Viburnum tinus ROCK & ROLLA� kalina modroplod�
Viburnum
Rod Viburnum zahrnuje kolem 150 druh� roz���en�ch v m�rn�m p�su severn� polokoule, od v�chodn� Asie p�es Kavkaz a Evropu a� po Severn� i Ji�n� Ameriku. Botanicky jde o mimo��dn� r�znorodou skupinu: zahrnuje opadav� i st�lezelen� ke�e, druhy s v�razn� vonn�mi kv�ty i takov�, kter� von� jen slab� nebo v�bec, a tak� n�kter� p�stovan� p�edev��m pro plody. Toto rozd�len� odpov�d� i b�n� zahradnick� praxi a n�kolika neform�ln�m skupin�m � vonn� zimn� kaliny (V. farreri a V. � bodnantense), plodov� kaliny (V. opulus, V. trilobum), st�lezelen� asijsk� kaliny (V. davidii, V. tinus, V. cinnamomifolium), velkolist� dekorativn� kaliny (V. plicatum, V. japonicum) a mnoho dal��ch v�etn� k��enc� nesouc�ch znaky z v�ce skupin. Rod je zn�m� u� od starov�ku a jeho latinsk� jm�no Viburnum se objevuje v textech ��msk�ch autor� z p�elomu letopo�tu, nap��klad u Vergilia a Plinia star��ho, zat�mco �esk� slovo kalina poch�z� ze slovansk�ho ko�ene kalъ ozna�uj�c�ho �ervenou barvu a je dolo�eno a� ve 14. stolet�. V �e�tin� se za�alo pou��vat pro ke�e s n�padn� �erven�mi plody, zejm�na kalinu obecnou, a jeho kulturn� v�znam se odrazil i ve zrodu p��jmen� Kalina / Kalinov� � onomastick� slovn�ky je vykl�daj� p�edev��m jako ozna�en� �lov�ka, kter� �il pobl� kalin, a jen okrajov� jako metaforu pro n�koho s rum�lci ve tv���ch.
Viburnum tinus poch�z� ze St�edozem�, a to jak z jeho euroasijsk�ho pob�e�� od Pyrenej� po Turecko, tak i ze severn� Afriky, kde roste v Maroku, Al��rsku, Tunisku i Libyi. Samoz�ejm� je doma tak� na p�ilehl�ch ostrovech, od Kan�rsk�ch ostrov� po Bale�ry. �esk� jm�no kalina modroplod� dostala podle n�padn� kovov� modr�ch plod�, kter� jsou botanickou zvl�tnost�. Jejich barva nevznik� pigmentem, ale struktur�ln�m zbarven�m, tedy lomem sv�tla na mikroskopick�ch tukov�ch globul�ch. Druhov� jm�no tinus poch�z� p��mo z antiky, kde se pou��valo v�hradn� pro tento st�lezelen� ke�. Plinius star�� jej ve sv�m Naturalis Historia zmi�uje jako rostlinu b�n� p�stovanou u obydl�, co� z n� �in� jednu z nejstar��ch dolo�en�ch okrasn�ch d�evin St�edomo��. Carl Linn� (1707�1778) druh form�ln� popsal v roce 1753, ale jeho kulturn� i botanick� historie je mnohem star��. V p��rod� ji najdete nej�ast�ji v makchii, tedy st�lezelen�ch porostech St�edomo�� se �patnou p�dou, vyprahl�m klimatem a spaluj�c�m horkem, a tak� na vlh��ch �pat�ch kopc�. Pr�v� tam kombinuje dv� zd�nliv� protich�dn� vlastnosti: odolnost v��i letn�mu suchu a pot�ebu zimn� vl�hy. Na rozd�l od mnoha jin�ch rostlin typick�ch pro tyto lokality nen� ostnit� ani jinak nep��jemn� a nab�z� sv�est i tam, kde u� m�loco roste.
Kalina modroplod� Rock & Rolla� je odr�da, kter� si sv� m�sto na v�slun� zaslou��. A to doslova. Byla vybr�na hlavn� pro sv� nezvykle velk� a atraktivn� tvarovan� a zbarven� listy. Mlad� v�hony ra�� v n�padn�ch m�d�n� �erven�ch odst�nech, kter� se postupn� m�n� v tmav� zelenou. Ko�ovit� listy jsou st�lezelen�, maj� charakteristicky zak�iven� okraje, n�padn� reli�f �ilek a jsou �ir�� a zaoblen�. Ke� roste p�irozen� vzp��men� a udr�uje si �hledn� tvar bez �ezu. V zim� se objevuj� jasn� r��ov� a� purpurov� poupata, kter� se od prosince (ve St�edozem�) nebo na ja�e (ve St�edn� Evrop�) otev�raj� do velk�ch, �ist� b�l�ch kv�tenstv�. Kv�ty jsou seskupen� do hust�ch chochol�k� a p�sob� mnohem robustn�ji ne� u b�n�ch odr�d. Po odkv�tu n�sleduj� kovov� modr�, nejedl� plody, kter� p�etrv�vaj� do l�ta a p�itahuj� pt�ky.
�lechtitel uv�d�, �e kalina Rock & Rolla� dor�st� p�ibli�n� 1,2 m v��ky a 0,7 m ���ky, ale budoucnost uk�e, jestli nebude um�t je�t� o n�co v�ce. Ka�dop�dn� je ide�ln� pro men�� zahrady, p�edzahr�dky i n�zk� neform�ln� pl�tky. Jej� kompaktnost je genetick�, nikoli v�sledkem �ezu, co� byl jeden z hlavn�ch d�vod� jej� selekce. Odr�du objevil Thijs Veldhuijzen z Nizozem� a na trh byla uvedena po roce 2020.
Posledn� revize 08-05-2026
Kalina modroplod� je u n�s p�ekvapiv� zdrav� a netrp� na choroby ani �k�dce. Nejl�pe roste v �ivn�, hum�zn� a dob�e propustn� p�d�, ale sn�� i mnohem chud�� stanovi�t�, pokud nejsou dlouhodob� podm��en�. Na pH nen� n�ro�n�, i kdy� lehce kysel� zem zv�razn� barvu list�. Stanovi�t� m��e b�t slunn� i polostinn�, p�i�em� pln� slunce j� vyhovuje nejv�c a po zako�en�n� je v�born� odoln� dlouhodob�mu letn�mu suchu. V such�ch zim�ch j� prosp�je jednor�zov� hlubok� zalit� jednou do m�s�ce.
Tvarovac� �ez nepot�ebuje, proto�e si dr�� kompaktn� habitus sama, ale sn�� jak�koli st�ih. Nejvhodn�j�� doba je jaro po odkv�tu, kdy lze upravit tvar nebo zkr�tit v�hony s odkvetl�mi kv�tenstv�mi, i kdy� t�m p�ijdete o podzimn� plody. Na zimu je vhodn� ke� zamul�ovat, aby ko�eny netrp�ly teplotn�mi v�kyvy, a mlad� rostliny lze chr�nit chvoj�m. V oblastech s dlouhotrvaj�c�mi mrazy pom��e zimn� st�n, kter� zabr�n� sp�len� list� rann�m sluncem. Ve d�ev� je pln� mrazuvzdorn� do cca -17 �C a na ko�enech odol�v� kr�tkodob� a� -27 �C na chr�n�n�m stanovi�ti.


