Pseudolarix amabilis (syn. Pseudolarix kaempferi) pamod��n l�bezn�, pamod��n Kaempfer�v
Ectovit (ektomykorhizn�)Rod pseudolarix zahrnuje jen jedin� druh pseudolarix amabilis - pamod��n l�bezn�, d��ve naz�van� t� Kaempfer�v (Pseudolarix kaempferi) po n�meck�m p��rodov�dci, l�ka�i a botaniku jm�nem Engelbert Kaempfer (1651-1716). Byl to �lov�k mnoha z�jm� zem�pisn� sm��uj�c�ch hlavn� k Asii a n�s budou p�irozen� zaj�mat hlavn� jeho botanick� sp�dy. V letech 1690 a 1691 podnikl cestu do Japonska, b�hem kter� detailn� popsal n�kter� do t� doby neobjeven� rostliny, je� pozd�ji p�edstavil s detailn�mi kresbami v publikaci Flora Japonica. Dok�ete si v dne�n� digit�ln� dob�, kdy ka�d� um� ud�lat skv�lou fotku oby�ejn�m telefonem, takovou pr�ci? Byl kup��kladu prvn�m z�padn�m �lov�kem, kter� poprv� vid�l a popsal jinan dvoulalo�n� (ginkgo biloba), jeho� sem�nka posb�ral a p�ivezl zp�t do Evropy a vysel je v botanick� zahrad� v Utrechtu. Jsme mu rovn� vd��n� za kam�lie a rododendrony, a zejm�na za mod��n japonsk�, kter�ho bylo od t� doby vy�lecht�no a zaregistrov�no p�es 30 odr�d.
Pamod��n paradoxn� nepat�� k jeho objev�m – do Evropy, konkr�tn� Anglie jej poprv� p�ivezl roku 1852 z ��ny jin� v�hlasn� botanik Robert Fortune. Podle nalezen�ch fosili� byl tento strom na na�� planet� u� v dob� svrchn� k��dy, n�kdy p�ed 95 miliony lety. Chce se mi ��ct ten star� vtip o v�ku – �e to bylo Mrtv� mo�e je�t� marod, ale fakticky je�t� neexistovalo, kdy� vzniklo p�ed „pouh�mi“ 3 miliony lety 😁.
Pamod��n l�bezn� je podobn� mod��nu v tom, �e se jedn� o opadav� jehli�nan s m�kk�mi, sv�e zelen�mi jehlicemi. Jejich d�lka je dost variabiln�: 3-7 cm – z�le�� na mate�nici, ��rkovit� a na podzim se m�n� do z��iv� zlato�lut�, ne� ztmavnou do bronzov� a opadaj�. Zejm�na pohled na podzimn� strom b�v� d�vodem, pro� se vysazuje, proto�e dok�e rozsv�tit ka�dou zahradu na sam�m konci sez�ny.
Roste rychle, vzp��men� a tvo�� vzdu�n�, �iroce jehlancovit� koruny s n�padn� vodorovn�mi patry. Vypad� pon�kud exoticky, proto�e jeho dlouh� jehli�� je dob�e vid�t i zd�lky a d�l� nev�edn� efekt. Koruna je pln�, ale netvo�� tmav� st�n, projde skrze n� dostatek sv�tla, aby pod n� mohly r�st ke�e �i trvalky vhodn� do polost�nu. D�ky rychl�mu r�stu nab�dne p�kn�, rovn� kmeny, kter� ve vy���m v�k� tvo�� u���, �erven� br�zdy a lehce se odlupuj�c� borku, podobn� jako t�eba metasekvoje, jej� sl�dy jsou ale n�padn� �ir��. Star�� rostliny tvo�� men��, sv�tle hr�kov� zelen� �i�ky, kter� se brzy po dozr�n� rozpadaj�.
Posledn� revize 29-10-2023
Pamod��n roste nejl�pe v hlubok�ch p�d�ch neutr�ln� a� kysel� reakce s dostatkem �ivin a vl�hou, ale bez trval�ho podm��en�. Jeho statn� ko�eny sm��uj� dol�, tak�e nenaru�uje z�klady, z�dky nebo zpevn�n� plochy. Miluje slunn� a v�h�evn� stanovi�t� a prostor, p�esto mu d�l� dob�e, kdy� jej z n�v�trn� strany chr�n� bl�zko rostouc� jin� d�eviny nebo les. �ez je vhodn� jarn� pro podporu v�tven� a letn� pro tvarov�n�. Je mrazuvzdorn� p�inejmen��m do -34 �C, laboratorn� testy prok�zaly, �e jeho pletivo zvl�dne a� -45 �C, ale mlad� stromy m��e zni�it mr�z o s�le -35 �C.
