koncem �ervence, obvykle mezi 20. a 31. dnem m�s�ce. Zralost pozn�te podle syt� fialov� slupky a jemn�ho povolen� plodu p�i lehk�m stisku � tehdy je chu� nejintenzivn�j��. D�ky pevn� slupce snesou i krat�� skladov�n� �i p�epravu � v chladni�ce vydr�� a� dva t�dny bez ztr�ty chuti. Nejl�pe chutnaj� vychlazen�, kdy se jejich aroma je�t� zv�razn�, ale hod� se i do kol���, marmel�d nebo jako kontrastn� prvek k s�r�m.
Strom roste st�edn� bujn�, tvo�� kompaktn� korunu a dor�st� do v��ky kolem 2,5 metru. V prvn�ch letech je vhodn� jej vyvazovat ke k�lu, proto�e mlad� v�hony jsou m�kk� a n�chyln� k vych�len� v�trem. Kvete v dubnu sv�tle r��ov�mi kv�ty, kter� jsou samospra�n�, ale p��tomnost jin�ch odr�d � nap��klad Golden Japan nebo Flavor Supreme � v�razn� zvy�uje n�sadu plod�. Nej�ast�ji se roubuje na podno� Citation, kter� zaji��uje polokompaktn� r�st, ranou plodnost a dobrou adaptaci na vlh�� p�dy. V na�ich podm�nk�ch se osv�d�ila i podno� myrobal�n, zejm�na v t잚�ch p�d�ch nebo na su���ch stanovi�t�ch � je v�ak t�eba po��tat s t�m, �e myrobal�n �asto tvo�� v�mladky, kter� je nutn� pravideln� odstra�ovat, jinak mohou strom oslabit. Strom je vhodn� i pro v�t�� n�doby, pokud je pravideln� zal�v�n a hnojen, ale v takov�m p��pad� je t�eba po��tat s ni��� n�sadou plod�.
Posledn� revize 20-10-2025
Pluot vy�aduje slunn� stanovi�t� chr�n�n� p�ed ostr�m nebo trval�m v�trem a hlubokou, dob�e propustnou p�du s pH mezi 6,0 a 7,0. Nesn�� p�emok�en�, proto je v t잚�ch p�d�ch nutn� dren� nebo v�sadba na vyv��en� z�hony. Strom roste st�edn� bujn�, v prvn�ch letech je vhodn� jej vyvazovat ke k�lu. Pravideln� z�livka v such�ch obdob�ch a p�im��en� hnojen� podpo�� zdrav� r�st i n�sadu plod�. Mrazuvzdornost se pohybuje mezi -27 a� -29 �C, co� umo��uje jej� p�stov�n� ve v�t�in� oblast� st�edn� Evropy. Strom nen� n�chyln� k chorob�m, ale v de�tiv�ch letech m��e b�t citliv�j�� na moniliovou hnilobu. Co se �ezu t��e, n�zory se r�zn�, ale my doporu�ujeme pouze ob�asn� prosv�tlovac� �ez p�ehu�t�n�ch v�tv� v korun� v letn�m obdob�. Semena skryt� v peck�ch obsahuj� stopov� mno�stv� amygdalinu, proto se nekonzumuj�.