Ve�ker� zbo�� si m��ete vyzvednout osobn� v prodejn�, nebo nechat dodat zvolenou formou dopravy - KUR�REM / AUTEM. Zde je cen�k p�epravn�ho. Dod�v�me i na Slovensko.
Polo�ky ozna�en� KUR�REM lze zabalit do krabice a odeslat kur�rem, nebo v p��pad� v�t�� objedn�vky je odeslat na�� dopravou, pokud by bal�kov� slu�ba p�es�hla cenu dod�n� na��m vozem. V�ce o doprav� zde.
Nev�te si rady s objedn�vkou? Zkuste informace jak objedn�vat.
Nez�le�� na tom, ve kter� prodejn� se rostlina pr�v� nach�z�. Pokud si ji p�edem objedn�te, p�iprav�me v�m ji tam, kde si ji p�ejete vyzvednout.
Chcete vyu��t slevy pro objedn�vky listopad / �nor? V�ce informac� zde.
- STANDARD - Rostliny t�to kategorie jsou 1.jakosti s hustotou v�tv� a celkovou ���kou p�im��enou v�ku a zp�sobu p�stov�n� v kontejnerech.
- DE LUXE - Do t�to kategorie pat�� speci�ln� vybran� kusy, kter� na sv�j v�k a v��ku maj� velmi hust� v�tven� a celkov� luxusn� vzhled, zpravidla d�ky pravideln�mu st��h�n� nebo jin� speci�ln� p��i.
- EXTRA - Tyto rostliny jsou ji� velmi rozrostl� a v�kov� zral� se solit�rn�m vzez�en�m.
- HOBBY - Hobby rostliny jsou stejn� kvalitn� jako na�e b�n� standard kvalita, ale jsou mlad�� a t�m p�dem men�� a levn�j��.
- KE� - d�evina, kter� houstne zejm�na v�tvemi rostouc�mi od zem�.
- STROM - kmenov� d�evina s korunou, kdy kmen m� v��ku 190-210 cm, nen�-li v popisu uvedeno jinak. Za obchodn� velikost se u strom� pova�uje obvod kmene ve v��ce 1m.
- POLOKMEN, MINIKMEN - kmenov� d�evina s ni���m kmenem ne� m� strom, v��ka kmene je uvedena v popisu velikosti.
- ZAV�TVEN� OD ZEM� - znamen� d�evinu, kter� neroste jako klasick� ke�, ale m� kmen a v�tve se objevuj� ji� od zem� a pokra�uj� vzh�ru pod�l kmene.
- u TRAV a TRVALEK se v�t�inou uv�d� pr�m�r kv�tin��e nebo pr�m�r trsu, ��m� se odkazuje na hustota trsu.











































.jpg)


Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)

