Agapanthus 'LAPIS LAZULI' kalokv�t
Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)Agapanthus
Rod Agapanthus, zn�m� jako kalokv�t nebo africk� lilie, zahrnuje osm uznan�ch druh� vytrval�ch bylin p�vodem z ji�n� Afriky, zejm�na z oblast� Kapska, Lesotha a KwaZulu-Natalu. Prvn� rostliny byly do Evropy p�ivezeny ji� v roce 1679 z okol� Kapsk�ho M�sta do botanick�ch zahrad v Nizozem�, co� je vzhledem k tehdej�� koloni�ln� nadvl�d� Nizozemc� v oblasti dne�n� Jihoafrick� republiky zcela pochopiteln�. Botanicky byl rod poprv� pops�n Janem Commelinem v roce 1707, ale ofici�ln� taxonomick� za�azen� provedl a� francouzsk� botanik Charles Louis L�H�ritier de Brutelle v roce 1788, kdy jej ustanovil jako samostatn� rod v r�mci �eledi Amaryllidaceae. Rostliny Agapanthus se vyzna�uj� trsnat�m r�stem, �emenovit�mi listy a n�padn�mi kv�tenstv�mi tvo�en�mi trubkovit�mi kv�ty, nej�ast�ji v odst�nech modr� a b�l�. V p��rod� rostou na slunn�ch svaz�ch, v travnat�ch step�ch i na skalnat�ch v�b�c�ch, kde jsou vystaveny v�razn�m teplotn�m v�kyv�m. P�esto�e tehdej�� botanici a sb�ratel� rostlin, poh�n�n� touhou po exotice a presti�i, p�iv�eli z ji�n� polokoule rostliny, kter� m�ly ohromit evropsk� dvory i univerzitn� zahrady, vzhledem k jeho n�zk� odolnosti se v evropsk�ch botanick�ch zahrad�ch za�al objevovat a� od 19. stolet�, a to postupn�, jak se zji��ovala mrazuvzdornost jeho jednotliv�ch druh�.
T�m nejodoln�j��m druhem se uk�zal b�t Agapanthus campanulatus, kter� poch�z� z vy���ch nadmo�sk�ch v��ek v jihoafrick�m vnitrozem�. Pr�v� jeho schopnost p�e��t chladn� zimy inspirovala britsk�ho botanika Lewise Palmera, tehdej��ho viceprezidenta anglick� Kr�lovsk� zahradnick� spole�nosti (RHS) z Headbourne Worthy Grange v Hampshiru, k vytvo�en� slavn� linie Headbourne hybrid�. V polovin� 20. stolet� za�al k��it A. campanulatus s dal��mi opadav�mi druhy, jako je A. inapertus, aby z�skal trvalky schopn� p�e��t bez sklen�ku i v britsk�m klimatu. Tyto hybridy se staly z�kladem modern�ho �lecht�n�, kter� dnes pokra�uje v USA, Evrop� i na Nov�m Z�landu. A dnes u� samotn� �lechtitel� �asto ani netu��, �e p�i dodr�en� spr�vn�ch podm�nek tyto hybridy m��eme p�stovat i u n�s, kde p�e��vaj� mrazy o s�le -20 �C, n�kdy i o n�co v�ce.
Kalokv�t Lapis Lazuli je nejen kr�sn� modr� odr�da tohoto jihoafrick�ho krasavce, z�rove� pat�� mezi v�bec nejodoln�j�� kalokv�ty pro st�edoevropsk� klima. Od za��tku pr�zdnin tvo�� 40-60 cm vysok� stonky s mno�stv�m poupat slo�en�ch do vrcholov�ch okol�k� podobn� jako kv�ty okrasn�ho �esneku. Jednotliv� kv�ty jsou prot�hl� zvonky sv�e fialov� barvy s n�kolika n�padn�mi tmav��mi prou�ky. Otev�raj� se postupn� od postrann�ch do vrcholov�ch, tak�e kveten� jednoho stonku trv� pom�rn� dlouho. Kvete pom�rn� dlouho, �asto tvo�� kv�ty cel� �ervenec a kousek srpna a srpen jako jedna z velmi m�la odr�d dok�e remontovat, tedy znovu vykv�st na konci l�ta. Lapis Lazuli je �zkolist� mil��ek � jeho opadav� listy jsou podobn� trs�m liriope, tedy st�edn� zelen�, �zk� a nep��li� dlouh�.
Kalokv�t Lapis Lazuli byl vy�lecht�n v Taranaki na Nov�m Z�landu, co� je oblast na z�padn� stran� severn�ho ostrova, kde vl�dne m�rn� p��mo�sk� podneb� sice s bezmraz�mi zimami, ale s dostatkem sr�ek a nep��li� hork�mi l�ty. Kombinace tolerance v��i vlhku, na rozd�l od africk�ho suchomiln�ho druhu, genetick� v�bav� opadav�ch = mrazuvzdorn�j��ch rodi�� a nen�ro�nost na ji�ansk� d�vky slunce a horka umo�nily vznik jedn� z nejodoln�j��ch variet kalokv�tu, kterou jsme kdy p�stovali. V zahrad� vynikne nejl�pe ve sv�tl�ch kam�nk�ch a ve spole�nosti rostlin jak se stejn�mi n�roky, tak i s podobnou n�ladou � ji�ansk� barvy miluj�c� slunce a kvetouc� v l�t�, jako nap��klad ni��� spor��e, tmavolist� rozchodn�kovce, sv��kovce, pro rozveselen� t�eba i kokardy a ur�it� i t�apatkovky s pastelov�mi barvami.
Posledn� revize 31-12-2024; 26-10-2025
Kalokv�t p�stujte ve v��ivn� zemi, kter� mus� b�t velmi dob�e odvodn�n�, aby ko�eny p�es zimu neshnily. Od pozdn�ho jara do konce l�ta rostlina uv�t� hnojen� a ob�asnou z�livku, p�esto�e d�ky du�nat�m ko�en�m v�born� zvl�d� i do�asn� sucho. Ve St�edozem� pat�� k nejobl�ben�j��m letn�m rostlin�m jak do n�dob, tak do zahrad. U n�s je v�born� do letn�ch kompozic k baz�n�m a letn�m teras�m, kde si l�to u��v�te nejd�le. Nechutn� slim�k�m. Jako ochranu p�ed mrazy mu v z�n� 7 posta�� zamul�ov�n� suchou k�rou nebo list�m na konci podzimu, ale v chladn�j��ch oblastech s tuh�mi zimami m��ete rostlinu zasypat v�t��m mno�stv�m k�ry, a nav�c ochr�nit nepromokav�m krytem. Na konci zimy, co nejd��ve po nebezpe�� nejsiln�j��ch mraz�, odstra�te kryt a polovinu k�ry a vy�kejte do opravdov�ho jara (b�ezen/duben), kdy m��ete odhrabat i k�ru, odstranit zbytky list� a nechat rostlinu op�t vyra�it. Doposud vyzkou�en� mrazuvzdornost je -23 �C a p�edpokl�d� se, �e snese je�t� o n�co v�ce.
