Pyrus communis 'WILLIAM'S RED' hru�e�
Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)Pyrus
Rod Pyrus � hru�e� � pat�� k nejstar��m ovocn�m rod�m p�stovan�m �lov�kem a jeho historie sah� tis�ce let zp�t do oblasti Kavkazu, Mal� Asie a �r�nu, odkud se hru�n� ���ily do Evropy i ��ny. Divok� druhy ob�vaj� sv�tl� lesy, horsk� svahy i such� kamenit� str�n� a sd�lej� n�kolik spole�n�ch rys� � hlubok� ko�enov� syst�m, dlouhov�kost a schopnost vytv��et pevn�, pru�n� d�evo. Z t�chto vlastnost� vych�z� i hru�e� Pyrus communis, kter� byla b�hem stalet� domestikace �lecht�na a selektov�na do des�tek r�stov�ch typ�, od mohutn�ch vysokokmen� a� po modern� zakrsl� tvary vhodn� do mal�ch zahrad.
Historie �ervenodu�ninov�ch hru�n� je v�ak mnohem mlad��. Zat�mco jablon� s �ervenou du�ninou zn�me u� od 19. stolet�, u hru�n� se podobn� odr�dy objevuj� a� v nov�j�� dob�. V N�mecku se za�aly objevovat v�b�ry s v�razn�m antokyanov�m zbarven�m, kter� byly pro svou neobvyklost za�azeny do s�rie Vampira � kolekce ovocn�ch d�evin s �ervenou du�ninou.
Williams je jednou z nejzn�m�j��ch a nejp�stovan�j��ch hru�n� m�rn�ho klimatu po cel�m sv�t�. Nedlouho po jej�m uveden� na trh v 18.stolet� se objevila i �ervenoplod� odr�da stejn� chuti ale zaj�mav�j�� barvy s n�zvem William' s Red
Jedn� se o st�edn� rannou odr�du s n�padn� na�ervenalou a v pln� zralosti a� lehce v�novou slupkou. Du�ina je sv�tl�, velmi ��avnat� a p�i pln� zralosti m�kk�. Chu� je velmi sladk� a aromatick�. Doba zr�n� � z���. Je obt�n� skladovateln�, nejl�pe chutn� utr�en� �erstv� ze stromu, nebo utr�en� p�ed dozr�n�m m��e b�t ponechan� p�r t�dn� v chladnu. Zral� plody jsou ur�eny k okam�it� konzumaci, snadno se kaz� od j�d�ince.
Nen� samospra�n� a pot�ebuje opylova�e. Vhodn�mi odr�dami jsou nap�. Conference nebo Clapp's Favourite. Plod� spolehliv�, p�esto�e stromek je v porovn�n� s klasickou zelenou Williamsovou slab�� s ten��mi v�tvemi.
Vytv��� �irokou korunu. Nen� n�ro�n� na p�dn� typ, zem nesm� b�t kamenit� ani podm��en�. P�id�n�m kompostu vylep��te kvalitu d�eva i plod�. Mlad� stromky po v�sadb� dob�e ukotv�te k opo�e, aby se dob�e uchytily. Naprosto mrazuvzdorn�, sn�� severn� st�ny i pr�van, pokud m� dostatek slunce.
Posledn� revize 12-04-2010
Hru�n� nejsou na p�stov�n� n�ro�n�. Nejl�pe prosp�vaj� na slunn�m stanovi�ti, ale snesou i polost�n. P�da by m�la b�t hlinit� a� hlinitop�s�it�, dob�e propustn� a m�rn� vlhk�, ale nikdy trvale podm��en�, s pH od slab� kysel�ho po neutr�ln�. V prvn�ch letech po v�sadb� je pot�eba mal� stromky vyv�zat ke k�lu a vysokokmeny do pevn�ho zav�trovac�ho �vazu, aby se vytvo�il rovn� kmen a stabiln� ko�enov� syst�m. Hnojen� sta�� m�rn�, sp�e organick�, ale nen� nutn�. �ez hru�n� nen� nutn�, jen lehk� prosv�tlen� koruny je mo�n� na konci zimy, ale sp�e se jedn� jen o estetick� z�krok. Strom je mrazuvzdorn� minim�ln� do �34 �C a nevy�aduje ��dnou zimn� ochranu.
