.jpg)
Verbena bonariensis 'LOLLIPOP' spor�� argentinsk�
Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)Verbena
Spor�� je zn�m� a hojn� vyu��van� trvalka �i p�es�vac� jednoletka, kter� ob�vala na�i planetu u� v obdob� t�etihor, tedy p�ed des�tkami mili�n� let. Dok�ete si p�edstavit, jak mezi jejich stonky ��hal na ko�ist t�eba �avlozub� tygr a naopak jako celodenn� pastvu je mohli m�t prehistori�t� kon� �i mastodonti a mamuti? V�dci se domn�vaj�, �e rod verbena toti� vznikl na �zem� dne�n� Ji�n� Ameriky v obdob� eoc�nu (56�34 mil. let zp�t) a velmi se roz���ila v obdob� oligoc�nu (34�23 mil. let zp�t), kdy se klima jen lehce �ochladilo�, st�le bylo tropick�, ale za�alo b�t su���, co� pomohlo rozvoji spor��e, kter�mu sucho sv�d�� v�ce a d�ky tzv tropick�m most�m se p�ed 3 mili�ny dostal i na �zem� Severn� Ameriky.
Spor�� argentinsk� poch�z� z n�inat�ch oblast� Ji�n� Ameriky, zejm�na kolem Buenos Aires � odtud i v�deck� druhov� jm�no bonariensis. Druh byl pops�n v 18. stolet� a postupn� si na�el cestu do evropsk�ch i severoamerick�ch zahrad, kde se stal nepostradatelnou sou��st� p��rodn�ch kompozic ve stylu �new perennial movement�. Jeho schopnost p�izp�sobit se r�zn�m stanovi�t�m i dlouh� doba kveten� z n�j ud�laly obl�benou trvalku p�edev��m pro mot�l� a stepn� z�hony.
Odr�du Lollipop spor��e argentinsk�ho vy�lechtila Elizabeth Dahlheimer ve spolupr�ci s firmou Aris Horticulture Inc., s�dl�c� v Barbertonu v Ohiu v USA. Tato spole�nost, zalo�en� ji� v roce 1902 (p�vodn� jako Yoder Brothers), se specializuje na mno�en�, �lecht�n� a v�voj kompaktn�ch, odoln�ch a bohat� kvetouc�ch trvalek i letni�ek. P�esto�e je firma i tato odr�da z USA, paradoxn� je patentov� chr�n�na jinde: v Evrop� (PBR �. 31589 z roku 2012), Velk� Brit�nii a Japonsku.
Spor�� Lollipop je vzp��men� vytrval� bylina s tenk�mi stonky zakon�en�mi bohat�mi hl�vkami fialov�ch kv�tk�, kter� se nad z�honem vzn�ej� jako jemn� opar. D�ky tomu z�skala pov�st �pr�svitn� trvalky�, kter� v�sadbu nezat��, ale pozvedne. Na rozd�l od botanick�ho druhu, kter� m��e dor�stat v��ky p�es 120 cm, je Lollipop kompaktn� a� zakrsl� � dor�st� jen kolem 50�60 cm. D�ky tomu je ide�ln� volbou do men��ch v�sadeb, n�dob (sezonn�ch) i do pop�ed� z�hon�. Zachov�v� si v�echny p�ednosti druhu: kvete fialov�, bohat� a velmi dlouho (od �ervna do ��jna), a je neodolateln� pro mot�ly, �mel�ky i jin� hmyz v�etn� mnoha mot�l� i fale�n�ho kolib��ka � dlouhozobky sv�zelov�. Jej� anglick� odr�dov� jm�no �L�z�tko� velmi p�esn� vystihuje vzhled: kulat� kv�tn� hlavi�ky na tenk�ch stonc�ch vypadaj� jako sladkosti zap�chnut� do zelen� mozaiky list�.
Listy jsou tmav� zelen�, �zce kopinat� a� podlouhl�, s v�razn� pilovit�m okrajem a velmi hrubou texturou. Takov� arzen�l si z�ejm� vybudovaly, aby je p��li� ne�rala divok� zv�� v m�stech jejich p�irozen�ho v�skytu. Vyr�staj� vst��cn� na �ty�hrann�ch, drsn� chlupat�ch lodyh�ch a zde jsou soust�ed�ny sp�e v doln� ��sti rostliny, zat�mco horn� ��sti stonk� z�st�vaj� p�ev�n� bezlist�. T�m se rostlina st�v� vzdu�nou a elegantn� z�rove� a skv�le se hod� do kompozic s ni���mi i vy���mi trvalkami. V�born� vypad� nap��klad s t�apatkovkami (echinacea), �antou (nepeta), kr�snoo�ky (coreopsis), perovski� (perovskia), rudbeki� (rudbeckia) a t�eba i sv��kovci (gaura).
Posledn� revize 22-06-2025
Spor�� miluje such� a� rumi�tn� podm�nky � skalnat� podlo��, skalky, p��kopy, n�spy a z�hony s velmi propustnou p�dou. Nesn�� p�emok�en�, proto se doporu�uje v�sadba do leh��ch p�d nebo m�rn� vyv��en�ch z�hon�. Nez�le�� mu na pH p�dy a poroste v�hradn� na slunci. Hnojen� nevy�aduje. Rostlina nen� jedovat� a je obecn� pova�ov�na za bezprobl�movou z hlediska alergi� i bezpe�nosti dom�c�ch zv��at. Z�rove� nechutn� b�n�m likvid�tor�m zahradn� zelen�, jako jsou jeleni �i zaj�ci. V na�ich podm�nk�ch zvl�d� mrazy a� do p�ibli�n� �23 �C. V tuh�ch zim�ch m��e namrzat, ale zpravidla se snadno obnovuje bu� v�sevem, nebo p�e��vaj�c�mi ko�enov�mi ��stmi. Ob�as se m��e samovoln� vysemenit � velmi jemn� a nikoli invazn�. Nen� vhodn� pro celoro�n� p�stov�n� v n�dob�ch venku. V zim� trp� mrazem z boku a �patn�m odtokem vody, co� v�razn� zkracuje jej� �ivotnost.
