Sedum telephium (Hylotelephium) 'MUNSTEAD DARK RED' rozchodn�kovec nachov�
Sedum
Rod Sedum je jeden z nejv�t��ch rod� �eledi tlusticovit�ch, zahrnuje v�ce ne� 400 druh� s p�irozen�m v�skytem rozs�hl� oblasti severn� polokoule � od Atlantiku po D�ln� v�chod, od arktick�ch oblast� po subtropick� hory. Prvn� v�deck� sjednocen� rodu provedl Carl Linn� v roce 1753 v Species Plantarum, kde popsal evropsk� druhy na z�klad� jejich sukulentn�ch list� a hv�zdicovit�ch kv�t�. V 19. stolet� se rod stal p�edm�tem intenzivn�ho botanick�ho z�jmu: Joseph Nelson Rose (1862�1928) a Nathaniel Lord Britton (1859�1934) studovali severoamerick� druhy, zat�mco Alwin Berger (1871�1931) upozor�oval na v�razn� rozd�ly mezi p��zemn�mi a stonkov�mi druhy. Ve 20. stolet� se rod d�le roz�i�oval d�ky pr�ci evropsk�ch a asijsk�ch botanik�, kte�� popisovali nov� taxony z Kavkazu, St�edn� Asie a D�ln�ho v�chodu. Jednotliv� skupiny se li�� podle lok�ln�ho klimatu: evropsk� druhy jsou p�ev�n� n�zk�, kobercov�, �asto b�vaj� st�lezelen� a kvetou na ja�e �i v l�t�; st�edn� a v�chodn� Asie m� druhy s pozd�j��m n�stupem r�stu i kveten�; severoamerick� taxony zahrnuj� jak alp�nsk� druhy, tak pr�rijn� formy adaptovan� na sucho a intenzivn� slunce; ji�n� Evropa a Mal� Asie host� druhy s extr�mn� toleranc� k letn�mu horku, kter� omezuj� r�st v nejteplej�� ��sti roku.
Do stejn�ho �irok�ho rodu Sedum byly po v�t�inu historie �azeny i vysok�, stonkov� druhy, ale u� v 19. stolet� v�ak Alwin Berger (1871�1931) upozor�oval, �e tyto druhy se v�razn� li�� od n�zk�ch skalni�kov�ch rozchodn�k� morfologi� i fenologi�. Anal�zy chloroplastov� DNA uk�zaly, �e �velk� sedum� tvo�� samostatnou evolu�n� v�tev, zat�mco rod Sedum jako celek je polyfyletick�. Na z�klad� t�chto v�sledk� obnovil Hideaki Ohba (nar. 1948) v roce 1995 p�vodn� rod Hylotelephium, kter� m�l platn� historick� jm�no a odborn� datab�ze proto up�ednost�uj� jm�no Hylotelephium telephium. V �e�tin� se pro n�j bylo stanoveno jm�no rozchodn�kovec, ale pravdou je, �e zahradnick� praxe se st�le dr�� star�ch pojmenov�n�.
Hylotelephium telephium pat�� k nejd�le zn�m�m a kulturn� nejv�znamn�j��m stonkov�m rozchodn�k�m Eurasie. V severn� Evrop� byl druh b�nou sou��st� tradi�n�ch zahrad i voln� krajiny a v lidov� medic�n� byl cen�n jako ��iv� voda� d�ky du�nat�m list�m, kter� se pou��valy na obklady. Jeho v�znam v zahradnictv� vych�z� z mimo��dn� adaptability: roste v �irok�m p�su od Atlantiku po Sibi�, sn�� chud� p�dy, sucho i mr�z a jeho atraktivita se neomezuje pouze na pozdn� letn� kveten�, ale �asto nab�z� i p�kn� listy ve v�ce barv�ch. Kdy� se v 19. stolet� za�aly p�stovat asijsk� druhy jako H. spectabile, uk�zalo se, �e H. telephium s nimi snadno tvo�� hybridy s v�razn� v�t��mi kv�tenstv�mi, pevn�j��m habitem a atraktivn�j�� barvou. Tito mezidruhov� k��enci se staly z�kladem modern�ch kultivar�, kter� dominuj� podzimn�m trvalkov�m z�hon�m. Hybridy spojuj� robustnost a mrazuvzdornost H. telephium s v�razn�m kv�tem a pozdn�m n�stupem H. spectabile. V lidov� �e�tin� se rostlin�m d�ky mlad�m list�m svinut�ch do mal�ch hl�vek ��k�valo zaje�� zel� nebo jednodu�e zel��ka.
