Home > Katalog > Cedrus atlantica f. GLAUCA
351_1.jpeg
Ilustra�n� foto.
cedrus atlantica Glauca cedru atlantica Glauca cedru atlantica Glauca cedrus atlantica Glauca cedru atlantica Glauca cedrus atlantica Glauca cedrus atlantica Glauca cedrus atlantica Glauca cedrus atlantica Glauca cedrus atlantica Glauca

Cedrus atlantica f. GLAUCA cedr atlask�

vzr�st
vysok� strom
b�n� v��ka
10-20m
b�n� ���ka
10-15m
kategorie list
jehli�nan st�lezelen�
barva list�
r�znobarevn�: modrost��brn� a modrozelen�
kategorie kv�t
nev�razn� kv�ty / nekvete
n�roky na slunce
slunce
n�roky na p�du
jak�koli (od kysel� po z�saditou)
n�roky na vlhkost p�dy
m�rn� vlhk� ale s dobrou dren��
USDA z�na (nejni���)
5   (do -29�C)
k�d zimn� ochrany
 
pro z�ny 5+6
K�d zimn� ochrany z�na 5+6
pro z�nu 7
K�d zimn� ochrany z�na 7
mykorhizn� p��pravek
za�azena do kategori�

Cedrus

Rod cedr� pat�� k t�m d�evin�m, kter� si lid� pamatuj� d�le ne� jm�na kr�l� a m�sta, je� d�vno zmizela z map. Dnes zahrnuje jen n�kolik m�lo druh� roz���en�ch v horsk�ch oblastech St�edomo�� a z�padn� Asie, p�esto�e fosiln� n�lezy pylu i d�eva dokl�daj�, �e cedry byly v minulosti roz���eny mnohem ���eji a jejich historie sah� hluboko do t�etihor. U� samotn� jm�no rodu, odvozen� z �eck�ho kedros a latinsk�ho cedrus, p�ipom�n� vonn�, prysky�i�n� d�evo, kter� bylo po tis�cilet� symbolem trvanlivosti, moci a posv�tnosti. Cedry se objevuj� v biblick�ch textech, antick�ch m�tech i v architektu�e starov�k�ch civilizac�, kde jejich d�evo slou�ilo ke stavb� chr�m�, lod� i pal�c�. Kdy� se projdete pod vzrostl�mi exempl��i nebo sledujete jejich �ctyhodn� a n�kdy a� dechberouc� siluety vystupuj�c� proti obloze, snadno pochop�te, pro� vzbuzuj� respekt i l�skyplnou �ctu. Majest�tnost cedr� nep�sob� ok�zale, ale klidn� a navod� pocit zpomalen� a zvl�tn�ho klidu, proto�e je v�m jasn�, �e tyhle stromy pamatuj� nikoli des�tky, ale stovky let.

Cedr atlask� poch�z� z poho�� Atlas v severn� Africe, z m�st, kde se horsk� svahy v l�t� rozp�l� sluncem a v zim� dok�ou b�t p�ekvapiv� chladn� a nehostinn�. Roste tam v rozmez� 1300 a� 2600 metr� nad mo�em, na kamenit�ch p�d�ch, v ��dk�ch les�ch, kde sv�tlo pronik� a� k zemi a vzduch je such� a pr�zra�n�. Pr�v� tahle kombinace slunce, v�tru a chud� p�dy vtiskla cedru atlask�mu jeho charakter � odolnost a schopnost obst�t i tam, kde jin� stromy v�haj�. Botanicky byl tento druh vymezen a pops�n francouzsk�m botanikem �lie‑Abelem Carrièrem (1818�1896), jedn�m z nejv�znamn�j��ch znalc� jehli�nan� 19. stolet�, kter� se systematicky v�noval jejich v�deck� taxonomii i praktick�mu p�stov�n�. Carrière odli�il cedr atlask� od ji� zn�m�ho cedru libanonsk�ho na z�klad� populac� z marock� a al��rsk� ��sti Atlasu a pojmenoval jej podle jeho p�irozen�ho are�lu. U� prvn� odborn� popisy upozor�ovaly na rozd�ly ve stavb� koruny, jemn�j��m v�tven� a �asto v�razn� zbarven�ch jehlic�ch. Pr�v� tyto znaky, spolu s dobrou p�izp�sobivost� mimo p�vodn� stanovi�t�, zp�sobily, �e se cedr atlask� v druh� polovin� 19. stolet� rychle roz���il v evropsk�ch parc�ch a zahrad�ch, kde byl vn�m�n nikoli jako botanick� kuriozita, ale jako p�irozen� p�sob�c� jehli�nan, srozumiteln� oku i zku�enosti tehdej��ch zahradn�k�. Do Severn� Ameriky se dostal a� na p�elomu 19. a 20. stolet�, ji� jako zaveden� jehli�nan s potvrzen�m renom�.

