Home > Katalog > Spiraea japonica 'Tracy' DOUBLE PLAY� BIG BANG
2323, 2160, 2162
Ilustra�n� foto.
spiraea japonica Double Play Big Bang spiraea japonica Double Play Big Bang spiraea japonica Double Play Big Bang spiraea japonica Double Play Big Bang spiraea japonica Double Play Big Bang spiraea japonica Double Play Big Bang spiraea japonica Double Play Big Bang spiraea japonica Double Play Big Bang spiraea japonica Double Play Big Bang spiraea japonica Double Play Big Bang spiraea japonica Double Play Big Bang spiraea japonica Double Play Big Bang spiraea japonica Double Play Big Bang

Spiraea japonica 'Tracy' DOUBLE PLAY� BIG BANG tavoln�k japonsk�

vzr�st
st�edn� ke�
b�n� v��ka
0,6-0,9m
b�n� ���ka
0,6-0,9m
kategorie list
listnat� opadav�
barva list�
r�znobarevn�: oran�ov� a sv�tle zelen� a rud�
kategorie kv�t
n�padn� kv�ty
barva kv�t�
r��ov�
doba kveten�
�erven-srpen
n�roky na slunce
slunce a polost�n
n�roky na p�du
jak�koli (od kysel� po z�saditou)
USDA z�na (nejni���)
4   (do -34�C)
k�d zimn� ochrany
 
pro z�ny 5+6
K�d zimn� ochrany z�na 5+6
pro z�nu 7
K�d zimn� ochrany z�na 7
mykorhizn� p��pravek
za�azena do kategori�

Spiraea

Rod Spiraea, �esky tavoln�k (nepl�st s tavolou nebo tavoln�kovcem) popsal u� Carl Linn� roku 1753 v d�le Species Plantarum. Samotn� n�zev rodu poch�z� z �eck�ho slova speira � �v�nec� � a odkazuje na jemn� uspo��d�n� kv�t�, kter� se skl�daj� do v�ncovit�ch chochol�k�. Tavoln�ky zahrnuj� kolem sedmdes�ti druh� opadav�ch ke�� roz���en�ch v m�rn�m p�smu severn� polokoule. Botanici je tradi�n� rozd�luj� do t�� skupin podle typu kv�tenstv�: salicifolia group s koncov�mi latami, japonica group s ploch�mi chochol�ky a canescens group s jednodu���mi chochol�ky na kr�tk�ch postrann�ch v�honech. V�hodou tohoto �len�n� je p�ehlednost � zahradn�k snadno odvod� term�n kveten� i zp�sob �ezu. Nev�hodou je jeho um�lost: hranice nejsou v�dy jasn� a hybridy mezi skupinami klasifikaci komplikuj�. P�esto toto �len�n� pom�h� orientovat se v bohat�m sortimentu a zjednodu�uje praktick� rozhodov�n�. Tavola (Physocarpus) i tavoln�kovec (Sorbaria) pat�� stejn� jako tavoln�k do �eledi r��ovit�ch, ale tvo�� samostatn� rody � jsou tedy p��buzn�, av�ak odli�n� linie s vlastn�mi znaky a vyu�it�m.

Tavoln�ky se staly zn�m� nejen d�ky kr�se, ale i d�ky chemick�m l�tk�m, kter� z nich byly izolov�ny � salicyl�ty, je� se staly z�kladem pro aspirin � jeden z nejzn�m�j��ch l�k� modern� historie, jeho� ��inky proti bolesti, hore�ce a z�n�t�m z�sadn� ovlivnily medic�nu 20. stolet�. Prvn� introdukce spirej� do evropsk�ch zahrad prob�haly u� v 18. a 19. stolet�, kdy se z ��ny a Japonska dov�ely nov� druhy. V Anglii a Francii se rychle staly m�dn�mi ke�i, proto�e nab�zely bohat� kveten� a nen�ro�nost. Modern� v�zkumy nav�c ukazuj�, �e komplex Spiraea japonica je kl��em k pochopen� evoluce v�chodoasijsk� fl�ry: genetick� studie odhalily, �e se za�al diferencovat u� v ran�m mioc�nu p�ed v�ce ne� 20 miliony let. Vznikly t�i evolu�n� jednotky s unik�tn�mi typy diterpenoidn�ch alkaloid�, kter� se v�ou na konkr�tn� oblasti � Hengduan Mountains, centr�ln� ��nu a v�chodn� ��nu. Japonsk� populace se formovaly d�ky pevninsk�mu mostu asi p�ed 6,7 miliony let a od t� doby si udr�uj� stabiln� demografii. Tento v�voj ukazuje, jak se tavoln�ky staly sou��st� �ir��ho p��b�hu geologick� a botanick� historie v�chodn� Asie.

