Wisteria sinensis 'ALBA' vist�rie ��nsk�

Wisteria

Rod Wisteria pat�� do �eledi bobovit�ch a zahrnuje p�ibli�n� �est druh� li�n roz���en�ch ve v�chodn� Asii a v�chodn� ��sti Severn� Ameriky. Je to rod s p�ekvapiv� starou histori�: botanici jej pova�uj� za poz�statek kdysi rozs�hlej�� fl�ry, kter� p�e�ila klimatick� zm�ny posledn�ch milion� let. Prvn� evropsk� zm�nky o vist�ri�ch poch�zej� z konce 18. stolet�, kdy se do herb��� dostaly su�en� exempl��e japonsk�ch rostlin. Rod popsal americk� botanik Thomas Nuttall (1786�1859), kter� jej pojmenoval po sv�m p��teli, anatomovi Casparu Wistarovi (1761�1818). Nuttall v�ak jm�no omylem zapsal jako Wisteria m�sto Wistaria a podle pravidel botanick� nomenklatury tato chyba z�stala zachov�na nav�dy. Cesta vist�ri� na Z�pad za�ala roku 1816, kdy agenti V�chodoindick� spole�nosti poslali prvn� ��zky do Anglie, a b�hem n�kolika desetilet� se z exotick� rarity stala rostlina, kter� zm�nila podobu pergol, alt�n� a m�stsk�ch dvork� po cel�m kontinentu.

Nen� divu, proto�e na zahrad�ch m�rn�ho klimatu nen� mnoho rostlin, kter� dok�ou zastavit �lov�ka v p�li kroku tak spolehliv� jako vist�rie. Kdy� se na ja�e rozvinou jej� kv�ty, vypad� to, jako by se p��roda na okam�ik nadechla a nechala p�es sebe p�el�t vodop�d sv�tla a v�n�. Dlouh� hrozny kv�t� vis� z pergol a star�ch zd� jako fialov�, b�l� nebo r��ov� z�v�sy, kter� se lehce pohupuj� ve v�tru, a jejich v�n� se m�s� s prvn�mi tepl�mi dny. Vist�rie je p�itom rostlinou s mimo��dn� dlouhou kulturn� stopou: v ��n� ji lid� p�stovali po stalet� jako symbol p��telstv�, oddanosti a jarn� obnovy, zat�mco v Evrop� se stala jedn�m z ikonick�ch prvk� romantick�ch zahrad 19. stolet�. V Japonsku byly p�stov�ny po stalet� a staly se sou��st� poezie, mal��stv� i zahradn� architektury. V Evrop� jejich mohutn�, d�evnat� li�ny dodnes ur�uj� podobu mnoha historick�ch s�del, kter� pat�ila k prvn�m, je� si kdysi exotickou novinku nechala z Orientu p�iv�zt. Rod je botanicky zaj�mav� i t�m, �e jeho druhy se li�� sm�rem ov�jen�: n�kter� se st��ej� po sm�ru hodinov�ch ru�i�ek, jin� proti, co� je jeden z nejspolehliv�j��ch ur�ovac�ch znak� a n�kter� z nich vykv�taj� podruh� i v l�t�.

Wisteria sinensis, vist�rie ��nsk� (紫藤 ), poch�z� z centr�ln� ��ny, kde roste v �dol�ch a na okraj�ch les� provinci� Guangxi, Guizhou, Hebei, Henan, Hubei, Shaanxi a Yunnan. Po stalet� byla p�stov�na u dom�, chr�m� a zahradn�ch pavilon� a jej� v�honky se �asto vedly po d�ev�n�ch konstrukc�ch jako symbol p��telsk�ho pouta � stejn� dlouhov�k�ho jako ona sama � nebo slavnostn�ho za��tku jara. Do Evropy se dostala d�ky mimo��dn� dob�e zdokumentovan� cest� n�kolika �iv�ch rostlin, kterou zprost�edkoval John Reeves (1774�1856), inspektor V�chodoindick� spole�nosti v Kantonu. Reeves z�skal dva exempl��e od obchodn�ka Conseequy, jen� je m�l ve sv� zahrad� a s�m je dostal od sv�ho synovce Tinqy. Rostliny namno�il h��en�m a poslal je na dvou lod�ch do Anglie, kde prvn� dorazila 4. kv�tna 1816 a druh� o t�den pozd�ji. Prvn� Reeves�v exempl��, p�stovan� Charlesem Hampdenem Turnerem, se stal pozd�ji lectotypem druhu. Botanick� popis n�sledoval roku 1819, kdy John Sims publikoval v Curtis�s Botanical Magazine ilustraci Johna Curtise a pojmenoval druh Glycine sinensis, ne� byl p�e�azen do rodu Wisteria.