Veronica longifolia 'MARIETTA'� rozrazil dlouholist�
Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)Veronica
Rod rozrazil � Veronica pat�� k nejpo�etn�j��m a z�rove� nejrozmanit�j��m skupin�m kvetouc�ch rostlin m�rn�ho p�sma. Zahrnuje n�kolik stovek druh� roz���en�ch t�m�� po cel�m sv�t�, od alp�nsk�ch luk p�es lesn� podrosty a� po such� stepi a pob�e�n� sk�ly. Botanicky byl rod pops�n v 18. stolet� Carlem Linn�m, kter� p�evzal u� zaveden� jm�no spojen� s legendou o svat� Veronice. Ta podala Je��ovi b�hem jeho t�k� pouti do Golgoty kousek pl�tna, j�m� si mohl set��t pot a krev z obli�eje. Na l�tce se m�l z�zra�n� otisknout jeho obraz, takzvan� vera icon, tedy �prav� obraz�, a pr�v� tento motiv v�rn�ho, necht�n�ho otisku skute�nosti se v p�edmodern� botanice symbolicky p�enesl i na rozrazily, jejich� drobn�, jasn� vykreslen� kv�ty byly vn�m�ny jako dob�e �iteln� a nevy�aduj�c� p�ikr�len�.
Rozrazil dlouholist� (Veronica longifolia) je na�e dom�c� � evropsk� trvalka, botanicky poprv� popsan� v roce 1753. Pat�� k typick�m rostlin�m vlhk�ch luk a ���n�ch niv st�edn� a severn� Evropy, kde po stalet� tvo�il p�irozenou sou��st hospod��sk� krajiny. Na louk�ch byl cen�n� jako stabiln�, dlouhov�k� trvalka, kter� sn�ela pravideln� se�en� a z�rove� poskytovala potravu opylova��m v obdob� vrcholn�ho l�ta, kdy u� mnoho jin�ch lu�n�ch druh� odkvetlo. Jeho v�razn� klasovit� kv�tenstv� pat�� k obl�ben�m zdroj�m nektaru pro �mel�ky, samot��sk� v�ely i mot�ly a dodnes je pova�ov�n za indik�tor zachoval�ch, druhov� bohat�ch luk. Do Severn� Ameriky se dostal ne�mysln�, zejm�na prost�ednictv�m osiva a sena dov�en�ho z Evropy v pr�b�hu 19. stolet�. P�esto�e v n�kter�ch oblastech severov�chodu a st�edoz�padu USA dok�zal kr�tkodob� zdom�cn�t na vlh��ch stanovi�t�ch, nikdy se nechoval invazn� a jeho v�skyt z�st�v� rozpt�len� a lok�ln�. Pr�v� kombinace dobr� adaptability, ekologick� hodnoty a neinvazn�ho chov�n� z n�j v modern�m �lecht�n� u�inila jeden ze z�kladn�ch druh� pro k��en�, zejm�na s c�lem prodlou�it kveten� a zv�raznit kv�tenstv�.
Marietta� je dechberouc� odr�da rozrazilu dlouholist�ho, kter� nab�z� snad nejtemn�j�� odst�n indigo modrofialov� barvy, jak� jsme u tohoto druhu dosud vid�li. Jej� klasovit� kv�tenstv� jsou dlouh� 13�15 cm a objevuj� se na 60�70 cm vysok�ch stonc�ch od poloviny �ervna, zpravidla po dobu p�ibli�n� t�� t�dn�. Pokud jsou v�ak po hlavn�m kveten� odkvetl� klasy v�as odstran�ny, rostlina rychle vytv��� nov� kv�tenstv� z ni���ch pater a pokra�uje v kveten� a� do z���. Listy jsou �iroce kopinat�, tmav� zelen�, s jemn� pilovit�m okrajem. Odr�du nalezl jako p�irozenou mutaci kultivaru Allmelanie v roce 2008 nizozemsk� �lechtitel Ruud Klein, kter� stoj� tak� za vznikem v�razn� odr�dy Charlotte s pana�ovan�mi listy. Rostlina byla patentov�na v roce 2015 pod ��slem PP25248.
D�ky sv� hlubok�, sametov� tmav� barv� p�sob� Marietta� v z�honu jako v�razn�, p�esto klidn�, svisl� tah �t�tcem. Mezi sv�tlej��mi kv�ty a trvalkami s odli�nou texturou se jej� klasy lehce pohupuj� v o�ek�v�n� bohat�ch n�v�t�v v podob� v�el, �mel�k� a mot�l� v�ech druh�. T�n jejich barvy se prom��uje podle sv�tla � n�kdy je chladn�, jindy s n�dechem fialov�ho soumraku a za hork�ho letn�ho slunce je jako polit� nejsyt�j��m inkoustem. V modern�ch z�honech v kombinaci s kopretinami, t�apatkovkami nebo rudbekiemi p�in�� do v�sadby hloubku a v�raz, zat�mco v p��rodn� lad�n�ch zahrad�ch p�sob� samoz�ejm�, jako sv�� t�n mezi tlumen�mi barvami lu�n�ch kv�tin.
Posledn� revize 19-07-2020; 27-12-2025
Rozrazil dlouholist� pat�� k nen�ro�n�m a spolehliv�m trvalk�m, kter� se nejl�pe c�t� na slunn�m a� lehce p�ist�n�n�m stanovi�ti s dostatkem vl�hy v p�d�. Vyhovuj� mu hlub��, hum�zn� a rovnom�rn� vlhk� p�dy, snese v�ak i b�n� zahradn� podm�nky, pokud v l�t� zcela nevysychaj�. V su���ch poloh�ch ocen� ob�asnou z�livku, zejm�na v obdob� nasazov�n� kv�t�. Po hlavn�m kveten� je vhodn� odkvetl� stonky se��znout, ��m� se podpo�� tvorba nov�ch v�hon� a �asto i slab�� opakovan� kveten�. Rostlina je pln� mrazuvzdorn� do cca -34 �C a nevy�aduje zimn� ochranu; na jednom m�st� vydr�� dlouh� l�ta bez nutnosti p�esazov�n�, pouze star�� trsy je vhodn� po n�kolika letech zmladit d�len�m. Zvl�d� celoro�n� p�stov�n� ve venkovn�ch n�dob�ch s pravidelnou z�livkou
.jpg)
