Rhododendron (yakushimanum) 'SILBERWOLKE' p�ni�n�k jaku�imsk�
Rhodovit (erikoidn�)Rhododendron
Rhododendron je rozs�hl� rod z �eledi v�esovcovit�ch, dnes zahrnuj�c� kolem 1000 uznan�ch druh� s nejv�t�� druhovou diverzitou v Him�laji, jihoz�padn� ��n� a na japonsk�ch ostrovech. P�irozen� roz���en� rodu sah� od arktick�ch oblast� severn� polokoule p�es horsk� lesy Evropy a Asie a� po tropick� ml�n� pralesy jihov�chodn� Asie a Nov� Guineje; fosiln� a molekul�rn� d�kazy ukazuj� na jeho starobyl� p�vod a rozvoj v terci�ru a neog�nu. Do Evropy se rhododendrony dostaly ve v�t��m m���tku v 18. a 19. stolet� d�ky sb�ratelsk�m expedic�m a botanick�m zahrad�m; mezi ran� z�sadn� postavy pat�� Francis Buchanan‑Hamilton (1762�1829) a Nathaniel Wallich (1786�1854), pozd�ji Robert Fortune (1812�1880). V�znamn� pr�lom p�inesla pr�ce Williama Jacksona Hookera (1785�1865) v Kew a n�sledn� jeho syna Josepha Daltona Hookera (1817�1911), kter� b�hem expedic do Sikkimu a Himal�je popsal a dovezl des�tky nov�ch druh� a t�m ovlivnil modern� �lecht�n�. Pozd�ji v tradici sb�ratel� a �lechtitel� pokra�ovali Ernest Wilson (1876�1930) a dal��. �esk� jm�no p�ni�n�k zavedli brat�i Jan Svatopluk Presl a Karel Bo�ivoj Presl v d�le W�eobecn� rostlinopis (1846) a pravd�podobn� bylo inspirov�no rusk�m n�zvem pjani�nik (pjan�j = opil�, intoxikovan�), kter� odkazuje na p��znaky otravy n�kter�ch druh�.
Rhododendron yakushimanum je druh z mal�ho japonsk�ho ostrova Yakushima, objeven� v horsk�ch les�ch a k�ovin�ch v nadmo�sk�ch v��k�ch kolem 1200�1800 m na propustn�ch �ulov�ch p�d�ch a �asto na celodenn�m slunci, tvo��c� n�zk�, v�tr�m odoln� ke��ky s hust�m, kompaktn�m habitem. Takenoshin Nakai (1882�1952) jej popsal jako samostatn� druh, av�ak pozd�ji byl uv�d�n jako varietn� forma R. metternichii var. yakushimanum. Pro druh je charakteristick� jeho indumentum � plstnat� povrch mlad�ch list�, kter� sni�uje ztr�tu vody a chr�n� listy p�ed extr�my teplot a v�tru. Po zaveden� prvn�ch rostlin do Evropy v prvn� polovin� 20. stolet� d�ky japonsk�mu p�stiteli jm�nem Koichiro Wada, kter� zaslal materi�l do Velk� Brit�nie mezi lety 1930�1934, se R. yakushimanum rychle stal z�kladn�m rodi�em pro �lecht�n� drobn�ch, odoln�ch a esteticky p�ita�liv�ch hybrid�, u kter�ch se vyu��vala odolnost yakushimanum a �asto atraktivn�j�� barevnost kv�t� �i odli�nou listovou texturou m�n� odoln�ch rodi��.
Silberwolke je odr�da jaku�imsk�ho p�ni�n�ku, kter� vych�z� z odr�dy Koichiro Wada, je� se pokl�d� za jednu ze z�kladn�ch v t�to skupin�. Nese p�ekr�sn� na�asen� kv�ty otev�raj�c� se z pastelov� r��ov�ch poupat do typicky r��ov�ch, �iroce zvonkovit�ch kv�t�, je� dozr�vaj� do t�m�� b�l�. Kveten� je bohat�, ka�d� trs nese neuv��iteln�ch 12 a� 16 kv�t� a za��n� od konce kv�tna a pokra�uje p�ibli�n� do p�lky �ervna. Neopadav� listy jsou kr�tk�, elip�it�, ko�ovit�, m�rn� vypoukl�, st�edn� a� tmav� zelen� a pom�rn� leskl�. Roste kompaktn� zprvu do zaoblen�ho ke�e a pozd�ji za�ne rozkl�dat z�eteln�j��, �irok� patra. Vy�lechtil Hans Hachmann v roce 1963.
Posledn� revize 01-02-2017
Jaku�imsk� p�ni�n�k a jeho hybridy vy�aduj� sv�tl� a� polostinn� stanovi�t�, dob�e v�ak sn�ej� i celodenn� pln� slunce a porad� si s exponovan�mi m�sty vystaven�mi v�tru i chladu. Vy�aduj� m�lkou v�sadbu do kysel�, hum�zn� a dob�e propustn� p�dy se st�lou vlhkost� bez p�emok�en�; ko�eny rostou m�lce a rozr�staj� se do stran, proto rostliny nikdy nes�zejte p��li� hluboko a horn� ��st ko�enov�ho balu ponechte t�sn� pod �rovn� ter�nu, ide�ln� s mul�em z list� �i k�ry. Pro p�kn�j�� vzhled lze po odkv�tu opatrn� otrh�vat zvadl� kv�ty tak, aby nedo�lo k po�kozen� nov�ch v�hon�, pro zdrav� ke�e to v�ak nen� nezbytn�. Pravideln� �ez nen� nutn�; je‑li pot�eba ke� zmladit nebo udr�et v men�� velikosti, prov�d� se �ez bezprost�edn� po odkv�tu, hlub�� zmlazovac� �ez pak koncem zimy, je�t� p�ed vystoup�n�m m�zy. Hnojte st��dm� hnojivy pro v�esovi�tn� rostliny brzy na ja�e a p��padn� b�hem l�ta, vyhn�te se nadbytku dus�ku a pravideln� kontrolujte zdravotn� stav. Silberwolke je ov��en� v mrazech do -24�C a p�edpokl�d� se je�t� o n�co siln�j�� odolnost.
