Rhamnus alaternus 'ARGENTEOVARIEGATA' �e�etl�k prom�nliv�
Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)Rhamnus
�e�etl�k je nevelk� rod zahrnuj�c� asi 125 druh�, ale jeho p��slu�n�ci dok�ou b�t velmi nesourod�. U n�s nen� p��li� roz���en�. Existuj� formy opadav� (severn� m�rn� p�smo) i st�lezelen� (ji�n� subtropick� p�smo sm�rem k rovn�ku). �e�etl�k prom�nliv� pat�� do t� druhy skupiny a jeho domovinou je velk� oblast v�ech pob�e�n�ch st�t� kolem St�edozemn�ho mo�e, a to nejen evropsk�ch zem�, ale i velk� ��sti severn� Afriky, zem� Bl�zk�ho V�chodu i Krymu. Mno�stv� druh� nese trny, ale tento nikoli. Jedn� se o st�lezelen� ke� odoln� suchu, horku i v�tru a p�irozen� roste do nadmo�sk� v��ky cca 1300 m. Poprv� ho botanicky popsal roku 1753 �v�dsk� botanik Carl Linn� (1707-1778) ve sv�m d�le Species Plantarum, ale z�rove� uzn�v�, �e zn�m� je ji� z p�edchoz�ho 17. stolet�.
Argenteovariegata je p�vabn� pana�ovan� forma (r. 1922) �e�etl�ku prom�nliv�ho, kter� a� pozd�ji z�skala statut odr�dov�ho jm�na, pod kter�m se dnes prod�v� na cel�m sv�t�. Mimochodem �ensk� rod s koncovkou -ata je spr�vn�, p�esto�e Rhamnus zd�nliv� kon�� na mu�skou koncovku, ale p�vodn� �eck� forma rh�mnos (‚trnov� ke�‘) je �ensk�ho rodu. P�vod odr�dy nen� dochovan� a je zn�mo, �e zat�mco zelen� forma m��e b�t m�rn� variabiln� jako semen��, samovoln� barevn� mutace nen� b�n�. P�edpokl�d� se tedy, �e mohl vzniknout jako botanick� pokus, jeho� auto�i zmizeli v propadli�ti d�jin. J� ke� poprv� uvid�l roku 2000 v Anglii, kde skromn� vypl�oval �iv� ploty v bujn�ch zelen�ch st�n�ch a rem�zc�ch a svou elegantn� barvou rozr�el jednolitou zele�. Fascinoval m� svou barvou i stavbou, tak jsem ho jednou zkusil i u n�s a hle: ono se mu da�� i tu!
�e�etl�k Argenteovariegata je st�lezelen� a rychle rostouc� ke� se spolehliv� pana�ovan�mi listy. Jsou ov�ln� a� vej�it�, st��dav�, tmav� zelen� se st��bro�ed�mi mapami a v�razn�mi, kr�mov� b�l�mi okraji. Jsou drobn�, jen asi 3-4 cm dlouh� a hust� poset� kolem syt� mahagonov� �ervenohn�d�ch v�tvi�ek. Na ja�e bohat� kvete drobn�mi, m�lo n�padn�mi, ale p��jemn� vonn�mi, �lut�mi kv�ty a opylen� sami�� rostliny tvo�� drobn�, nejedl�, �erven� plody. Ke� je dvoudom�, tak�e sam�� a sami�� kv�ty jsou na odd�len�ch rostlin�ch, ale plody nejsou esteticky v�znamn�, proto se pohlav� vesm�s neud�v�.
Charakter r�stu je krom kr�sn�ch list� druh� d�vod, pro� ke� mus�te m�t. Oproti botanick�mu druhu je mnohem �hledn�j�� – kostern� v�tve jsou vzp��men�, poskl�dan� vedle sebe jako voj�ci na p�ehl�dce a d�l se bohat� v�tv� postrann�mi v�tvemi, kter� v dal��m roce ke� je�t� v�ce zahust� do t�m�� neprostupn�ho a atraktivn�ho hou�t�. Nem� trny a j� m�m chu� ho pohladit poka�d�, kdy� jdu kolem a zabo�it ruce do t� masy jeho list�. Zkuste ho zasadit jako my – jako dopln�k mezi ke�e s velk�mi a syt� zelen�mi nebo �erven�mi listy, nebo z n�j ud�lejte solit�r, kter� budete �ezem udr�ovat v ��dan�m tvaru. St��hat a �ezat jej m��ete jakkoli od jara do p�lky l�ta a zvl�d� i hlub�� zmlazovac� �ez. V domovin� dor�st� v��ky a� 5 metr�, u n�s zat�m nev�me, ale o�ek�v�me kolem 3.
Posledn� revize 20-01-2025
St�lezelen� �e�etl�k je velmi odoln� suchu, jakmile jednou zako�en� a je typickou d�evinou k�ovinat�ch porost� st�edozemn� macchie, kde m��e b�t o vodu velk� nouze hlavn� v obdob� nejvy���ch teplot. Paradoxn� bylo zji�t�no, �e v sez�n� mu nevad� pravideln� zahradn� z�livka p�i kombinovan� v�sadb� s druhy, kter� vlhko maj� r�dy a je o to hez��. V�dy je velmi d�le�it�, aby zem byla dob�e propustn� a p�ebyte�n� voda dok�zala rychle odt�ct, aby ko�eny nenapadaly pl�sn�. Nez�le�� na pH reakci, ani nen� n�ro�n� na mno�stv� �ivin v p�d�. M�me vyzkou�eno, �e v�born� reaguje na pou�it� mykorhizy p�i v�sadb�. Miluje pln� slunce, v polost�nu ztr�c� tvar. Zat�m jsme byli schopni ov��it jeho mrazuvzdornost do -20 �C bez sebemen��ho po�kozen� a o�ek�v� se, �e zvl�dne je�t� o trochu ni��� teploty. V chladn�ch regionech hlavn� mlad� rostliny ocen� bohatou zimn� nast�lku mul�e proti v�kyv�m teplot.
.jpg)
