Veronica 'BABY BLUE' rozrazil klasnat�
Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)Veronica
Rod rozrazil � Veronica pat�� k nejpo�etn�j��m a z�rove� nejrozmanit�j��m skupin�m kvetouc�ch rostlin m�rn�ho p�sma. Zahrnuje n�kolik stovek druh� roz���en�ch t�m�� po cel�m sv�t�, od alp�nsk�ch luk p�es lesn� podrosty a� po such� stepi a pob�e�n� sk�ly. Botanicky byl rod pops�n v 18. stolet� Carlem Linn�m, kter� p�evzal u� zaveden� jm�no spojen� s legendou o svat� Veronice. Ta podala Je��ovi b�hem jeho t�k� pouti do Golgoty kousek pl�tna, j�m� si mohl set��t pot a krev z obli�eje. Na l�tce se m�l z�zra�n� otisknout jeho obraz, takzvan� vera icon, tedy �prav� obraz�, a pr�v� tento motiv v�rn�ho, necht�n�ho otisku skute�nosti se v p�edmodern� botanice symbolicky p�enesl i na rozrazily, jejich� drobn�, jasn� vykreslen� kv�ty byly vn�m�ny jako dob�e �iteln� a nevy�aduj�c� p�ikr�len�.
Rozrazil klasnat� je na�� dom�c� evropskou trvalkou, botanicky popsanou ji� v 18. stolet�. V p��rod� roste na such�ch louk�ch, stepn�ch svaz�ch a otev�en�ch str�n�ch Evropy a z�padn� Asie s propustnou p�dou, kde vytv��� pevn�, kompaktn� trsy a kvete ve vzp��men�ch klasech. Pat�� k typick�m z�stupc�m rozrazil� v�zan�ch na pln� sv�tlo a sp�e su��� podm�nky. Klasy kv�t� se objevuj� od za��tku l�ta a d�vaj� rostlin� jasn� �itelnou, vzp��menou siluetu. Pr�v� to ho odli�uje od plaziv�ch �i p�dopokryvn�ch druh� a p�irozen� vyb�z� k dal��mu �lecht�n� i k��en� s p��buzn�mi druhy (V. longifolia, V. incana) pro z�sk�n� del��ch kv�tenstv�, m�rn� odli�n�ch list� nebo i v�t�� tolerance v��i suchu. Kombinace jeho jednoduchosti a p�irozen� kr�sy mu zajistila dlouholetou popularitu ve venkovsk�ch a p��rodn� lad�n�ch zahrad�ch a v Anglii se stal dokonce ofici�ln� kv�tinou hrabstv� Montgomeryshire ve Walesu, kde symbolizuje otev�enou krajinu a tradi�n� hospoda�en�.
Baby Blue je p�ekr�sn� modr� rozrazil od nizozemsk�ho �lechtitele Waltera Bloma. Tvo�� n�zk�, dokonale vyrovnan� trs hust� v�tven�ch stonk�, na jejich� vrcholc�ch se v l�t� otev�r� mno�stv� kr�tk�ch, syt� modr�ch klas�, z���c�ch zahradou od r�na a� do soumraku. Hlavn� d�ky subtiln�j��m list�m p�sob� jemn�ji ne� klasnat� rozrazily, ale kvete s ne�ekanou vytrvalost� � od za��tku l�ta a� do podzimu, pokud odkvetl� kv�ty pravideln� odstra�ujete. D�ky sv� kompaktnosti, hust�mu olist�n� a mimo��dn� vitalit� pat�� k nejspolehliv�j��m n�zk�m rozrazil�m pro modern� trvalkov� v�sadby i p�stov�n� v n�dob�ch. Odr�da byla patentov�na roku 2009 pod ��slem PP20198.
Proto�e se jedn� o k��nce mezi V. spicata � V. austriaca, spojuje to nejlep�� z obou rodi��: kompaktn�, hust� habitus a dlouh� kveten� po vzoru spicaty, ale z�rove� nen�ro�nost, odolnost a schopnost rychle zaplnit prostor, kterou p�in�� austriaca. Nejl�pe vynikne v pop�ed� trvalkov�ch z�hon�, na slunn�ch skalk�ch nebo v n�dob�ch, kde vytv��� n�zk� modr� boch�nky na dlouh� obdob�. Vyhovuj� mu pln� oslun�n� stanovi�t� a propustn�, sp�e su��� p�da, v n� se chov� spolehliv� a bez�dr�bov�. D�ky sv� vitalit� a ochot� opakovat kveten� je ide�ln� volbou pro modern� v�sadby, kter� pot�ebuj� dlouhodob� barevn� efekt bez n�ro�n� p��e.
Posledn� revize 13-06-2020; 29-12-2025
Rozrazil klasnat� a jeho hybridy pat�� mezi nen�ro�n� a dlouhov�k� trvalky, kter� se nejl�pe uplatn� na pln�m slunci a v propustn�, sp�e su��� p�d�. V dob� r�stu mu vlhko d�l� dob�e, ale nesn�� p�emok�en� � b�hem l�ta m��e trp�t padl�m a p�i zimn�m p�emok�en� doch�z� k zahn�v�n� ko�en�, zato dob�e zvl�d� sucho i letn� horka. U v�t�iny odr�d doporu�ujeme po odkv�tu stonky sest�ihnout a� k zemi, ��m� se podpo�� nov� ra�en� a �asto i opakovan�, slab�� kveten�. V�jimkou jsou kultivary, u nich� je v�slovn� uvedeno, �e remontuj� i bez �ezu. Druh je pln� mrazuvzdorn� p�ibli�n� do −34 �C a nevy�aduje zvl�tn� p��i ani zimn� ochranu. Lze ho celoro�n� p�stovat i ve venkovn�ch n�dob�ch s v�bornou dren�� ale ob�asnou z�livkou.
.jpg)
