Wisteria brachybotrys (w.venusta) 'SHOWA-BENI' vist�rie vzne�en�

Wisteria

Rod Wisteria pat�� do �eledi bobovit�ch a zahrnuje p�ibli�n� �est druh� li�n roz���en�ch ve v�chodn� Asii a v�chodn� ��sti Severn� Ameriky. Je to rod s p�ekvapiv� starou histori�: botanici jej pova�uj� za poz�statek kdysi rozs�hlej�� fl�ry, kter� p�e�ila klimatick� zm�ny posledn�ch milion� let. Prvn� evropsk� zm�nky o vist�ri�ch poch�zej� z konce 18. stolet�, kdy se do herb��� dostaly su�en� exempl��e japonsk�ch rostlin. Rod popsal americk� botanik Thomas Nuttall (1786�1859), kter� jej pojmenoval po sv�m p��teli, anatomovi Casparu Wistarovi (1761�1818). Nuttall v�ak jm�no omylem zapsal jako Wisteria m�sto Wistaria a podle pravidel botanick� nomenklatury tato chyba z�stala zachov�na nav�dy. Cesta vist�ri� na Z�pad za�ala roku 1816, kdy agenti V�chodoindick� spole�nosti poslali prvn� ��zky do Anglie, a b�hem n�kolika desetilet� se z exotick� rarity stala rostlina, kter� zm�nila podobu pergol, alt�n� a m�stsk�ch dvork� po cel�m kontinentu.

Nen� divu, proto�e na zahrad�ch m�rn�ho klimatu nen� mnoho rostlin, kter� dok�ou zastavit �lov�ka v p�li kroku tak spolehliv� jako vist�rie. Kdy� se na ja�e rozvinou jej� kv�ty, vypad� to, jako by se p��roda na okam�ik nadechla a nechala p�es sebe p�el�t vodop�d sv�tla a v�n�. Dlouh� hrozny kv�t� vis� z pergol a star�ch zd� jako fialov�, b�l� nebo r��ov� z�v�sy, kter� se lehce pohupuj� ve v�tru, a jejich v�n� se m�s� s prvn�mi tepl�mi dny. Vist�rie je p�itom rostlinou s mimo��dn� dlouhou kulturn� stopou: v ��n� ji lid� p�stovali po stalet� jako symbol p��telstv�, oddanosti a jarn� obnovy, zat�mco v Evrop� se stala jedn�m z ikonick�ch prvk� romantick�ch zahrad 19. stolet�. V Japonsku byly p�stov�ny po stalet� a staly se sou��st� poezie, mal��stv� i zahradn� architektury. V Evrop� jejich mohutn�, d�evnat� li�ny dodnes ur�uj� podobu mnoha historick�ch s�del, kter� pat�ila k prvn�m, je� si kdysi exotickou novinku nechala z Orientu p�iv�zt. Rod je botanicky zaj�mav� i t�m, �e jeho druhy se li�� sm�rem ov�jen�: n�kter� se st��ej� po sm�ru hodinov�ch ru�i�ek, jin� proti, co� je jeden z nejspolehliv�j��ch ur�ovac�ch znak� a n�kter� z nich vykv�taj� podruh� i v l�t�.

Wisteria brachybotrys, vist�rie vzne�en� �i hedv�bn�, je japonsk�m druhem vist�rie a m� tam dlouhou tradici p�stov�n�. Roste p�irozen� ve z�padn� ��sti Hon��, na �ikoku a na Kj���, obvykle v horsk�ch les�ch a k�ovin�ch v nadmo�sk� v��ce kolem 100�900 metr�. Od ostatn�ch druh� ji na prvn� pohled odli�uj� velk� jednotliv� kv�ty, siln� v�n� a hedv�bn� ochm��en� mlad� v�hony a listy, kter� j� v japon�tin� vyslou�ily ozna�en� �hedv�bn� vist�rie�. Druh byl v�decky pops�n roku 1839 Philippem Franzem von Sieboldem a Josephem Gerhardem Zuccarinim, kte�� jej z�skali b�hem sv�ho p�soben� v Japonsku a za�adili do sv�ho monument�ln�ho d�la Flora Japonica. Siebold nechal rostlinu precizn� ilustrovat japonsk�m mal��em Kawaharou Keigou, co� dokl�d�, �e i tento druh m�l v jeho sb�rech v�znamn� m�sto. Od sv�ho po��tku byla dlouho vedena i pod jm�nem Wisteria venusta, jak ji popsali Rehder a Wilson, kte�� tehdy je�t� neznali Sieboldovu a Zuccariniho Wisteria brachybotrys z roku 1839. P�esto�e se W. brachybotrys na Z�pad� nikdy nestala tak roz���enou jako vist�rie ��nsk� nebo japonsk�, v Japonsku byla v�dy cen�na pro svou v�ni, pozdn� kveten� a jemn� ochm��en� v�hony, kter� j� dod�vaj� nezam�niteln� vzhled.