.jpg)
Sciadopitys verticillata 'GR�NE KUGEL' (GREEN BULLET) pajehli�n�k p�eslenit�
Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)Sciadopitys
Pajehli�n�k p�eslenit� pat�� k nejstar��m dochovan�m jehli�nat�m druh�m a p�edstavuje poz�statek fl�ry, kter� byla roz���en� ji� ve t�etihor�ch. Z botanick�ho hlediska jde o mimo��dnou d�evinu: je jedin�m �ij�c�m druhem rodu Sciadopitys a z�rove� jedin�m z�stupcem cel� �eledi Sciadopityaceae, bez p��m�ch p��buzn�ch mezi sou�asn�mi jehli�nany. To z n�j �in� skute�n� evolu�n� relikt, kter� p�e�il v nezm�n�n� podob� miliony let. Do dne�n�ho dne bud� z�jem p�edev��m d�ky stavb� sv�ch jehlic. Ty sice na prvn� pohled p�ipom�naj� tu�nolistou borovici, ve skute�nosti v�ak maj� mnohem bl�e k d�vno vym�el�m p�esli�k�m. Ve sv� domovin� je cen�n nejen pro unik�tn� vzhled, ale i pro dlouhov�kost, st�lost a schopnost p�e��vat v prom�nliv�ch podm�nk�ch. V japonsk� kultu�e m� dlouhou tradici jako posv�tn� strom, �asto vysazovan� v okol� �intoistick�ch svatyn� a buddhistick�ch chr�m�.
Ve voln� p��rod� roste pouze v Japonsku, konkr�tn� v horsk�ch les�ch ostrov� Hon�� a �ikoku. Jeho hlavn� p�irozen� nalezi�t� se nach�z� na ho�e K�ja a v �dol� �eky Kiso v provincii Wakajama, kde tvo�� sou��st vlhk�ch, stinn�ch porost� s kyselou p�dou. Evropsk� botanice byl pajehli�n�k p�edstaven v roce 1842, kdy jej na z�klad� materi�lu dovezen�ho z Japonska form�ln� popsali Philipp Franz von Siebold a Joseph Gerhard Zuccarini. Prvn� �iv� stromek poslal do Anglie botanik Thomas Lobb v roce 1853, av�ak nep�e�il. V 60. letech 19. stolet� byla do Evropy opakovan� dovezena semena, kter� umo�nila jeho dal�� ���en�. Prvn� dolo�en� v�skyt v �esk�ch zem�ch poch�z� z roku 1859, kdy byl pajehli�n�k p�stov�n na buquoyovsk�m panstv� v Nov�ch Hradech v ji�n�ch �ech�ch.
Gr�ne Kugel je n�dhern� odr�da pajehli�n�ku z N�mecka, mnohem hez�� ne� jej� odr�dov� jm�no, se kter�m si z�ejm� nikdo nedal p��li� pr�ce: �Zelen� koule�. O n�co v�sti�n�ji p�sob� alespo� alternativn� anglick� ozna�en� Green Bullet (�Zelen� st�ela�), kter� l�pe vystihuje kompaktn�, soust�ed�n� charakter rostliny. Jedn� se o zakrsl�, velmi pomalu rostouc� jehli�nan s mimo��dn� uhlazen�m, skute�n� kulovit�m a� kr�tce v�lcovit�m tvarem. Jehlice jsou tmav� zelen�, dlouh�, leskl�, masit� a m�kk�, vyr�staj�c� v hust�ch p�eslenech p�ipom�naj�c�ch listy p�esli�ek, co� d�v� rostlin� pevn�, a� socha�sk� v�raz. Dosp�l� v��ka i ���ka se obvykle pohybuj� kolem 1 a� 1,5 metru, p�i ro�n�ch p��r�stc�ch zhruba 8 a� 10 cm, p�i�em� tvar z�st�v� stabiln� i bez jak�chkoli z�sah�.
V zahrad� bude �Gr�ne Kugel� p�sobit jako zelen� �perk, d�mysln� solit�r mal�ho m���tka tam, kde vynikne jeho tvar i textura. Hod� se do v�t��ch skalek, �t�rkov�ch z�hon�, japonsky lad�n�ch kompozic nebo sb�rkov�ch v�sadeb pomalu rostouc�ch d�evin. D�ky sv� velikosti je ide�ln� i do men��ch zahrad �i p�edzahr�dek v kombinaci s kameny, mechem nebo jemn�j��mi trvalkami. Odr�da vznikla v N�mecku jako selekce zam��en� na extr�mn� kompaktn� r�st a stabiln� kulovit� tvar. V odborn� literatu�e je uv�d�n rok uveden� do prodeje 1990, kdy jej zmi�uje Karel Hieke ve sv� Encyklopedii jehli�nat�ch strom� (2008). P�esn� rok selekce ani jm�no �lechtitele nejsou jednozna�n� dolo�eny, v evropsk�ch �kolka�sk�ch nab�dk�ch se v�ak objevuje od konce 20. stolet�.
Posledn� revize 13-08-2019; 19-02-2026
I p�es sv� exotick� vzez�en� m��eme potvrdit, �e pajehli�n�k p�eslenit� nen� ��dn� choulostivka. Pokud dob�e vyberete stanovi�t�, s n�slednou p��� si � krom� z�livky v prvn�m roce po v�sadb� � nemus�te d�lat starosti. Z�kladem je kysel�, hum�zn� a dob�e propustn� p�da s rovnom�rnou vlhkost�, bez dlouhodob�ho p�emok�en� i vysych�n�; ide�ln� je ponechat p�du trvale zamul�ovanou. Nejl�pe prosp�v� na sv�tl�m m�st�, ve vlhk� p�d� v�ak velmi dob�e zvl�d� i celodenn� �pal. P�stov�n� je mo�n� i ve st�nu, kde se v�ce t�hne za sv�tlem, a proto b�v� �t�hlej�� a �id��. Nevhodn� jsou naopak otev�en�, n�v�trn� polohy � nejen�e zde jeho m�kk� v�tve kop�ruj� sm�r v�tru, ale z�rove� m��e doch�zet k opadu jehlic. Hnojen� nevy�aduje, ale ud�l� mu dob�e. �ez nen� nutn�, p�esto je mo�n�; zejm�na pe�liv� �kolky jej vyu��vaj� k tomu, aby byl strom v prodejn� velikosti kompaktn� a hust�. Star�� literatura pajehli�n�k �asto uv�d� jako m�lo odolnou d�evinu, co� v�ak neodpov�d� sou�asn�m zku�enostem ani nov�j��m zdroj�m. Sami m��eme potvrdit, �e bez jak�hokoli po�kozen� zvl�dl n�kolikadenn� mrazy a� do −27 �C a n�kter� modern� datab�ze jej dokonce �ad� do USDA z�ny 4b a� 5 (do −32 �C). Pajehli�n�k je z�rove� mimo��dn� dlouhov�k� strom, kter� se m��e do��vat n�kolika stovek let a po celou dobu si zachov�v� stabiln� tvar i vitalitu � nejde tedy o d�evinu pro rychl� efekt, ale o klidnou, trvalou sou��st zahrady, jej� hodnota s �asem roste.
