Vitex 'Bailtexone' FLIP SIDE™ drmek
Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)Vitex
Drmek je p�ekvapiv� celkem rozs�hl� rod ��taj�c� asi 250 druh�, ale d�ky jejich vesm�s tropick�mu p�vodu je pochopiteln�, �e o nich v�me m�lo. P�esto p�r z nich rozhodn� stoj� za objeven� i u n�s a k nim pat�� drmek obecn�, jeho� latinsk� jm�no obsahuje poml�ku, to je fraje�ina, co? Lidov� se mu ��kalo mni�sk� pep�. Poch�z� z �irok� oblasti od St�edozem� a� do St�edn� Asie a velk�m �t�st�m je fakt, �e je dostate�n� otu�il� i pro p�stov�n� u n�s. Vedle jeho estetick� hodnoty se pat�� zm�nit i jeho l��iv� ��inky a v homeopatii se pova�uje za jedno z nejsiln�j��ch l��iv na �ensk� obt�e.
FLIP SIDE™ je ok�zal� odr�da hybridn�ho drmku, kterou vytvo�il roku 2012 americk� botanik Michael Dirr ve spolupr�ci s dal��mi dv�ma �lechtiteli Rhondou Helvick a Orenem McBee ze �kolky Bailey Nurseries ve Watkinsvillu v Georgii. Jedn� se o k��ence mezi nemrazuvzdorn�m vitexem trifolia Purpurea s troj�etn�mi listy a fialovou barvou spodk� list� a velmi odoln�m botanick�m druhem vitex agnus-castus. V�sledkem je atraktivn� zbarven� ke� s prohloubenou mrazuvzdornost� a kveten�m ve druh� polovin� l�ta. Odr�da je chr�n�na patenty PP30283 (USA – 2019) a 61733 (Evropa – 2022).
Drmek FLIP SIDE™ nese opadav�, matn� listy olivov� zelen� barvy svrchu a v�razn� fialov� na spodn� stran�, odtud i jeho jm�no (angl. flip = oto�it). Listy jsou dlanit� tvarovan� a slo�en� ze t�� a� p�ti l�stk� a maj� p��jemnou a pom�rn� silnou v�ni u� p�i pouh�m pohlazen�. V�n� je tab�kov� kou�ov� a� st�edomo�sky ko�enit�. V polovin� l�ta se vytv��ej� vzp��men�, vrcholov� hrozny s drobn�mi, levandulov� fialov�mi kv�tky s b�l�m hrdlem. Jsou medonosn� a m�rn� vo�av�. Kv�tenstv� jsou krat�� ne� u drmku obecn�ho, jsou asi 12-15 cm dlouh�, p�esto dostate�n� n�padn�, jakmile ke� dob�e zako�en� (b�hem cca 3 let). FLIP SIDE™ tvo�� st�edn� vysok�, m�rn� rozlo�it� ke� o v��ce kolem dvou metr� a o n�co v�t�� ���ce.
M� na tomto ke�i fascinuje �pln� v�echno, krom impozantn�ho kveten� zejm�na jeho �hledn� stavba, kter� nab�dne atraktivn� olist�n� na elegantn� vystav�n�m ke�i ji� od jara, podobn� jako na radik�ln� zmlazen�ch komul�ch (mot�l�ch ke��ch). Dramaticky d�len� a p�i�pi�at�l� listy drmku dod�vaj� exotick� charakter a proto�e jsou t�m�� v�dy zdrav� a bez nemoc�, cel� rostlina p�sob� od jara a� do opadu list� sv�e a bezvadn�. I p�es mno�stv� list� ke� st�le p�sob� lehce a nad�chan�, tak�e zjemn� kompozice s tvrdolist�mi, st�lezelen�mi rostlinami typick�mi pro st�edozemn� zahrady.
Drmek roste rychle a pokud jej p�stujete jako hust� ke�, doporu�ujeme jej ka�doro�n� zjara po mrazech zmladit zp�tn�m �ezem (odstranit a� 80% d�lky lo�sk�ch v�tv�). Nebo si m��ete navodit atmosf�ru St�edozem� jeho modelac� do formy v�cekmene s bohatou a kvetouc� korunou. K tomu pot�ebujete ji� star�� rostlinu, kterou nech�te r�st do v��ky, zvol�te si 3-5 siln�ch v�tv�, ze kter�ch budete pravideln� odstra�ovat postrann� v�tvi�ky a v p��pad� pot�eby zjara korunu pouze lehce sest��h�te do tvaru.
Posledn� revize 09-09-2023
Doporu�ujeme naj�t mu chr�n�n� m�sto a p�stovat pouze na pln�m slunci. L�pe bude prosperovat ve v�h�evn�, t�eba i su��� p�d� ne� s ko�eny v chladn� a neust�le vlhk� zemi. Nen� n�ro�n� na typ p�dy, pouze mus� b�t dob�e propustn�. Hnojen� nevy�aduje. Hranice jeho mrazuvzdornosti se m�rn� li�� dle odr�dy a FLIP SIDE™ je zat�m vyzkou�en pouze do -18 �C ve d�ev� a prob�h� testov�n� pro ni��� zeimn� teploty. Po z�sahu siln�j��ch mraz� se v�t�inou ka�d� drmek chov� jako d�evnat� trvalka, kdy zjara ra�� ze spodn�ch nepo�kozen�ch b�z� nebo z ko�en�.