Munstead Dark Red je v dne�n� dob� ji� klasickou odr�dou ze skupiny telephium, kter� se st�le �ad� k t�m velmi atraktivn�m co do kv�t�, tak i olist�n�. Tvo�� tu�n�, ov�ln� listy olivov� zelen� barvy s jemn�m v�nov� �erven�m p�elivem a tenk�mi purpurov�mi okraji. Od za��tku l�ta za��n� na vrcholech stonk� tvo�it bohat� v�tven� hlavy poupat, je� se koncem srpna otev�raj� do z��iv� purpurov� r��ov�ch kv�t�, je� po n�kolika t�dnech kveten� nab�raj� je�t� syt�j�� t�n. �chvatnou pod�vanou na takto syt� vybarven� kv�ty umocn� skupinov� v�sadba t�to trvalky, kde barva z��� do d�lky ji� na mnoho des�tek metr�.
Roste hust� do bohat�ho trsu a stonky maj� od 40 do 60 cm. Pokud m�te p��li� �ivnou p�du, stonky se mohou pod t�hou kv�t� k�cet a proto se doporu�uje za��tkem �ervna rostlinu lehce se��znot, aby stvoly zpevnila a omezil se r�st do v��ky.
Posledn� revize 02-09-2013.
Rozchodn�kovec vy�aduje pln� slunce a dob�e propustnou, sp�e chud�� p�du. T�k�, dlouhodob� zamok�en� p�dy sni�uj� vitalitu i mno�stv� kv�tn�ch stonk� a jsou d�vodem brzk�ho odum�en�. Z�livka m� b�t st��dm�, proto�e druh je p�irozen� adaptovan� na obdob� sucha a p�emok�en� vede k m�knut� pletiv a oh�b�n� a� l�m�n� del��ch stonk� a ni��� odolnosti v��i houbov�m chorob�m. Hnojen� nen� nutn�, p��padn� jen m�rn� na ja�e, aby nedoch�zelo k nadm�rn�mu r�stu na �kor pevn�ho habitu. Vyskytne-li se na listech padl�, je nutn� rychle zakro�it vhodn�m p��pravkem, aby listy nebyly do konce sez�ny znehodnoceny.
Zjara od�e�te v�echny star� stonky t�sn� nad zem�, ale d�vejte pozor, abyste neporu�ili jejich patky, kde jsou �asto ji� od podzimu vid�t schoulen� hlavi�ky � z�rodky budouc�ch list�. Rostlina je dlouhov�k� a stabiln�, ale po n�kolika letech m��e trs ztr�cet kompaktnost; tehdy je vhodn� jej na ja�e rozd�lit a zmladit. Pokud stoj�me o ni��� stonky, je mo�n� je od poloviny do konce �ervna zakr�tit: odstran� se horn� t�etina a� polovina v�hon�, ��m� se podpo�� v�tven� a vznikne ni���, hust�� habitus. Tento z�sah m�rn� odd�l� kveten�, ale kv�tenstv� b�vaj� pevn�j�� a rostlina l�pe dr�� tvar. Vysok� kultivary reaguj� na �ez dob�e, zat�mco z�kladn� druh z�st�v� po z�sahu p�irozen� st��dm�. Rozchodn�kovce jsou kr�sn� a snadn� na p�stov�n� i v n�dob�ch, kde je nutn� dren�n� vrstva a kde nesm� b�t podmiska, aby ve�ker� nadbyte�n� voda v�dy odtekla. V�t�ina odr�d je pln� mrazuvzdorn� do cca -40 �C, n�kter� snesou je�t� o n�kolik stup�� siln�j�� mr�z a nevy�aduj� zimn� kryt.






































Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)


