.jpg)
Pyrus communis 'SOMMERBLUT' hru�e� - st�edn� ran�
Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)Pyrus
Rod Pyrus � hru�e� � pat�� k nejstar��m ovocn�m rod�m p�stovan�m �lov�kem a jeho historie sah� tis�ce let zp�t do oblasti Kavkazu, Mal� Asie a �r�nu, odkud se hru�n� ���ily do Evropy i ��ny. Divok� druhy ob�vaj� sv�tl� lesy, horsk� svahy i such� kamenit� str�n� a sd�lej� n�kolik spole�n�ch rys� � hlubok� ko�enov� syst�m, dlouhov�kost a schopnost vytv��et pevn�, pru�n� d�evo. Z t�chto vlastnost� vych�z� i hru�e� Pyrus communis, kter� byla b�hem stalet� domestikace �lecht�na a selektov�na do des�tek r�stov�ch typ�, od mohutn�ch vysokokmen� a� po modern� zakrsl� tvary vhodn� do mal�ch zahrad.
Historie �ervenodu�ninov�ch hru�n� je v�ak mnohem mlad��. Zat�mco jablon� s �ervenou du�ninou zn�me u� od 19. stolet�, u hru�n� se podobn� odr�dy objevuj� a� v nov�j�� dob�. V N�mecku se za�aly objevovat v�b�ry s v�razn�m antokyanov�m zbarven�m, kter� byly pro svou neobvyklost za�azeny do s�rie Vampira � kolekce ovocn�ch d�evin s �ervenou du�ninou.
N�zev odr�dy hru�n� Sommerblut, tedy �letn� krev�, odkazuje jak na dobu zr�n�, tak na syt� �ervenou barvu du�niny, kter� p�sob� p�ekvapiv� a atraktivn�. Jej� plody dozr�vaj� v srpnu a� z��� a pat�� mezi men�� a� st�edn� velk�, tvarem p�ipom�naj� drobn�j�� m�slovky. Na prvn� pohled zaujmou zeleno�lutou slupkou s �erven�m l��kem, ale skute�n� p�ekvapen� se skr�v� uvnit� � du�nina je syt� �erven� a� v�nov�, ��avnat� a k�ehk�. Chu� je sladkokysel�, osv�uj�c�, s jemn�m lesn�m t�nem, kter� ji odli�uje od klasick�ch m�slovek. D�ky vysok�mu obsahu antokyan� p�sob� nejen vizu�ln� atraktivn�, ale i nutri�n� zaj�mav�. Plody jsou vhodn� k p��m� konzumaci, ale nejv�ce vyniknou ve ���v�ch, mo�tech a ciderech, kde rub�nov� barva dod�v� n�poji jedine�n� vzhled a chu�ov� charakter. Nejdou skladovat.
Strom roste st�edn� siln� a vytv��� pravidelnou, sp�e vzp��menou korunu, kter� se s v�kem rozkl�d� do ���ky p�ti a� sedmi metr�. Na semen��i dor�st� v��ky deseti a� patn�cti metr� a je dlouhov�k�, na slab��ch podno��ch, jako jsou kdoulo� nebo Pyrodwarf, z�st�v� men�� a rychleji vstupuje do plodnosti. Kvete v kv�tnu b�l�mi kv�ty, kter� jsou cizospra�n�, proto pot�ebuje v okol� vhodn� opylova�e. Nejl�pe se hod� odr�dy kvetouc� ve stejn�m obdob�, nap��klad �Conference�, �Williamsova�, �Clappova� nebo �Boscova lahvice�. D�ky sv� odli�nosti a atraktivn�mu vzhledu plod� je �Sommerblut� v�tan�m zpest�en�m zahrad i sb�rek raritn�ch ovocn�ch d�evin.
Posledn� revize 22-10-2025
Hru�n� nejsou na p�stov�n� n�ro�n�. Nejl�pe prosp�vaj� na slunn�m stanovi�ti, ale snesou i polost�n. P�da by m�la b�t hlinit� a� hlinitop�s�it�, dob�e propustn� a m�rn� vlhk�, ale nikdy trvale podm��en�, s pH od slab� kysel�ho po neutr�ln�. V prvn�ch letech po v�sadb� je pot�eba mal� stromky vyv�zat ke k�lu a vysokokmeny do pevn�ho zav�trovac�ho �vazu, aby se vytvo�il rovn� kmen a stabiln� ko�enov� syst�m. Hnojen� sta�� m�rn�, sp�e organick�, ale nen� nutn�. �ez hru�n� nen� nutn�, jen lehk� prosv�tlen� koruny je mo�n� na konci zimy, ale sp�e se jedn� jen o estetick� z�krok. Strom je mrazuvzdorn� minim�ln� do �34 �C a nevy�aduje ��dnou zimn� ochranu.
