.jpg)
Prunus salicina 'SHIRO' japonsk� �vestka
Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)Prunus
Japonsk� �vestka je ovocn� druh, kter� se do Evropy dostal teprve v pr�b�hu 20. stolet�, ale jeho p�vod sah� hluboko do asijsk� historie. Poch�z� z oblasti mezi ��nou a Koreou, kde byla p�stov�na u� p�ed v�ce ne� dv�ma tis�cilet�mi. Do Japonska se roz���ila jako kulturn� plodina, a pr�v� tam z�skala sv� jm�no � �salicina� odkazuje na jej� vrbovit� listy. Botanicky se �ad� do rodu Prunus, stejn� jako evropsk� �vestky, meru�ky �i t�e�n�, ale od sv�ch evropsk�ch p��buzn�ch se li�� nejen vzhledem, ale i chut� a strukturou plod�. Vyzna�uje se rychl�m r�stem, �asn�m kveten�m a kulat�mi, �asto velmi ��avnat�mi plody, kter� dozr�vaj� u� v prvn� polovin� l�ta.
Jej� �lecht�n� v�razn� ovlivnil americk� botanik Luther Burbank (1849�1926), kter� na p�elomu 19. a 20. stolet� vytvo�il des�tky hybridn�ch odr�d kombinac� s dal��mi druhy rodu Prunus. Jeho c�lem bylo zlep�it chu�, velikost plod�, odolnost v��i chorob�m i skladovatelnost, ��m� polo�il z�klady pro modern� komer�n� p�stov�n� �vestek po cel�m sv�t�. V samotn�m Japonsku je �vestka zn�m� jako ume a jej� kv�ty, kter� rozkv�taj� u� v zimn�ch m�s�c�ch, symbolizuj� s�lu, obnovu a nov� za��tek. V tradi�n� kultu�e se objevuje jako motiv poezie, v�tvarn�ho um�n� i slavnost� � d��ve ne� sakury byly pr�v� �vestky kv�tinou jarn�ch hanami. Plody p�vodn�ch odr�d byly mal� a v�razn� kysel�, ide�ln� pro v�robu umeboshi (nakl�dan� �vestky) �i umeshu (�vestkov� v�no), zat�mco modern� kultivary jsou v�t��, ��avnat� a p��jemn� sladk�, ur�en� p�edev��m k p��m� konzumaci. �vestka tak spojuje sv�t �lecht�n� s estetikou, filozofi� a ka�dodenn�m �ivotem japonsk� spole�nosti.
Shiro je odr�da japonsk� �vestky nesouc� velk� a kulat� plody s hladkou, zlatav� �lutou slupkou, kter� m��e m�t jemn� �erven� l��ko na oslun�n� stran�. Du�nina je sv�tle �lut�, velmi ��avnat�, m�kk� a sladk�, s cukernatost� kolem 16�18 �Brix. Chu� je jemn�, medov�, bez v�razn� kyselosti, co� ji �in� ide�ln� pro �erstvou konzumaci � zejm�na u d�t� nebo citliv�j��ch str�vn�k�. Aroma je decentn�, p�ipom�n� sm�s jablka a meru�ky. Plody dozr�vaj� ve st�edoevropsk�ch podm�nk�ch obvykle mezi 10. a 20. �ervencem, co� z n� �in� jednu z nejran�j��ch �vestek v�bec. Zralost pozn�te podle jemn�ho povolen� plodu a zlatav�ho lesku slupky. Kv�li tenk� slupce jsou plody n�chyln� k otlak�m, tak�e je vhodn� je skl�zet ru�n� a konzumovat co nejd��ve po sklizni. Hod� se i do kompot�, ovocn�ch sal�t� nebo jako sladk� kontrast k s�r�m.
Strom roste st�edn� bujn�, tvo�� rozlo�itou, lehce p�evislou korunu a dor�st� v��ky kolem 3 metr�. V prvn�ch letech je vhodn� jej vyvazovat ke k�lu, proto�e mlad� v�hony jsou m�kk� a citliv� na v�tr. Kvete velmi brzy � �asto u� koncem b�ezna � sv�tle r��ov�mi kv�ty, kter� jsou samospra�n�, ale p��tomnost jin�ch odr�d (nap�. Santa Rosa nebo Methley) m��e zv��it n�sadu plod�. Nej�ast�ji se roubuje na podno� Citation, kter� zaji��uje polokompaktn� r�st, ranou plodnost a dobrou adaptaci na vlh�� p�dy. V t잚�ch nebo su���ch p�d�ch se osv�d�ila i podno� myrobal�n, kter� v�ak vy�aduje pravideln� odstra�ov�n� v�mladk� a v Evrop� se b�n� vyu��v� i St. Julien A.
Posledn� revize 20-10-2025
Japonsk� �vestka nen� n�ro�n� na p�stov�n�. Nejl�pe se j� da�� na slunn�m stanovi�ti, chr�n�n�m p�ed siln�m v�trem, zejm�na v prvn�ch letech po v�sadb�. P�da by m�la b�t hlinit� a� p�s�itohlinit�, dob�e propustn�, v t잚�ch p�d�ch je nutn� zajistit dren� nebo strom vyv��it. Strom pot�ebuje pravidelnou z�livku, zejm�na v obdob� r�stu plod�, ale nesn�� trvale p�emok�enou p�du. Hnojen� je vhodn� prov�d�t na ja�e a za��tkem l�ta � ide�ln� organick�m hnojivem s vy���m obsahem drasl�ku. Mrazuvzdornost se pohybuje mezi -27 a� -29 �C. V n�dob�ch o objemu minim�ln� 50 litr� plod� spolehliv�, pokud je pravideln� zal�van� a p�ihnojovan�. Strom nen� n�chyln� k chorob�m, ale v de�tiv�ch letech m��e b�t citliv� na moniliovou hnilobu � prevenc� je vzdu�n� koruna a v�asn� sklize�.
