Quercus suber dub korkov�
Ectovit (ektomykorhizn�)Quercus
Dub korkov� je po z�sluze jedn�m z nejobdivovan�j��ch st�lezelen�ch dub�. Poch�z� ze St�edomo�� (jihoz�pad Evropy a severoz�pad Afriky) a je st�tn�m stromem Portugalska, kter� je nejv�t��m producentem korku, je� se z�sk�v� z jeho k�ry. Jedn� se jednak o dlouhov�k� strom a z�rove� o velmi star� taxon, nebo� z�znamy o jeho existenci na na�� planet� se dochovaly z t�etihorn�ch fosili�.
Dub korkov� je st�edn� rychle rostouc� neopadav� strom s ko�ovit�mi listy. Jsou prot�hle ov�ln�, n�padn� st��b�it� p�i ra�en� a dozr�vaj� do st�edn� zelen� barvy na leskl�m l�ci, zat�mco rub si zachov�v� st��bro�ed� semi�. Star�� rostliny rod� men��, prot�hl� �aludy.
Korek, tedy hmota, kter� se ze strom� t��, se tvo�� na kmeni a od�ez�v� se p�ibli�n� v desetilet�ch intervalech od v�ku 30-40 let stromu. Stromu se t�m neubl�� � korek st�le dor�st�, ale v okrasn�ch zahrad�ch to ned�lejte � nevypad� to p�kn�. D�ky n�mu m� vysoce atraktivn�, hluboce vr�sn�nou a m�kkou borku �edohn�d� barvy a zejm�na stromy vy���ho v�ku nab�z� �chvatnou pod�vanou na rozli�n� tvarovan� porost kmen�. V��ka dosp�l�ch strom� se u n�s pohybuje kolem 10 metr�, zat�mco ve sv� domovin� dok�e dor�st a� na dvojn�sobek za mnoho let.
Koruna je lehce neu�esan�, nepravideln� kulovit� a ka�d� strom je d�ky tomu unik�tn�. V�tven� je dostate�n� hust� na to, aby strom vypadal dob�e, ale �asto se v ml�d� koruna zjara sest��h�v�, aby nabyla na hustot� d��ve. Strom sv�m vzdu�n�m habitem, vr�s�it�m kmenem i listy velmi p�ipom�n� olivovn�ky a �asto se u n�s vysazuje i jako jejich mrazuvzdorn�j�� alternativa z estetick�ho hlediska, proto�e dub, a� u� sebevz�cn�j��, plodit olivy prost� nep�inut�te.
Dub korkov� se u n�s p�stuje ji� dlouho, i kdy� zat�m jen sporadicky ve sb�rk�ch n�kter�ch odv�n�j��ch arboret a u sb�ratel�. M�me vyzkou�eno, �e se spokoj� s t�m�� jakoukoli dob�e propustnou p�dou, aby mu zejm�na v zim� nest�la voda u ko�en�, kter� by shnily. Rovnom�rn� vlhko po v�sadb� mu umo�n� dob�e zako�enit, ale z�livka v n�sledn�ch letech ji� nen� nutn�. M� r�d hodn� slunce a teplo, nen� tud� vhodn� jej vysazovat na exponovan� m�sta. Pro p�stov�n� ve st�edoevropsk�ch podm�nk�ch je nutn� vyb�rat a vysazovat pouze kusy se zral�m d�evem, kter� ji� mr�z nepo�kod�. �ez je mo�n� jak�koli, i hluboce zmlazovac�, ide�ln� zjara p�ed ra�en�m nebo v p�lce l�ta pro tvarov�n�. Doposud vyzkou�en� mrazuvzdornost je -18 �C.
Posledn� revize 15-01-2023
Ve�ker� zbo�� si m��ete vyzvednout osobn� v prodejn�, nebo nechat dodat zvolenou formou dopravy - KUR�REM / AUTEM. Zde je cen�k p�epravn�ho. Dod�v�me i na Slovensko.
Polo�ky ozna�en� KUR�REM lze zabalit do krabice a odeslat kur�rem, nebo v p��pad� v�t�� objedn�vky je odeslat na�� dopravou, pokud by bal�kov� slu�ba p�es�hla cenu dod�n� na��m vozem. V�ce o doprav� zde.
Nev�te si rady s objedn�vkou? Zkuste informace jak objedn�vat.
Nez�le�� na tom, ve kter� prodejn� se rostlina pr�v� nach�z�. Pokud si ji p�edem objedn�te, p�iprav�me v�m ji tam, kde si ji p�ejete vyzvednout.
Chcete vyu��t slevy pro objedn�vky listopad / �nor? V�ce informac� zde.
- STANDARD - Rostliny t�to kategorie jsou 1.jakosti s hustotou v�tv� a celkovou ���kou p�im��enou v�ku a zp�sobu p�stov�n� v kontejnerech.
- DE LUXE - Do t�to kategorie pat�� speci�ln� vybran� kusy, kter� na sv�j v�k a v��ku maj� velmi hust� v�tven� a celkov� luxusn� vzhled, zpravidla d�ky pravideln�mu st��h�n� nebo jin� speci�ln� p��i.
- EXTRA - Tyto rostliny jsou ji� velmi rozrostl� a v�kov� zral� se solit�rn�m vzez�en�m.
- HOBBY - Hobby rostliny jsou stejn� kvalitn� jako na�e b�n� standard kvalita, ale jsou mlad�� a t�m p�dem men�� a levn�j��.
- KE� - d�evina, kter� houstne zejm�na v�tvemi rostouc�mi od zem�.
- STROM - kmenov� d�evina s korunou, kdy kmen m� v��ku 190-210 cm, nen�-li v popisu uvedeno jinak. Za obchodn� velikost se u strom� pova�uje obvod kmene ve v��ce 1m.
- POLOKMEN, MINIKMEN - kmenov� d�evina s ni���m kmenem ne� m� strom, v��ka kmene je uvedena v popisu velikosti.
- ZAV�TVEN� OD ZEM� - znamen� d�evinu, kter� neroste jako klasick� ke�, ale m� kmen a v�tve se objevuj� ji� od zem� a pokra�uj� vzh�ru pod�l kmene.
- u TRAV a TRVALEK se v�t�inou uv�d� pr�m�r kv�tin��e nebo pr�m�r trsu, ��m� se odkazuje na hustota trsu.
