.jpg)
Agapanthus 'ANDbin' EVERPANTHUS� EVER SAPPHIRE kalokv�t
Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)Agapanthus
Rod Agapanthus, zn�m� jako kalokv�t nebo africk� lilie, zahrnuje osm uznan�ch druh� vytrval�ch bylin p�vodem z ji�n� Afriky, zejm�na z oblast� Kapska, Lesotha a KwaZulu-Natalu. Prvn� rostliny byly do Evropy p�ivezeny ji� v roce 1679 z okol� Kapsk�ho M�sta do botanick�ch zahrad v Nizozem�, co� je vzhledem k tehdej�� koloni�ln� nadvl�d� Nizozemc� v oblasti dne�n� Jihoafrick� republiky zcela pochopiteln�. Botanicky byl rod poprv� pops�n Janem Commelinem v roce 1707, ale ofici�ln� taxonomick� za�azen� provedl a� francouzsk� botanik Charles Louis L�H�ritier de Brutelle v roce 1788, kdy jej ustanovil jako samostatn� rod v r�mci �eledi Amaryllidaceae. Rostliny Agapanthus se vyzna�uj� trsnat�m r�stem, �emenovit�mi listy a n�padn�mi kv�tenstv�mi tvo�en�mi trubkovit�mi kv�ty, nej�ast�ji v odst�nech modr� a b�l�. V p��rod� rostou na slunn�ch svaz�ch, v travnat�ch step�ch i na skalnat�ch v�b�c�ch, kde jsou vystaveny v�razn�m teplotn�m v�kyv�m. P�esto�e tehdej�� botanici a sb�ratel� rostlin, poh�n�n� touhou po exotice a presti�i, p�iv�eli z ji�n� polokoule rostliny, kter� m�ly ohromit evropsk� dvory i univerzitn� zahrady, vzhledem k jeho n�zk� odolnosti se v evropsk�ch botanick�ch zahrad�ch za�al objevovat a� od 19. stolet�, a to postupn�, jak se zji��ovala mrazuvzdornost jeho jednotliv�ch druh�.
T�m nejodoln�j��m druhem se uk�zal b�t Agapanthus campanulatus, kter� poch�z� z vy���ch nadmo�sk�ch v��ek v jihoafrick�m vnitrozem�. Pr�v� jeho schopnost p�e��t chladn� zimy inspirovala britsk�ho botanika Lewise Palmera, tehdej��ho viceprezidenta anglick� Kr�lovsk� zahradnick� spole�nosti (RHS) z Headbourne Worthy Grange v Hampshiru, k vytvo�en� slavn� linie Headbourne hybrid�. V polovin� 20. stolet� za�al k��it A. campanulatus s dal��mi opadav�mi druhy, jako je A. inapertus, aby z�skal trvalky schopn� p�e��t bez sklen�ku i v britsk�m klimatu. Tyto hybridy se staly z�kladem modern�ho �lecht�n�, kter� dnes pokra�uje v USA, Evrop� i na Nov�m Z�landu. A dnes u� samotn� �lechtitel� �asto ani netu��, �e p�i dodr�en� spr�vn�ch podm�nek tyto hybridy m��eme p�stovat i u n�s, kde p�e��vaj� mrazy o s�le -20 �C, n�kdy i o n�co v�ce.
Kalokv�t EVER SAPPHIRE je jako modr� plamen, kter� se vyno�� z trsu sv�e zelen�ch list� a rozho�� se do pln� kr�sy uprost�ed l�ta. Jeho kv�ty maj� hlubok�, sametov� modr� odst�n s n�dechem fialov�, kter� p�ipom�n� no�n� oblohu t�sn� po z�padu slunce. Jsou uspo��d�ny do pevn�ch okol�k� na �t�hl�ch, ale pevn�ch stonc�ch, kter� vyr�staj� z kompaktn�ho trsu list�. Listy jsou st�edn� zelen�, �emenovit�, s m�rn�m leskem, kter� dod�v� rostlin� sv�� vzhled i mimo dobu kv�tu. Celkov� habitus je n�zk� a pevn� � rostlina tvo�� hust� trsy vysok� kolem 50-60 cm, kter� p�sob� upraven� a z�rove� p�irozen�. Kvete v �ervenci a srpnu. Tato odr�da pat�� do s�rie EVERPANTHUS� vznikla v roce 2007 v Hartebeespoortu v severoz�padn� provincii Jihoafrick� republiky jako v�sledek �lechtitelsk� pr�ce botanika Quinton Beana, kter� zk��il hybridn� formu Agapanthus caulescens s hybridem Agapanthus campanulatus. Je chr�n�na patenty �. PP26336 (USA � 2015) a EU 55541 (Evropa � 2016).
Kalokv�ty v zahrad� p�sob� sebev�dom� a aby ne � jejich modr� barva kv�t� je v na�em klimatu v�jime�n�, tak ji vyu�ijte co nejl�pe. Kalokv�t EVER SAPPHIRE m��ete zkombinovat s rostlinami jemn�j��ch textur, jako jsou kompaktn� �anty nebo boch�nkov� rostouc� mate��dou�ky a tymi�ny, kter� navod� pocit st�edozemn� zahrady. Trochu v�ce stepn� rytmus nab�dne kombinace s kost�avou, kavylem a sv��kovcem. A maxim�ln� estetiky i modern�ho �mrcu dos�hnete v ambici�zn� kompozici se st��brolist�mi trvalkami �i poloke�i typu smil, pelyn�k, svatolina nebo star�ek.
Posledn� revize 26-10-2025
Kalokv�t p�stujte ve v��ivn� zemi, kter� mus� b�t velmi dob�e odvodn�n�, aby ko�eny p�es zimu neshnily. Od pozdn�ho jara do konce l�ta rostlina uv�t� hnojen� a ob�asnou z�livku, p�esto�e d�ky du�nat�m ko�en�m v�born� zvl�d� i do�asn� sucho. Ve St�edozem� pat�� k nejobl�ben�j��m letn�m rostlin�m jak do n�dob, tak do zahrad. U n�s je v�born� do letn�ch kompozic k baz�n�m a letn�m teras�m, kde si l�to u��v�te nejd�le. Nechutn� slim�k�m. Jako ochranu p�ed mrazy mu v z�n� 7 posta�� zamul�ov�n� suchou k�rou nebo list�m na konci podzimu, ale v chladn�j��ch oblastech s tuh�mi zimami m��ete rostlinu zasypat v�t��m mno�stv�m k�ry, a nav�c ochr�nit nepromokav�m krytem. Na konci zimy, co nejd��ve po nebezpe�� nejsiln�j��ch mraz�, odstra�te kryt a polovinu k�ry a vy�kejte do opravdov�ho jara (b�ezen/duben), kdy m��ete odhrabat i k�ru, odstranit zbytky list� a nechat rostlinu op�t vyra�it. Doposud vyzkou�en� mrazuvzdornost je -17 �C a p�edpokl�d� se, �e snese je�t� o n�co v�ce.
