Viburnum farreri 'DECEMBER DWARF' kalina vonn�
Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)Viburnum
Rod Viburnum zahrnuje kolem 150 druh� roz���en�ch v m�rn�m p�su severn� polokoule, od v�chodn� Asie p�es Kavkaz a Evropu a� po Severn� i Ji�n� Ameriku. Botanicky jde o mimo��dn� r�znorodou skupinu: zahrnuje opadav� i st�lezelen� ke�e, druhy s v�razn� vonn�mi kv�ty i takov�, kter� von� jen slab� nebo v�bec, a tak� n�kter� p�stovan� p�edev��m pro plody. Toto rozd�len� odpov�d� i b�n� zahradnick� praxi a n�kolika neform�ln�m skupin�m � vonn� zimn� kaliny (V. farreri a V. � bodnantense), plodov� kaliny (V. opulus, V. trilobum), st�lezelen� asijsk� kaliny (V. davidii, V. tinus, V. cinnamomifolium), velkolist� dekorativn� kaliny (V. plicatum, V. japonicum) a mnoho dal��ch v�etn� k��enc� nesouc�ch znaky z v�ce skupin. Rod je zn�m� u� od starov�ku a jeho latinsk� jm�no Viburnum se objevuje v textech ��msk�ch autor� z p�elomu letopo�tu, nap��klad u Vergilia a Plinia star��ho, zat�mco �esk� slovo kalina poch�z� ze slovansk�ho ko�ene kalъ ozna�uj�c�ho �ervenou barvu a je dolo�eno a� ve 14. stolet�. V �e�tin� se za�alo pou��vat pro ke�e s n�padn� �erven�mi plody, zejm�na kalinu obecnou, a jeho kulturn� v�znam se odrazil i ve zrodu p��jmen� Kalina / Kalinov� � onomastick� slovn�ky je vykl�daj� p�edev��m jako ozna�en� �lov�ka, kter� �il pobl� kalin, a jen okrajov� jako metaforu pro n�koho s rum�lci ve tv���ch.
Kalina vonn�, Viburnum farreri, poch�z� ze severn� ��ny, kde roste na horsk�ch svaz�ch a ��dk�ch lesn�ch okraj�ch. A�koli se o n� zmi�oval ji� rusk� sb�ratel a cestovatel Potanin r. 1885, do Evropy ji poprv� p�ivezl sb�ratel rostlin William Purdom (1880�1921) b�hem expedic pro �kolku Veitch v roce 1910. Kr�tce pot� ji ve voln� p��rod� znovu nalezl a pro z�padn� botaniku v�razn� zviditelnil Reginald Farrer (1879�1955), kter� o n� psal, poslal semena a ozna�il ji za jeden z nejp�sobiv�j��ch ke�� zimn� sezony. Botanicky ji popsali William Wright Smith a George Forrest, kte�� druhov�m jm�nem uctili pr�v� Farrerovu pr�ci a p��nos k pozn�n� ��nsk� fl�ry. V domovsk�m prost�ed� s m�rn�j�� zimou dok�e tato kalina rozkv�st u� na za��tku chladn� sezony, zat�mco ve st�edn� Evrop� se jej� poupata otev�raj� pozd�ji, ale st�le v dob�, kdy je zahrada je�t� v hlubok�m sp�nku. V Brit�nii se rychle stala d�le�itou sou��st� tzv. zimn�ch zahrad (nikoli zasklen�ch m�stnost�). V ��n� se kaliny tradi�n� vysazovaly pobl� obydl� jako symbol soudr�nosti a dobr�ho zdrav�, a podobn� i v Evrop� se zimn� kaliny �asto s�zej� k cest�m, dve��m a okn�m, aby n�m v dob� kv�tu byly co nejbl�e.
Z�kladn� druh kaliny vonn� je st�edn� vzr�stn� a um� dor�st a� 3 metr�, ale December Dwarf je zmen�en� verze o p�ibli�n� polovi�n� velikosti. Poch�z� z holandsk�ho Boskoopu z roku 1982. Jej� nejv�t�� p�ednost� je zimn� kveten�, dok�e vykv�st ji� v prosinci, pokud se zima zpozdila a st�le je�t� nejsou mrazy, nebo kdykoli b�hem ledna a �nora, jakmile mrazy odejdou a otepl� se na del�� obdob�. Kv�ty jsou drobn�, trubkovit�, r��ov� v poupatech a sv�tlej�� po rozvit� a p�ekr�sn� von�. Kv�tenstv� jsou ��ste�n� kulat�, ��ste�n� sv�en�, p�ipom�naj� kalinu bodnantskou, ale jsou men�� a sv�tlej��.
Ke� je p�kn�, i kdy� zrovna nekvete, proto�e m� kompaktn� stavbu a dekorativn� listy. Jsou opadav�, �zce ov�ln�, v�razn� �ilnat� se zoubkat�mi okraji, st�edn� zelen� s v�nov�m n�dechem v l�t� a v�nov� �erven�, oran�ov� a �lut� na podzim. Stonky jsou hn�do�erven� a �ap�ky list� �erven�. Tvar ke�e je zakulacen�, roste hust�, vzp��men� a pro dobr� v�tven� nen� pot�eba st��hat. P�esto je �ez mo�n� - vy�kejte s n�m po odkv�tu a st��hejte, ne� rostlin� pln� nara�� listy, aby j� nevyteklo moc m�zy.
Posledn� revize 14-11-2018; 25-11-2022
Kalina vonn� pat�� k nejspolehliv�j��m zimn�m ke��m a nevy�aduje ��dn� zvl�tn� zach�zen�. Nejl�pe prosp�v� na slunn�m a� polostinn�m m�st�, v �ivn�, m�rn� vlhk� p�d�, kter� v l�t� zcela nevysych�. Dob�e sn�� i t잚� zeminy a b�n� zahradn� podm�nky, tak�e se hod� do v�t�iny zahrad bez nutnosti �prav p�dn�ho profilu. �ez nevy�aduje, ale m��ete ji udr�ovat �ist�� a kompaktn�j�� jarn�m �ezem hned po odkv�tu, aby si ke� stihl zalo�it poupata na dal�� zimu. Je mrazuvzdorn� zhruba do �34 �C a vhodn� i pro p�stov�n� ve v�t��ch venkovn�ch n�dob�ch.
