Spiraea japonica 'GOLD MOUND' tavoln�k japonsk�
Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)Spiraea
Rod Spiraea, �esky tavoln�k (nepl�st s tavolou nebo tavoln�kovcem) popsal u� Carl Linn� roku 1753 v d�le Species Plantarum. Samotn� n�zev rodu poch�z� z �eck�ho slova speira � �v�nec� � a odkazuje na jemn� uspo��d�n� kv�t�, kter� se skl�daj� do v�ncovit�ch chochol�k�. Tavoln�ky zahrnuj� kolem sedmdes�ti druh� opadav�ch ke�� roz���en�ch v m�rn�m p�smu severn� polokoule. Botanici je tradi�n� rozd�luj� do t�� skupin podle typu kv�tenstv�: salicifolia group s koncov�mi latami, japonica group s ploch�mi chochol�ky a canescens group s jednodu���mi chochol�ky na kr�tk�ch postrann�ch v�honech. V�hodou tohoto �len�n� je p�ehlednost � zahradn�k snadno odvod� term�n kveten� i zp�sob �ezu. Nev�hodou je jeho um�lost: hranice nejsou v�dy jasn� a hybridy mezi skupinami klasifikaci komplikuj�. P�esto toto �len�n� pom�h� orientovat se v bohat�m sortimentu a zjednodu�uje praktick� rozhodov�n�. Tavola (Physocarpus) i tavoln�kovec (Sorbaria) pat�� stejn� jako tavoln�k do �eledi r��ovit�ch, ale tvo�� samostatn� rody � jsou tedy p��buzn�, av�ak odli�n� linie s vlastn�mi znaky a vyu�it�m.
Tavoln�ky se staly zn�m� nejen d�ky kr�se, ale i d�ky chemick�m l�tk�m, kter� z nich byly izolov�ny � salicyl�ty, je� se staly z�kladem pro aspirin � jeden z nejzn�m�j��ch l�k� modern� historie, jeho� ��inky proti bolesti, hore�ce a z�n�t�m z�sadn� ovlivnily medic�nu 20. stolet�. Prvn� introdukce spirej� do evropsk�ch zahrad prob�haly u� v 18. a 19. stolet�, kdy se z ��ny a Japonska dov�ely nov� druhy. V Anglii a Francii se rychle staly m�dn�mi ke�i, proto�e nab�zely bohat� kveten� a nen�ro�nost. Modern� v�zkumy nav�c ukazuj�, �e komplex Spiraea japonica je kl��em k pochopen� evoluce v�chodoasijsk� fl�ry: genetick� studie odhalily, �e se za�al diferencovat u� v ran�m mioc�nu p�ed v�ce ne� 20 miliony let. Vznikly t�i evolu�n� jednotky s unik�tn�mi typy diterpenoidn�ch alkaloid�, kter� se v�ou na konkr�tn� oblasti � Hengduan Mountains, centr�ln� ��nu a v�chodn� ��nu. Japonsk� populace se formovaly d�ky pevninsk�mu mostu asi p�ed 6,7 miliony let a od t� doby si udr�uj� stabiln� demografii. Tento v�voj ukazuje, jak se tavoln�ky staly sou��st� �ir��ho p��b�hu geologick� a botanick� historie v�chodn� Asie.
Tavoln�k Gold Mound (Zlat� kope�ek) je k��enec mezi odr�dami Alpina a Goldflame. Od prvn�ho rodi�e z�skal zakrsl� charakter, od druh�ho n�padn� zlato�lutou barvu list�. V �ervnu a �ervenci kvete drobn�mi chochol�ky sv�tle r��ov�ch kv�t� na pozad� sv�tiv� �lut�ch, ov�ln� elip�it�ch list�, je� v hork�m l�t� m�rn� tmavnou do sv�tle �lutozelen�. Na podzim nab�z� n�padnou zm�nu do ohniv� oran�ov�ch a rud�ch odst�n�. Po odkv�tu je nejl�pe rostlinu lehce sest�ihnout, aby se netvo�ily semen�ky a rostlina z�stala �ist� a p�kn�. Roste hust� a dob�e se v�tv�.
Posledn� revize 04-02-2014
Tavoln�k japonsk� pat�� mezi nejspolehliv�j�� a z�rove� nejm�n� n�ro�n� okrasn� ke�e � my jej �ad�me do skupiny tzv. blbuvzdorn�ch. Dob�e prosp�v� na pln�m slunci i v polost�nu, nejbohat�� kv�tenstv� a barvy list� v�ak m� na slunn�m stanovi�ti. P�da m��e b�t b�n� zahradn� nebo i hor�� � sm�s zbytk� po stavb�ch a dovezen� zeminy, sn�� sucho i kr�tkodob� podm��en�, tak�e poroste i ve st�edn� t�k�m j�lu; nen� nutn� vysok� �rodnost ani zvl�tn� p��prava. Ale v dobr� zemi s pravidelnou z�livkou bude nejhez�� a d�le a opakovan� pokvete. Ko�enov� syst�m je kompaktn�, proto se dob�e p�stuje i v n�dob�ch. �ez se prov�d� na ja�e, proto�e kvete na nov�m d�ev�; zkr�cen� v�hon� podpo�� hustotu a bohat� kveten�, odstran�n� odkvetl�ch chochol�k� m��e p�in�st druh� kveten� v pozdn�m l�t�. Hnojen� nen� nutn�, ale je mo�n� zjara po nara�en� list�. Druh je odoln� v��i lesn� zv��i, netoxick� pro dom�c� i hospod��sk� zv��ata a velmi mrazuvzdorn�, sn�� pokles teplot a� k �34 �C, tak�e nevy�aduje ��dnou zimn� ochranu.
