Pyrus communis 'DOYENN� DU COMICE' hru�e� - pozdn�
Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)Pyrus
Rod Pyrus � hru�e� � pat�� k nejstar��m ovocn�m rod�m p�stovan�m �lov�kem a jeho historie sah� tis�ce let zp�t do oblasti Kavkazu, Mal� Asie a �r�nu, odkud se hru�n� ���ily do Evropy i ��ny. Divok� druhy ob�vaj� sv�tl� lesy, horsk� svahy i such� kamenit� str�n� a sd�lej� n�kolik spole�n�ch rys� � hlubok� ko�enov� syst�m, dlouhov�kost a schopnost vytv��et pevn�, pru�n� d�evo. Z t�chto vlastnost� vych�z� i hru�e� Pyrus communis, kter� byla b�hem stalet� domestikace �lecht�na a selektov�na do des�tek r�stov�ch typ�, od mohutn�ch vysokokmen� a� po modern� zakrsl� tvary vhodn� do mal�ch zahrad.
Historie �ervenodu�ninov�ch hru�n� je v�ak mnohem mlad��. Zat�mco jablon� s �ervenou du�ninou zn�me u� od 19. stolet�, u hru�n� se podobn� odr�dy objevuj� a� v nov�j�� dob�. V N�mecku se za�aly objevovat v�b�ry s v�razn�m antokyanov�m zbarven�m, kter� byly pro svou neobvyklost za�azeny do s�rie Vampira � kolekce ovocn�ch d�evin s �ervenou du�ninou.
Tato hru�e� vznikla ji� v roce 1849 ve francouzsk�m m�st� Angers. U n�s se j� ��k� D�kanka Robertova. �ad� se mezi nejchutn�j�� odr�dy pozdn�ch hru�n� zprvu s pevnou, po �pln�m dozr�n� p��jemn� rozpl�vavou, velmi sladkou du�inou. Plody jsou �iroce ku�elovit�, baculat�, sv�tle zelen� a� �lutav�, m�sty s nachov�m l��kem nebo nepravideln�m �ervenohn�d�m mramorov�n�m. Skl�z� se od p�lky ��jna do za��tku listopadu a pot� dozr�v� po p�ibli�n� 4 t�dnech v chladn�m skladu, kde vydr�� do konce prosince a� za��tku ledna.
Je v�born� odoln� strupovitosti i mrazu ve d�ev�. Je cizospra�n� a vhodn�mi opylova�i jsou stejn� pozdn� odr�dy jako nap�. Conference nebo Abate Fetel, ale u�ite�n�mi se potvrdily i letn� odr�dy Williams a to jak zelen� tak i �erven� forma. Nem� p��li� vysok� v�nosy, proto v obchodech b�vaj� plody dra��� ne� jin� odr�dy, zato plod� spolehliv� a pravideln� a pro jej� chu� si ji zamilujete a ni��� v�nos j� odpust�te.
Posledn� revize 26-10-2016
Hru�n� nejsou na p�stov�n� n�ro�n�. Nejl�pe prosp�vaj� na slunn�m stanovi�ti, ale snesou i polost�n. P�da by m�la b�t hlinit� a� hlinitop�s�it�, dob�e propustn� a m�rn� vlhk�, ale nikdy trvale podm��en�, s pH od slab� kysel�ho po neutr�ln�. V prvn�ch letech po v�sadb� je pot�eba mal� stromky vyv�zat ke k�lu a vysokokmeny do pevn�ho zav�trovac�ho �vazu, aby se vytvo�il rovn� kmen a stabiln� ko�enov� syst�m. Hnojen� sta�� m�rn�, sp�e organick�, ale nen� nutn�. �ez hru�n� nen� nutn�, jen lehk� prosv�tlen� koruny je mo�n� na konci zimy, ale sp�e se jedn� jen o estetick� z�krok. Strom je mrazuvzdorn� minim�ln� do �34 �C a nevy�aduje ��dnou zimn� ochranu.
