.jpg)
Veronica longifolia 'EVELINE' rozrazil dlouholist�
Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)Veronica
Rod rozrazil � Veronica pat�� k nejpo�etn�j��m a z�rove� nejrozmanit�j��m skupin�m kvetouc�ch rostlin m�rn�ho p�sma. Zahrnuje n�kolik stovek druh� roz���en�ch t�m�� po cel�m sv�t�, od alp�nsk�ch luk p�es lesn� podrosty a� po such� stepi a pob�e�n� sk�ly. Botanicky byl rod pops�n v 18. stolet� Carlem Linn�m, kter� p�evzal u� zaveden� jm�no spojen� s legendou o svat� Veronice. Ta podala Je��ovi b�hem jeho t�k� pouti do Golgoty kousek pl�tna, j�m� si mohl set��t pot a krev z obli�eje. Na l�tce se m�l z�zra�n� otisknout jeho obraz, takzvan� vera icon, tedy �prav� obraz�, a pr�v� tento motiv v�rn�ho, necht�n�ho otisku skute�nosti se v p�edmodern� botanice symbolicky p�enesl i na rozrazily, jejich� drobn�, jasn� vykreslen� kv�ty byly vn�m�ny jako dob�e �iteln� a nevy�aduj�c� p�ikr�len�.
Rozrazil dlouholist� (Veronica longifolia) je na�e dom�c� � evropsk� trvalka, botanicky poprv� popsan� v roce 1753. Pat�� k typick�m rostlin�m vlhk�ch luk a ���n�ch niv st�edn� a severn� Evropy, kde po stalet� tvo�il p�irozenou sou��st hospod��sk� krajiny. Na louk�ch byl cen�n� jako stabiln�, dlouhov�k� trvalka, kter� sn�ela pravideln� se�en� a z�rove� poskytovala potravu opylova��m v obdob� vrcholn�ho l�ta, kdy u� mnoho jin�ch lu�n�ch druh� odkvetlo. Jeho v�razn� klasovit� kv�tenstv� pat�� k obl�ben�m zdroj�m nektaru pro �mel�ky, samot��sk� v�ely i mot�ly a dodnes je pova�ov�n za indik�tor zachoval�ch, druhov� bohat�ch luk. Do Severn� Ameriky se dostal ne�mysln�, zejm�na prost�ednictv�m osiva a sena dov�en�ho z Evropy v pr�b�hu 19. stolet�. P�esto�e v n�kter�ch oblastech severov�chodu a st�edoz�padu USA dok�zal kr�tkodob� zdom�cn�t na vlh��ch stanovi�t�ch, nikdy se nechoval invazn� a jeho v�skyt z�st�v� rozpt�len� a lok�ln�. Pr�v� kombinace dobr� adaptability, ekologick� hodnoty a neinvazn�ho chov�n� z n�j v modern�m �lecht�n� u�inila jeden ze z�kladn�ch druh� pro k��en�, zejm�na s c�lem prodlou�it kveten� a zv�raznit kv�tenstv�.
Eveline pat�� k t�m rozrazil�m, kter� m��eme bez p�eh�n�n� pova�ovat za signaturn� � hrozn� slovo, co? Ale sed�, proto�e nab�z� tak unik�tn� odst�n, kter� je v r�mci rodu skute�n� v�jime�n� a kter�m se jej� nizozemsk� �lechtitel Marco van Noort v�razn� podepsal na seznam uzn�van�ch a vyhled�van�ch odr�d t�to bezprobl�mov� trvalky. Ta barva je syt� lila a� sv�tle nachov�. Kv�tenstv� jsou klasovit�, p��sn� vzp��men�, dlouh� 12�15 cm a tvo�� se od poloviny �ervna do konce �ervence. Pokud jej ihned po odkv�tu ost��h�te a� u zem� a pohnoj�te, um� koncem srpna nab�dnout druh�, �id�� kveten�. Trs je kompaktn�, 40�50 cm vysok�, s pevn�mi, tmav� zelen�mi listy. Vynik� vitalitou, spolehliv�m r�stem a ochotou remontovat. Na trh ji uvedl Marco van Noort v roce 2003 prost�ednictv�m spole�nosti Future Plants a patent PP14888 byl ud�len v roce 2004.
Rozrazil �Eveline� nejl�pe vynikne v kombinac�ch, kter� jeho lila nachov� odst�n nechaj� d�chat a z�rove� ho jemn� podpo��. Kr�sn� funguje s modr�mi a fialov�mi t�ny � nap��klad s kakosty, stra�kami nebo s mod�e kvetouc�mi zvonky. V�born� se uplatn� i v lu�n�ch a p��rodn� lad�n�ch v�sadb�ch, kde jeho �t�hl� klasy p�irozen� navazuj� na jemn� a vlhkomiln� traviny, jako jsou metlice, t�tina nebo men�� dochany. Bude fungovat dob�e i s b�l�mi �i na�loutl�mi kopretinami a kohoutky. Pro kontrast barev i list� m��ete zvolit pestrolist� dlu�ichy. D�ky sv� v��ce je vhodn� do st�edn�ch parti� z�hon�, kde vytvo�� lehk�, vertik�ln� akcent bez toho, aby p�sobil tvrd� nebo p��sn�.
Posledn� revize 05-01-2013; 29-12-2025
Rozrazil dlouholist� pat�� k nen�ro�n�m a spolehliv�m trvalk�m, kter� se nejl�pe c�t� na slunn�m a� lehce p�ist�n�n�m stanovi�ti s dostatkem vl�hy v p�d�. Vyhovuj� mu hlub��, hum�zn� a rovnom�rn� vlhk� p�dy, snese v�ak i b�n� zahradn� podm�nky, pokud v l�t� zcela nevysychaj�. V su���ch poloh�ch ocen� ob�asnou z�livku, zejm�na v obdob� nasazov�n� kv�t�. Po hlavn�m kveten� je vhodn� odkvetl� stonky se��znout, ��m� se podpo�� tvorba nov�ch v�hon� a �asto i slab�� opakovan� kveten�. Rostlina je pln� mrazuvzdorn� do cca -34 �C a nevy�aduje zimn� ochranu; na jednom m�st� vydr�� dlouh� l�ta bez nutnosti p�esazov�n�, pouze star�� trsy je vhodn� po n�kolika letech zmladit d�len�m. Zvl�d� celoro�n� p�stov�n� ve venkovn�ch n�dob�ch s pravidelnou z�livkou
