Veronica austriaca 'KNALLBLAU' rozrazil rakousk�
Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)Veronica
Rod rozrazil � Veronica pat�� k nejpo�etn�j��m a z�rove� nejrozmanit�j��m skupin�m kvetouc�ch rostlin m�rn�ho p�sma. Zahrnuje n�kolik stovek druh� roz���en�ch t�m�� po cel�m sv�t�, od alp�nsk�ch luk p�es lesn� podrosty a� po such� stepi a pob�e�n� sk�ly. Botanicky byl rod pops�n v 18. stolet� Carlem Linn�m, kter� p�evzal u� zaveden� jm�no spojen� s legendou o svat� Veronice. Ta podala Je��ovi b�hem jeho t�k� pouti do Golgoty kousek pl�tna, j�m� si mohl set��t pot a krev z obli�eje. Na l�tce se m�l z�zra�n� otisknout jeho obraz, takzvan� vera icon, tedy �prav� obraz�, a pr�v� tento motiv v�rn�ho, necht�n�ho otisku skute�nosti se v p�edmodern� botanice symbolicky p�enesl i na rozrazily, jejich� drobn�, jasn� vykreslen� kv�ty byly vn�m�ny jako dob�e �iteln� a nevy�aduj�c� p�ikr�len�.
Rozrazil rakousk� je n� dom�c� st�edoevropsk� druh, kter� poch�z� z oblast� dne�n�ho Rakouska, Ma�arska, Slovenska, �eska a Balk�nu. Jeho domovem jsou such�, slunn� svahy, skaln� stepi a lesostepi, kter� byly po stalet� formov�ny pastvou, se�� a tradi�n�m hospoda�en�m, a vytvo�ily tak otev�en� stanovi�t� s bohatou stepn� fl�rou. Jeho zrod se odhaduje na postglaci�ln� obdob� p�ed 10�12 tis�ci lety a dodnes ukazuje m�sta, kde se po tis�cilet� st��dala pastva a se�, p��padn� byla krajina ponech�na sv�mu osudu � nebo� si ne��d� pra��dnou p��i. Tam, kde tato m�sta dnes miz�, miz� z voln� p��rody i on a st�huje se do udr�ovan�ch zahrad a m�stsk�ch v�sadeb, kde jsou v�t�ny jeho nen�ro�nost na p�stov�n� i odolnost v��i chud��m p�d�m a nedostatku z�vlahy. P�esto�e dnes existuje �ada kr�sn�ch kultivar�, st�le si dok�e udr�et charakter prost� a neok�zal� trvalky, kter� propojuje divokou p��rodu sv�ho p�vodn�ho domova s dom�c�mi v�sadbami, je� tato prost�ed� �asto imituj�.
Knallblau pat�� mezi ran�j�� odr�dy rozrazilu rakousk�ho a p�edstaven byl roku 1950. Vykv�t� ji� koncem kv�tna, obvykle na dobu 4-6 t�dn�, a nese syt� bou�kov� modr� kv�ty uspo��dan� ve vzp��men�ch klasovit�ch kv�tenstv�ch, v nich� se nov� poupata postupn� tvo�� sm�rem vzh�ru; d�lka kveten� z�vis� na st��� a vitalit� rostliny. Kv�ty jsou atraktivn� pro mot�ly. P�ed kv�tem i po odkv�tu rostlinu zdob� v�razn� listy, kter� tvarem lehce p�ipom�naj� listy o�echoplodc� � jsou �iroce ov�ln� a� srd�it�, p�i okraj�ch n�padn� pilovit�, sv�e zelen� a leskl�. Nevon� ani listy, ani kv�ty. Rostlina tvo�� hust� a bohat� trsy, kter� v dob� kveten� p�itahuj� pozornost mnoha kolemjdouc�ch.
Odr�da Knallblau je spojena se jm�nem Karla Foerstera, jedn� z nejv�znamn�j��ch osobnost� evropsk�ho zahradnictv� 20. stolet�. N�meck� �lechtitel, zahradn�k a myslitel trvalkov�ch v�sadeb se proslavil p�edev��m v�b�rem a �lecht�n�m dlouhov�k�ch, odoln�ch rostlin, kter� obst�ly nejen v zahrad�ch, ale i v krajin�. Jeho pr�ce byla zalo�ena na hlubok�m porozum�n� p�irozen�m spole�enstv�m a na p�esv�d�en�, �e dobr� zahrada m� b�t udr�iteln�, �iteln� a kr�sn� i bez nadm�rn� p��e. Pr�v� v tomto duchu vznikla v polovin� 20. stolet� i odr�da Knallblau jako trvalka pevn� zako�en�n� v m�st� i �ase. Dodnes je pova�ov�na za klasickou odr�du, kter� nese Foerster�v rukopis jednoduchosti, spolehlivosti a trval� hodnoty.
Posledn� revize 07-06-2019; 27-12-2025
Na p�stov�n� je rozrazil rakousk� nen�ro�n� a dlouhov�k�. Nejl�pe prosp�v� na pln�m slunci v dob�e propustn�, sp�e su��� p�d� � �patn� sn�� dlouhodob� zamok�en�, zejm�na v zim�. Jedin�, co pom�h� sp�e jeho vzhledu ne� praktick�mu r�stu, je ost��h�n� cel�ho trsu a� k zemi t�sn� po odkv�tu, ��m� jej zmlad�te a do konce vegeta�n� sez�ny nem�te v zahrad� unaven� odkvetl� trs, ale p�kn� a hust� kope�ek drobn�ch, sv�e zelen�ch list�. Je spolehliv� mrazuvzdorn� minim�ln� do −34 �C, tak�e bez probl�m� p�ezimuje i v chladn�j��ch oblastech st�edn� Evropy. P�stov�n� v n�dob�ch je mo�n�, vy�aduje v�ak velmi dobrou dren� a sp�e miner�ln� substr�t; n�doby je vhodn� um�stit na chr�n�n�, such� m�sto, aby v zim� nedoch�zelo k p�emok�en� ko�enov�ho balu.
