Salvia nemorosa 'CARADONNA COMPACT' �alv�j hajn�
Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)Salvia
�alv�j je rod, kter� ��t� kolem 900 druh�. U n�s se p�stuje zejm�na �alv�j jako l��iv� a jedl� rostlina, co� je d�evnat� a dokonce st�lezelen� trvalka. D�le jsou v posledn�ch letech velice popul�rn�, hlavn� v m�stsk�ch a parkov�ch v�sadb�ch, subtropick� druhy, je� se zde uplat�uj� jako letni�ky a maj� tu ��asnou vlastnost, �e kvetou bez ust�n� od konce jara do za��tku podzimu. My v�m chceme p�edstavit ale t�et� skupinu – �alv�j jako okrasnou trvalku, tentokr�t �alv�j hajn�. Poprv� ji popsal roku 1762 „otec modern� botaniky“ Carl Linnaeus (1707-1778). Jej� p�irozen� v�skyt se t�hne od St�edn� Evropy (v�etn� v�chodn� ��sti N�mecka), p�es Balk�n a� do Ruska a Z�padn� Asie. D�ky nen�ro�nosti na p�stov�n� a vysok� schopnosti k��it se s ostatn�mi druhy se dostala do cel� Evropy, Velk� Brit�nie a samoz�ejm� i ostatn�ch kontinent� s m�rn�m klimatem.
Caradonna Compact je n�sledn� odr�da vych�zej�c� z vele�sp�n� n�meck� odr�dy Caradonna. Py�n� se stejn� syt� vybarven�mi kv�ty a ni���m, kompaktn�j��m r�stem. Jedn� se o �alv�j hajn�, kter� svou stavbou i barvou p�ipom�n� letni�kovou �alv�j pomou�enou, ale opravdu je to spolehliv� a kr�sn� trvalka s minim�ln�mi n�roky. Tvo�� p�ibli�n� 30-40 cm vysok�, �t�hl� stonky velmi tmav� fialov� a� �ern� barvy, na nich� vykv�taj� klas�m podobn� kv�tenstv� s drobn�mi modrofialov�mi kv�ty. Hlavn� kveten� za��n� koncem kv�tna, trv� asi m�s�c a p�l a pot� sama od sebe ��ste�n� remontuje dal��mi kv�ty b�hem pr�zdnin. Pokud rostlinu po prvn�m kveten� sest�ihnete t�sn� nad zem�, respektive nad na zemi le��c�mi, zdrav�mi listy, do m�s�ce vyroste znovu v p�kn�, hust� trs a nab�dne druh�, stejn� bohat� kveten� koncem l�ta. Listy jsou 5-8 cm dlouh�, st�edn� zelen�, v�razn� vr�sn�n� a vonn�, ale nejsou jedl�, trsy jsou hust�.
Posledn� revize 03-01-2025
�alv�j hajn� nevy�aduje ��dnou p��i. Poroste v t�m�� jak�koli rozumn� propustn� zemi, pokud bude alespo� st�edn� �ivn�. Nejl�pe se j� da�� v lehk�ch, na humus bohat�ch p�d�ch a na pln�m slunci nebo v lehk�m st�nu. Hnojen� nen� pot�eba, pouze ve velmi chud�ch �i tuh�ch p�d�ch ocen� n�co m�lo vyv�en�ho hnojiva nav�c. Zjara odstra�te v�echny nadzemn� ��sti rostliny vyjma p��zemn� r��ice nov�ch �i p�ezimuj�c�ch, zdrav�ch list�. Dostate�n� mrazuvzdorn� do cca -34 �C a je vhodn� i pro p�stov�n� ve venkovn�ch kv�tin���ch.