Popis rostliny

Glauca je velmi obl�ben�, modrav� zbarven� forma cedru atlask�ho. Nejde o jednu jedinou odr�du s naprosto shodn�mi znaky, ale o tzv. formu � tedy skupinu jedinc� vybran�ch ze z�kladn�ho druhu, kter� d�ky sv� chameleonov� prom�nlivosti v barv� jehlic dok�e nab�dnout celou �k�lu modr�ch odst�n�. �ad� se sem ty stromy, jejich� jehlice maj� nejv�razn�j�� st��b�it� modr� zbarven�. Stavba je av�ak t�m�� toto�n� s botanick�m druhem. V ml�d� vytv��� pravidelnou, �zce ku�elovitou korunu s v�razn�m termin�ln�m v�honem, kter� se s v�kem postupn� rozvol�uje, zplo��uje a z�sk�v� �ir��, �asto malebn� nepravideln� tvar. V dosp�losti dor�st� obvykle v��ky kolem 10 a� 20 metr� v zahrad�ch a a� 30 metr� v parc�ch s neomezen�m prostorem na ko�eny. Vytv��� rozlo�itou korunu o pr�m�ru zhruba 10 a� 15 metr�, jej� skute�n� rozsah se naplno projev� a� s �asem. Kostern� v�tve jsou nasazeny v n�padn� strm�j��m �hlu ne� u t�m�� vodorovn� patrovit�ho cedru libanonsk�ho, tak�e koruna p�sob� sev�en�ji; jemn�j�� postrann� v�t�vky se rozkl�daj� �ikmo a� vzestupn� a jejich konce mohou m�sty lehce p�evisat. To stromu dod�v� leh�� a dynami�t�j�� v�raz.

Jehlice jsou tuh�, �ty�hrann�, dlouh� obvykle 2 a� 3 cm, uspo��dan� ve svaze�c�ch na zkr�cen�ch v�honech a jednotliv� na dlouh�ch letorostech. Jejich barva je hlavn�m rozli�ovac�m znakem t�to formy � od �edomodr� p�es st��b�it� modrou a� po v�razn� ocelov� odst�ny, kter� jsou nejintenzivn�j�� na pln� oslun�n�ch stanovi�t�ch a hlavn� v zim�. Sam�� i sami�� �i�tice se objevuj� na jednom strom�, vzp��men� �i�ky dozr�vaj� b�hem dvou a� t�� let a po rozpadu uvol�uj� ok��dlen� semena.

Cedr atlask� ve form� glauca p�sob� robustn�, ale nikoli t�kop�dn�. Unik�tn� zbarven� jehlic zv�raz�uje architekturu koruny a d�v� stromu klidn�, a� socha�sk� v�raz, kter� se nejl�pe uplatn� v otev�en�m prostoru. Nej�ast�ji se vysazuje jako solit�ra v parc�ch a v�t��ch zahrad�ch, kde m��e pln� vyniknout jeho barva i tvar, ale p�i citliv�m veden� koruny se osv�d�uje i v komorn�j��ch zahrad�ch. Modrav� olist�n� vytv��� p�irozen� kontrast k tmav�� zeleni okoln�ch d�evin i k tepl�m t�n�m kamene a architektury; nemus� se p�itom jednat o st�edozemn� styl � jeho v�raz je vizu�ln� natolik univerz�ln�, �e dok�e pozvednout jakoukoli v�sadbu i stavebn� �e�en�.

Posledn� revize 15-01-2009; 18-01-2026

P�stebn� n�roky a p��e

Cedr atlask� je strom, kter� se o sebe tak n�jak postar� s�m, pokud mu d�te spr�vn� m�sto. Nejl�pe prosp�v� na pln� oslun�n�ch stanovi�t�ch, kde m��e koruna rovnom�rn� vyzr�vat a jehlice si udr�uj� typick� zbarven�. Vyhovuj� mu propustn�, sp�e su��� p�dy, chud�� na �iviny, zat�mco t�k� a dlouhodob� zamok�en� p�dy sn�� �patn�. Po zako�en�n� je dob�e odoln� i v��i d�le trvaj�c�mu suchu a b�n� si vysta�� bez z�livky. Mrazuvzdornost dosp�l�ch strom� se v�t�inou ud�v� kolem −25 �C; mlad� stromky v�ak mohou v prvn�ch letech citliv� reagovat na holomrazy a prudk� teplotn� v�kyvy, zat�mco star�� jedinci s vyzr�l�m d�evem dob�e sn�ej� i kr�tkodob� poklesy teplot a� k −27 �C

VELIKOSTI A CENY
MOMENT�LN� NEN� V PRODEJI
RYCHL� N�HLED CEN A VELIKOST�
MOMENT�LN� NEN� V PRODEJI
×
Produkt byl p�id�n do ko��ku