Skimmia japonica ssp. reevesiana skimie ��nsk� (sami��)

Skimmia

Rod Skimmia zahrnuje n�kolik m�lo druh� st�lezelen�ch ke�� poch�zej�c�ch z v�chodn� Asie, p�edev��m z Japonska, Koreje, ��ny a oblasti Him�laje. Pat�� do �eledi routovit�ch (Rutaceae), kam pon�kud p�ekvapiv� pat�� nap��klad i citrusy, co� se odr�� ve stavb� kv�t� i v jemn� aromatick�ch listech. V Evrop� ji zn�me od konce 18. stolet� d�ky �v�dsk�mu p��rodov�dci Carlu Peteru Thunbergovi (1743�1828), ��ku Carla Linn�ho a jedn� z kl��ov�ch osobnost� ran�ho pozn�v�n� japonsk� fl�ry. Thunberg pob�val v Japonsku v letech 1775�1776 jako l�ka� Nizozemsk� v�chodoindick� spole�nosti a na z�klad� zde shrom�d�n�ho materi�lu vydal roku 1784 sv� z�sadn� d�lo Flora Japonica, v n�m� byl rod Skimmia a druh Skimmia japonica poprv� v�decky pops�n. Skimmie jsou p�irozenou sou��st� podrostu horsk�ch les�, kde rostou v polost�nu, v hum�zn�ch, kysel�ch p�d�ch s vyrovnanou vlhkost�, a tyto ekologick� n�roky p�edur�ily jejich pozd�j�� vyu�it� v zahrad�ch jako st�lezelen�ch ke�� vhodn�ch do stinn�j��ch parti�.

Rodov� jm�no Skimmia je odvozeno z japonsk�ho lidov�ho n�zvu miyama-shikimi (深山樒), doslova �horsk� �i �divok� shikimi�. Samotn� slovo shikimi se v japon�tin� bez dal��ho up�esn�n� vztahuje p�edev��m k druhu Illicium religiosum, aromatick�mu ke�i tradi�n� spojovan�mu s buddhistick�mi ritu�ly. Toto pojmenov�n� odr�� nejen podobnost list� a v�n� obou rostlin, ale i kulturn� asociace s o�istou, ochranou a klidem, kter� jsou v japonsk� tradici s t�mito aromatick�mi ke�i spojeny. P�enesen�m tohoto n�zvu do v�deck�ho n�zvoslov� Thunberg zachoval p��mou vazbu mezi m�stn�m pojmenov�n�m a botanick�m popisem.

Skimie japonsk� (Skimmia japonica) p�edstavuje kl��ov� druh, kter� si jako prvn� na�el cestu do evropsk�ch zahrad. Jej� p�irozen� are�l zahrnuje Japonsko, Rj�kj� a Filip�ny, s variantami sahaj�c�mi a� k Sachalinu a ji�n�m Kuril�m, patrn� i do ��sti ��ny a na Tchaj-wan. V Evrop� byla p�stov�na ji� v prvn� polovin� 19. stolet�, co� dokl�daj� z�znamy z Kr�lovsk� botanick� zahrady v Kew z roku 1838, �ir�� zahradnick� pozornosti se v�ak do�kala a� po introdukci z Japonska, kterou roku 1861 zajistil Robert Fortune pro �kolku Standish & Co. Prvn� vlna nad�en� vyvrcholila ocen�n�m p�i vystaven� plod�c�ch rostlin v roce 1864, brzy ale p�i�lo roz�arov�n�, kdy� mnoh� distribuovan� rostliny �neplnily slib� kr�sn�ch plod�. P���ina nebyla v p�stitelsk� chyb�, n�br� v biologii druhu � dvoudomosti, o n� tehdy v�d�l jen m�lokdo. Obecn� p�ijata byla a� po Mastersov� studii skimmi� z roku 1889. Skimie si tak v evropsk�ch zahrad�ch na�la m�sto sp�e jako nositelka klidu ne� jako v�stavn� solit�r. P�sob� jako tich�, st�l� pozad� pod korunami strom� a velk�ch ke��, kde navozuje atmosf�ru bl�zkou zenov�mu pojet� zahrady, v n�m� je harmonie, vyv�enost a trv�n� d�le�it�j�� ne� okam�it� dojem.