Stokesia laevis 'MEGA MELS' stok�sie
Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)Stokesia
Stok�sie hladk�, jedin� druh sv�ho rodu v �eledi hv�zdnicovit�ch, poch�z� z jihov�chodn� ��sti Spojen�ch st�t� americk�ch � p�irozen� roste od Severn� Karol�ny p�es Floridu a� po Louisianu, nej�ast�ji na kysel�ch, dob�e odvodn�n�ch p�d�ch vlhk�ch luk, borov�ch savan a pob�e�n�ch pl�n�. Poprv� ji v�decky popsal britsk� botanik John Hill v roce 1768 pod n�zvem Carthamus laevis, na z�klad� materi�lu dovezen�ho z pob�e�n�ch oblast� Karol�n. Pozd�ji, v roce 1789, francouzsk� botanik Charles Louis L�H�ritier de Brutelle vytvo�il rod Stokesia na po�est anglick�ho l�ka�e a botanika Jonathana Stokese (1755�1831), �lena Linnean Society a spolupracovn�ka Williama Witheringa. Botanicky pat�� do kmene Vernonieae a je tedy bl�zce p��buzn� rodu Vernonia (�elezn�k).
Do Evropy se stok�sie dostala u� v 19. stolet� a rychle si na�la cestu do v�znamn�ch botanick�ch zahrad a reprezentativn�ch park�. Koncem 19. stolet� byla p�stov�na v kr�lovsk�ch zahrad�ch v Kew i v pa��sk�m Jardin des Plantes, pozd�ji se objevila v berl�nsk� botanick� zahrad� a b�hem meziv�le�n�ho obdob� byla sou��st� kolekce �Nordamerikanische Stauden�. Ani �esko nez�stalo pozadu � podle invent��� z 30. let 20. stolet� zdobila z�meck� park v Krom���i, kde byla vysazena v tzv. �americk�m koutku� spolu s dal��mi severoamerick�mi druhy. Ve 20. stolet� si z�skala doporu�en� anglick� Kr�lovsk� zahradnick� spole�nosti (RHS) a roz���ila se do dal��ch evropsk�ch zahrad, kde dodnes p�edstavuje exotick�, ale spolehliv� prvek s dlouhou zahradnickou tradic�.
Mega Mels je a� provokativn� velkokv�t� odr�da stok�sie od nizozemsk�ho �lechtitele Adrianus van Heesbeena. Tvo�� 10 a� 12! cm �irok� kv�ty syt� namodrale levandulov� barvy, kterou mimochodem roku 2022 spole�nost Pantone vyr�b�j�c� barevn�ky vyhl�sila barvou roku a nazvala ji Very Peri. Tvar kv�t� p�ipom�n� velkou chrpu nebo korunku bodl�ku, proto�e okv�tn� pl�tky jsou bohat� a jemn� st��han�. I kdy� kv�t�m trv� p�r dn�, ne� se dokonale rozvinou, �ek�n� je odm�n�no fantastick�mi kv�ty s dlouho �ivotnost�, d�ky �emu� se pou��v� i jako �ezan� kv�tina. Listy jsou st�edn� zelen�, �zce kopinat�, v p��zemn� r��ici velmi dlouh� a pod�l stonk� v�razn� krat��, co� rostlin� dod�v� jemn�j�� efekt. Kvete od srpna a� do podzimu na stonc�ch o v��ce 40-50 cm. Odstra�ov�n� zavadl�ch kv�t� prodlou�� kveten�, proto�e se rostlina nevysiluje tvorbou semen. Mega Mels z�skala naprosto zaslou�en� bronzovou medaili na presti�n�m veletrhu novinek Plantarium v roce 2019.
Ve v�sadb�ch se v�born� kombinuje s dal��mi suchomiln�mi a slunnomiln�mi druhy, kter�m prosp�v� ob�asn� z�livka nav�c nebo p�irozen� d隝. Skv�le se hod� k �alv�j�m, t�apatkovk�m, rudbeki�m, kr�snoo�k�m, hlav���m �i ni���m okrasn�m trav�m, kter� podtrhnou jej� jemn� habitus. Efektn� je i spojen� s vy���mi rozchodn�ky s podzimn�mi kv�ty a odli�n�mi barvami list� � ty nav�c ra�� u� brzy zjara, kdy stok�sie je�t� sp�, a pom�haj� tak prodlou�it atraktivitu z�honu. V p��rodn� lad�n�ch kompozic�ch se uplatn� i vedle levandule, �eb���k�, nev�stina z�voje a perovski�, kde spole�n� vytv��ej� pestr� a pro opylova�e l�kav� porost.
Posledn� revize 08-09-2019; 01-09-2025
Stok�sii dop�ejte stanovi�t� na pln�m slunci a v�born� odvodn�nou p�du, aby jej� ko�eny v zim� neuhn�valy. V oblastech s t잚� p�dou je vhodn� p�idat �t�rk nebo p�sek pro zlep�en� dren�e. Na zimu rostlinu chra�te such�m mul�em (chvoj�, sl�ma, such� netlej�c� listy o�e��ku), zvl v oblastech s holomrazy. Na ja�e po odezn�n� v�ech mraz� p�dy odstra�te zimn� kryt a sest�ihn�te such� listy t�sn� nad r��ic�. B�hem vegetace udr�ujte rovnom�rnou vlhkost, zejm�na p�i zako�e�ov�n�, a pravideln� odstra�ujte odkvetl� �bory, ��m� podpo��te dal�� kveten� a� do podzimu. Star�� trsy je vhodn� jednou za n�kolik let na za��tku podzimu rozd�lit, aby z�staly vit�ln�. Mrazuvzdornost je ov��ena p�ibli�n� do cca �28 �C, v chladn�j��ch poloh�ch je proto zimn� kryt� doporu�en�.