Popis rostliny

Jm�no odr�dy tavoln�ku BIG BANG znamen� Velk� t�esk a odkazuje na v�buch barev jeho list� p�i ra�en�. Zjara to za��n� v syt� oran�ov�ch barv�ch, kter� sv�tlaj� do pist�ciov� zelen�, zat�mco nov� ra��c� listy jsou cihlov� �erven� a� mahagonov�. V l�t�, od �ervna do �ervence, se na konc�ch v�hon� objevuj� velk�, plo�e rozlo�en� chochol�ky syt� r��ov�ch kv�t�, kter� pat�� k nejv�t��m v r�mci cel�ho rodu � dosahuj� 15 a� 20 cm. Habitus ke�e je kompaktn�, kulovit�, dosahuje p�ibli�n� 60�90 cm v��ky a podobn� ���ky, co� z n�j �in� ide�ln� ke� pro men�� zahrady i m�stskou zele�. Oproti p�vodn�mu druhu se vyzna�uje v�razn� pest�ej��m olist�n�m a masivn�j��mi kv�tenstv�mi, a proto�e zjara ra�� mezi prvn�mi listn��i, nab�dne syt� barvy mnohem d��ve, ne� se cel� p��roda probud� po zimn�m sp�nku. 

Tento kultivar byl vy�lecht�n v USA v r�mci s�rie Double Play�, kter� se zam��uje na spojen� atraktivn�ho olist�n� s bohat�m kveten�m. Je chr�n�n americk�m patentem USPP 21,588 z roku 2010. Autorem kultivaru je v�hlasn� americk� �lechtitel Timothy D. Wood ze Spring Meadow Nursery. Jeho rostliny se staly ambasadory modern� zahradn� kultury � od hortenzie �Limelight� po tavolu �Summer Wine��, kter� dnes zdob� parky a zahrady po cel�m sv�t�. Rovn� �lecht� ab�lie, kaliny, vajg�lie, pustoryly, ruje, ale i cyp�i�ky, zeravy, jalovce a tisy. Jeho jm�no najdete pod v�ce ne� 400 rostlinn�ch patent� a d�ky jeho pr�ci se okrasn� ke�e z USA roz���ily do glob�ln�ho sortimentu a ovlivnily estetiku ve�ejn� i soukrom� zelen� po cel�m sv�t�.

Spiraea se za�ala ve velk�m vysazovat do park� a ve�ejn�ch prostranstv� u� koncem 19. stolet�, zejm�na v Evrop� a Severn� Americe, kdy se hledaly spolehliv�, nen�ro�n� ke�e pro m�stskou zele�. Japanese spiraea byla do USA introdukov�na kolem roku 1870 a rychle se roz���ila v severov�chodn�ch st�tech. Plusy jsou z�ejm�: dlouh� obdob� kv�tu, odolnost v��i zne�i�t�n�, snadn� �dr�ba, mo�nost p�esazen� i po del�� dob� a nen�ro�n� ko�enov� syst�m. Nev�hodou je, �e v n�kter�ch oblastech USA, zejm�na v Appala�sk�m regionu a na severov�chod�, se stala invazn� � osidluje louky, lesn� sv�tliny a vytla�uje p�vodn� druhy, p�i�em� semena vydr�� v p�d� mnoho let. V Evrop� a jej�ch zahrad�ch v�ak z�st�v� cen�n�m ke�em, kter� lze vyu��t jako barevn� solit�r nebo v kombinaci s tmavolist�mi d�evinami, nap��klad s d�i���lem (Berberis thunbergii) �i bezy (Sambucus nigra) a funguje i jako zjemn�n� mezi st�lezelen�mi d�evinami s ko�ovit�mi listy. V soukrom�ch zahrad�ch doporu�uji vyh�bat se �adov�m (plotov�m) a skupinov�m (plo�n�m) v�sadb�m, kter� by mohly p�ipom�nat m�stskou zele�.

Posledn� revize 17-11-2025

P�stebn� n�roky a p��e

Tavoln�k japonsk� pat�� mezi nejspolehliv�j�� a z�rove� nejm�n� n�ro�n� okrasn� ke�e � my jej �ad�me do skupiny tzv. blbuvzdorn�ch. Dob�e prosp�v� na pln�m slunci i v polost�nu, nejbohat�� kv�tenstv� a barvy list� v�ak m� na slunn�m stanovi�ti. P�da m��e b�t b�n� zahradn� nebo i hor�� � sm�s zbytk� po stavb�ch a dovezen� zeminy, sn�� sucho i kr�tkodob� podm��en�, tak�e poroste i ve st�edn� t�k�m j�lu; nen� nutn� vysok� �rodnost ani zvl�tn� p��prava. Ale v dobr� zemi s pravidelnou z�livkou bude nejhez�� a d�le a opakovan� pokvete. Ko�enov� syst�m je kompaktn�, proto se dob�e p�stuje i v n�dob�ch. �ez se prov�d� na ja�e, proto�e kvete na nov�m d�ev�; zkr�cen� v�hon� podpo�� hustotu a bohat� kveten�, odstran�n� odkvetl�ch chochol�k� m��e p�in�st druh� kveten� v pozdn�m l�t�. Hnojen� nen� nutn�, ale je mo�n� zjara po nara�en� list�. Druh je odoln� v��i lesn� zv��i, netoxick� pro dom�c� i hospod��sk� zv��ata a velmi mrazuvzdorn�, sn�� pokles teplot a� k �34 �C, tak�e nevy�aduje ��dnou zimn� ochranu.

VELIKOSTI A CENY
MOMENT�LN� NEN� V PRODEJI
RYCHL� N�HLED CEN A VELIKOST�
MOMENT�LN� NEN� V PRODEJI
×
Produkt byl p�id�n do ko��ku