.jpg)
Sarracenia leucophylla �pirlice b�lolist�
Symbivit Tric (nem� klasickou mykorhizu)Sarracenia
Rod Sarracenia, zn�m� jako �pirlice, zahrnuje p�ibli�n� deset druh� maso�rav�ch rostlin, kter� se vyskytuj� v�hradn� na v�chod� Severn� Ameriky. Jejich v�voj je �zce spjat s kysel�mi, �ivinami chud�mi mok�ady, kde si vyvinuly specializovan� listy ve tvaru past� � n�levkovit� struktury, kter� l�kaj� hmyz pomoc� barvy, v�n� a nektaru. Prvn� botanick� popis rodu provedl Carl Linn� v roce 1753, ale jm�no nese po Michelu Sarrazinovi, l�ka�i a p��rodov�dci z Nov� Francie, kter� poslal prvn� exempl��e do Evropy. Genetick� anal�zy nazna�uj�, �e rod vznikl relativn� ned�vno � b�hem pleistoc�nu. Sarracenie se staly ikonami americk�ch ba�in, �asto zobrazovan�mi v p��rodov�dn�ch ilustrac�ch 19. stolet� jako p��klady �rostlinn� dravosti�.
Sarracenia leucophylla, �esky �pirlice b�lolist�, byla pops�na Constantine Samuelem Rafinesquem v roce 1817. P�irozen� roste v pob�e�n�ch oblastech jihov�chodn�ch st�t� USA, zejm�na v Alabam�, Georgii a na Florid�. Jej� domovem jsou sez�nn� zaplavovan� borov� savany, kde se st��daj� obdob� extr�mn�ho vlhka a sucha. V t�chto podm�nk�ch se �pirlice st�v� dominantn� rostlinou, kter� vyu��v� svou schopnost lovit hmyz k z�sk�v�n� dus�ku a dal��ch �ivin. V kulturn�m kontextu se objevuje jako symbol divok� p��rody jihu USA a jej� kv�ty se ob�as pou��vaj� ve floristice � bohu�el i neleg�ln�, co� p�isp�v� k jej�mu ohro�en�.
�pirlice b�lolist� se pokl�d� za opadavou trvalku, kter� si ale b�hem m�rn�ch zim m��e zachovat p�r past� nepo�kozen�ch siln�mi mrazy. Jinak je jej� r�stov� cyklus n�sledovn�: na ja�e jako prvn� vyr�st� kv�t � vysok�, �t�hl� stvol zakon�en� de�tn�kovitou strukturou s p�ti okv�tn�mi l�stky, obvykle karm�nov� �erven�mi. Teprve po odkv�tu za��naj� vyr�stat past� � dut� listy ve tvaru n�levky, kter� se postupn� prodlu�uj� a roz�i�uj�. Vrcholn� f�ze nast�v� v l�t�, kdy rostlina tvo�� nejv�t�� a nejbarevn�j�� past� (tehdy je pot�eba nejv�ce zal�vat). Horn� ��st je v�razn� b�l�, protk�van� �erven�mi �ilkami, zat�mco spodn� ��st z�st�v� zelen� a� v�nov�. Tento kontrast slou�� jako vizu�ln� n�vnada pro hmyz. Na podzim past� postupn� hn�dnou, ale n�kter� z�st�vaj� funk�n� a� do prvn�ch mraz�. V zim� rostlina p�ech�z� do dormance � nadzemn� ��sti odum�raj�, zat�mco rhizom z�st�v� aktivn� pod povrchem. Celkov� v��ka rostliny m��e dos�hnout a� 70 cm, p�i�em� jednotliv� past� b�vaj� �irok� 5�8 cm v pr�m�ru.
Od ostatn�ch druh� rodu se tento druh odli�uje pr�v� t�mto v�razn�m barevn�m kontrastem v horn� ��sti past� � ��dn� jin� �pirlice nem� tak v�razn� b�l� zbarven�. Z�rove� nutno dodat, �e s p��chodem chladn�ch dn� podzimu se tyto b�l� ��sti barv� do r�zn�ch stup�� nachov� a purpurov�, co� p�sob� skvostn�. Nav�c tvo�� past� pozd�ji ne� v�t�ina ostatn�ch druh�, co� ji �in� vhodnou pro prodlou�en� sez�ny v zahradn�ch kompozic�ch. Jej� past� jsou tak� �t�hlej�� a elegantn�j��, s jemn�j��m �ilkov�n�m, kter� p�sob� t�m�� jako krajka. V p��rod� se �asto k��� s jin�mi druhy rodu, co� vede ke vzniku p�irozen�ch hybrid� � n�kter� z nich jsou dnes p�stov�ny jako samostatn� kultivary.
Posledn� revize: 11-10-2025
P�stov�n� Sarracenia leucophylla vy�aduje specifick� podm�nky, kter� v�ak lze pom�rn� snadno napodobit. Rostlina pot�ebuje pln� slunce, kysel� substr�t (nejl�pe �istou ra�elinu nebo sm�s ra�eliny a perlitu) a vodu s n�zk�m obsahem miner�l� � ide�ln� de��ovou nebo destilovanou. P�da mus� b�t trvale vlhk� a� bahnit� � rostlina sn�� i ��ste�n� zaplaven�, pokud je rhizom nad hladinou. V zim� vy�aduje obdob� klidu p�i teplot�ch kolem 0�5 �C, p�i�em� dob�e zako�en�n� rostliny ve voln� p�d� snesou i hlub�� mrazy a� do �23 �C. Nevhodn� je pou�it� b�n� zeminy nebo hnojiv � rostlina je na p�ebytek �ivin extr�mn� citliv�. V n�dob�ch se doporu�uje p�stovat v plastov�ch kv�tin���ch hlubok�ch alespo� 15 cm, um�st�n�ch v misce s vodou. Rostlina nen� jedovat� ani alergenn�, ale jej� past� by se nem�lo manipulovat � snadno se po�kod� a ztr�c� funk�nost.
