Veronica × media 'Allkiss' FIRST KISS® rozrazil prost�edn�
Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)Veronica
Rod rozrazil � Veronica pat�� k nejpo�etn�j��m a z�rove� nejrozmanit�j��m skupin�m kvetouc�ch rostlin m�rn�ho p�sma. Zahrnuje n�kolik stovek druh� roz���en�ch t�m�� po cel�m sv�t�, od alp�nsk�ch luk p�es lesn� podrosty a� po such� stepi a pob�e�n� sk�ly. Botanicky byl rod pops�n v 18. stolet� Carlem Linn�m, kter� p�evzal u� zaveden� jm�no spojen� s legendou o svat� Veronice. Ta podala Je��ovi b�hem jeho t�k� pouti do Golgoty kousek pl�tna, j�m� si mohl set��t pot a krev z obli�eje. Na l�tce se m�l z�zra�n� otisknout jeho obraz, takzvan� vera icon, tedy �prav� obraz�, a pr�v� tento motiv v�rn�ho, necht�n�ho otisku skute�nosti se v p�edmodern� botanice symbolicky p�enesl i na rozrazily, jejich� drobn�, jasn� vykreslen� kv�ty byly vn�m�ny jako dob�e �iteln� a nevy�aduj�c� p�ikr�len�.
Veronica x media je p�irozen� mezidruhov� hybrid vznikl� k��en�m rozrazilu klasnat�ho (V. spicata) a rozrazilu dlouholist�ho (V. longifolia) tam, kde se oba druhy v p��rod� setk�vaj�. Botanick� jm�no zavedl n�meck� botanik Carl Ernst August Weihe (1779�1834), kter� jako prvn� tento opakuj�c� se �kaz popsal. Zat�mco V. spicata poch�z� ze such�ch luk a tvo�� ni���, kompaktn�j�� trsy, V. longifolia roste na vlh��ch stanovi�t�ch a je vy���, s del��mi a bohat��mi kv�tn�mi klasy. Hybridn� skupina Veronica x media si z obou rodi�� bere to nejlep��: st�edn� v��ku, pevn�, nepovaluj�c� se habitus, v�razn� vertik�ln� efekt v z�honu a dlouh� obdob� kveten�, d�ky �emu� se stala obl�benou sou��st� evropsk�ch zahrad u� od 19. stolet�.
Nizozemsk� �lechtitel Wilhelmus van den Hoogen pokra�uje ve sv� milostn� s�rii rozrazil� a po velk�m �sp�chu s odr�dou FIRST LOVE� (Prvn� l�ska) je tu dal��, pojmenovan� FIRST KISS� (Prvn� polibek). Jeho kv�ty jsou opravdu tak sladce r��ov� jako prvn� pusa, kterou jste kdy dostali � a v�ru, �e si na ni ka�d� pamatujeme cel� �ivot, je to tak? Tento rozrazil nese del�� kv�tn� klasy ne� jeho p�edch�dce, maj� asi 15�17 cm, a �lechtitel dokonce spo��tal, z kolika kv�tk� je jeden klas slo�en�: zhruba z p�ti set. Vykv�taj� na 50�60 cm vysok�ch stonc�ch od poloviny �ervna na t�i t�dny a pokud po hlavn�m kveten� odst�ihnete odkvetl� klasy, rostlina brzy vytvo�� nov� kv�tenstv� z ni���ch pater a pokra�uje a� do z���. Listy jsou �iroce kopinat�, p�i kraj�ch pilovit�, tmav� zelen�. Patent PP28797 byl ud�len roku 2017. P�esto�e jde o k��ence nepojmenovan�ch semen��� druhu V. longifolia, nomenklatura up�ednost�uje ozna�en� Veronica � media, proto�e p�esn� p�vod rodi�� nen� jednozna�n�.
�First Kiss� je ide�ln� volbou pro zahrady, kde preferujete jemnou, uklid�uj�c� barvu, kter� nep�ebije ostatn� rostliny, ale p�esto p�inese sv�tlo a lehkost. Kr�sn� zapadne mezi trvalky v podobn� n�n�ch odst�nech, nebo m��ete vytvo�it z�hon t�n v t�nu s bohatou paletou r��ov� kvetouc�ch druh�, kter� jen m�sty projasn�te b�l�mi kv�tky �ateru �i sv��kovce. Pastelov� r��ov� t�to odr�dy je v�ak natolik osobit�, �e bez pot�� obstoj� i samostatn� jako v�t�� trvalkov� hn�zdo mezi n�zk�mi ke�i, kter�m dod� sv�est a sez�nn� prom�nu. D�ky pevn�mu r�stu se hod� i do u���ch z�hon� a p�edzahr�dek, kde je pot�eba rostlina, kter� dr�� tvar a nepoleh�, a v men��ch zahrad�ch p�sob� velmi p��v�tiv� d�ky sv� jemn�, nevt�rav� barv�.
Posledn� revize 19-07-2020; 29-12-2025
Hybridy Veronica � media pat�� k nejspolehliv�j��m letn�m trvalk�m m�rn�ho p�sma a nevy�aduj� ��dnou zvl�tn� p��i. Nejl�pe rostou na pln�m slunci, ale snesou i lehk� polost�n, pokud maj� dostatek sv�tla alespo� p�l dne. Vyhovuje jim propustn�, m�rn� vlhk� p�da, kter� v l�t� �pln� nevysych�, a na ja�e ocen� tenkou vrstvu kompostu. Po prvn�m kveten� je vhodn� odstranit odkvetl� kv�tenstv�, proto�e t�m podpo��te dal�� vlnu kv�t� a udr��te trs kompaktn�. V n�dob�ch je lze p�stovat jen kr�tkodob�, proto�e rychle vy�erpaj� prostor a h��e sn�ej� p�esu�en�. V�tr jim nevad�, stonky jsou pevn� a nepovaluj� se. Rostlina nen� jedovat� ani alergenn� a v na�ich podm�nk�ch spolehliv� p�ezimuje bez jak�koli ochrany. Mrazuvzdornost se u jednotliv�ch odr�d m��e m�rn� li�it, ale hybridn� skupina jako celek sn�� zimn� minima kolem �34 �C.
